Aby studenti v budoucnu neopustili gastroobor, pomáhá škole dánská nadace

  10:04
Ačkoli se může zdát, že volbou střední školy se děti rozhodují i pro své budoucí povolaní, realita je často jiná. Žáci nemají v otázce uplatnění jasno ani po dokončení školy a obor opouštějí. Na tuto problematiku se zaměřila Střední škola obchodu a služeb ve Žďáře nad Sázavou, které s tím pomáhá dánský projekt.

Projekt, na nějž se škole povedlo získat přes milion eur, má zlepšit podmínky pro výuku a celkově pomoci s přípravou žáků na jejich budoucí uplatnění v praxi. Na starosti ho má Jana Rudelová. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Na žďárské Střední škole obchodní a služeb (SŠOS) situaci v odborném vzdělávání pozorují dlouhodobě. „Zaměřili jsme se teď tedy na to, aby mladí lidé měli po absolvování školy co největší šanci uplatnit se v praxi, a chceme jim tak pomoci na jejich cestě do života,“ popsala pedagožka Jana Rudelová, která na SŠOS působí již od roku 1984. Na starosti má nyní i projekt podpořený dánskou nadací The Velux Foundation, který významně pomáhá vize školy naplnit.

Jana Rudelová

  • Na Střední škole obchodní a služeb (SŠOS) ve Žďáře nad Sázavou působí inženýrka Jana Rudelová od roku 1984.
  • Její specializací jsou odborné ekonomické předměty.
  • Ve škole se od roku 2009 podílí na vzdělávání dospělých jako lektorka i jako metodik celoživotního vzdělávání.
  • Ve své pedagogické praxi se snaží uplatňovat nové přístupy, prošla i kurzy na trénování paměti.
  • Nyní je hlavně koordinátorkou vzdělávacích projektů školy.
  • Ta nabízí jak výuční obory (kadeřník, rekondiční a sportovní masér, kuchař-číšník, prodavač-specialista obchodu, interiérová a aranžérská tvorba), tak maturitní obory (podnikání, kosmetické služby, obchodní akademie).

Co školu přimělo, aby se více zaměřila na zlepšení budoucího uplatnění absolventů v praxi?
Už delší dobu je nám jasné, že s odborným vzděláváním se musí něco udělat a některé věci je třeba změnit. Musíme se aktivněji přizpůsobovat moderní době a zároveň bojovat s tím, že děti obecně do učebních oborů moc jít nechtějí. Problémem je i jejich následné odcházení z oborů, v nichž se vyučily a měly by v nich tedy být odborníky. Nejsme ale rozhodně jediní, kteří tyto potíže řeší, je to obecně problém nejen v České republice, ale i v zemích napříč celou Evropou.

S řešením této situace vám nyní pomáhá i dotace od dánské nadace The Velux Foundation, která se rozhodla podpořit i váš pětiletý projekt, a to více než milionem eur. Bylo náročné se žádostí uspět?
S nadací The Velux Foundation jsme přišli do kontaktu díky našim zkušenostem z krajských projektů. Zjistili jsme, že se v rozmezí let 2018 až 2028 věnuje a bude věnovat rozvoji středního odborného vzdělávání ve státech střední a východní Evropy. Oslovila české školy a vzdělavatele s tím, že chce podporovat tuto oblast vzdělávání i výměnu studentů. Dlouho jsme váhali, protože celý proces je velmi náročný a naprosto odlišný od běžných evropských projektů. Jelikož se jedná o soukromé peníze, veškerá rozhodnutí činí dozorčí rada známé firmy. Naše žádost byla zkoumána dlouhých osm měsíců. A uspěli jsme.

První změny jste provedli v září loňského roku. Jaké to byly?
V první etapě se jedná hlavně o materiální a stavební zlepšování podmínek výuky. Žákům už například slouží nový moderní bar, který svým vzhledem i výbavou supluje budoucím číšníkům prostředí, v němž by se po absolvování oboru měli pohybovat. Zakoupit tam lze studené i teplé nealkoholické nápoje nebo také menší občerstvení - i to je samozřejmě vyrobené přímo našimi kuchařskými učni. Pro ně vznikne brzy ve škole nové gastrocentrum. To nahradí dosavadní cvičnou kuchyň, která už byla téměř kompletně vybourána. Gastrocentrum bude vybavené špičkovými technologiemi a umožní tak žákům připravit se na jejich případné budoucí angažmá v kvalitních restauracích. Hotovo by mělo být letos v únoru či březnu.

Jaké další úpravy v budově školy máte ještě v plánu?
Během letošních letních prázdnin bychom rádi upravili největší učebnu ve škole. Vznikne tam moderní reprezentační audiovizuálně vybavený prostor pro besedy se zajímavými osobnostmi z praxe, setkávání s rodiči i akce pro veřejnost, které také pořádáme. Obecně bychom se na kontakt žáků s úspěšnými lidmi, kteří se již vypracovali ve svém oboru, rádi ještě více zaměřili, byť je to nyní kvůli koronaviru vše složitější. Besedy s takovými osobnostmi z praxe děti zajímají a jsou pro ně inspirující. Školu kromě toho čeká i kompletní obnova počítačového vybavení. To vše je potřebné základní materiální a stavební zlepšení podmínek výuky. Hlavním cílem projektu je však pomoc mladým lidem v jejich cestě do života.

Jak taková pomoc školákům vypadá v praxi?
Naším cílem je provázet je od prvního ročníku až do doby, co opustí školu. Chceme jim pomoci najít to, v čem jsou opravdu dobří a co je bude v životě skutečně bavit. Děti proto například mají k dispozici kariérového poradce. Ten jim pomáhá nejen poznat více sebe sama, najít správný směr v uplatnění, vytvořit si osobní portfolio, ale i zvládnout osobní prezentaci a první kroky v reálné praxi.

Daří se vám se žáky v tomto směru pracovat i v době protikoronavirových opatření?
Hledáme samozřejmě co nejefektivnější alternativní varianty. Zvolili jsme například otestování osobnosti, které si mohou žáci zkusit i doma, a zjistit tak, jaké mají předpoklady pro určitý druh činnosti. Dále vyplňují dotazníky, co se jim ve škole líbí a nelíbí, jaké jsou jejich vzory či jak vidí svoji budoucnost. Po vyhodnocení dotazníků kariérová poradkyně s každým individuálně pohovoří. Děti díky tomu mimo jiné uvidí, že se o ně opravdu zajímáme a chceme jim pomoci. Činnosti se pochopitelně liší i podle toho, o jaký ročník se jedná. Ve třetím ročníku se pak zaměřujeme hlavně na tvorbu osobního portfolia žáků.

V čem při jeho vytváření žáci nejčastěji chybují?
Je důležité, aby se děti naučily, že jakékoli školení, aktivitu, brigádu, dobrovolnickou činnost nebo i setkání s někým důležitým je potřeba si do osobního portfolia postupně skládat. Vytvářejí si tím přehled o své osobnosti, ukazují, kdo jsou a co umějí. Jejich úsilí vyvrcholí ve třetím ročníku v dubnu, kdy si každý zkusí svoji osobní prezentaci nanečisto. A budou jí přítomni nejen lidé ze školy, ale máme domluvené i personalisty z praxe, kteří naše studenty neznají, a mohou je tedy nezaujatě posoudit a zhodnotit.

Plánujete pomáhat žákům také poté, co školu úspěšně absolvují?
Pro ty, kteří opravdu chtějí nastartovat svoji kariéru, jsou připraveny granty - vždy pro dva podnikatelské záměry v každém roce. Zpracovat je mohou jak učni, tak i žáci ze studijních oborů. Když si je obhájí, získají podporu 50 tisíc korun. Tyto peníze jim v začátku mohou pomoci například s nákupem vybavení. Rádi bychom zapracovali rovněž na zlepšení zpětné vazby od našich absolventů. Nyní máme informace, kam se jejich kariéra po opuštění školy ubírala, bohužel pouze od zlomku z nich.

Součástí projektu jsou i výměnné studijní cesty do zahraničí, pro děti i pro učitele. Jak to s nimi vypadá nyní, v době pandemie covidu-19?
Až pomine současná nepříznivá situace, dvacítku školáků ročně napříč všemi obory čeká stáž v anglicky mluvící zemi, kde se mají věnovat tři týdny svému oboru na reálném pracovišti. O cesty kvůli covidu nepřijdeme, jen se přesunou do dalších let. Výstupem ze stáží by pak měl být i certifikát jasně potvrzující a zhodnocující, co se děti v dané pozici naučily. S nimi musejí samozřejmě vycestovat také naši učitelé, kteří s nimi budou na stážích. Je nezbytné, aby se pedagogové vzdělávali zároveň s dětmi a pohybovali se v reálné praxi. Na zdokonalování se v cizích jazycích už učitelé pracují nyní v rámci kurzů.

Jste ve spojení s dalšími školami, jež jsou do projektu zapojeny?
Ano, tento vzájemný kontakt je pro nás přínosem. Součástí systému je například i dánská Aarhus University, která se zabývá profesním růstem dětí a pedagogů. Zpracováváme pro ni naše plány, konzultujeme je s nimi, vyměňujeme si zkušenosti. Z dánské strany je znát velká podpora, pochopení a spolupráce s ní je skvělá. Zároveň je to ale pro nás i dost náročné. Všechno je totiž v angličtině - od dokumentů, rozpočtů a zpráv až po „přímá“ online setkávání. Rozhodně to ale za to stojí.