„Tak obrovská odezva veřejnosti předčila všechna naše očekávání. Velmi záhy tak musíme řešit problém, kam dál dávat věci, co nám sem lidé nosí. Byl by potřeba nějaký mezisklad, kde bychom mohli vše vybalit, vytřídit nebo chvíli nechat, než se uvolní místo v samotném centru,“ popsal Martin Málek, mluvčí Služeb města Jihlavy (SMJ), které centrum v areálu sběrného dvora v Brtnické ulici provozují.
Nabídka totiž zatím výrazně převyšuje poptávku, i tak je ale dost návštěvníků, již neodcházejí s prázdnou. Dopoledne míří do centra pro potřebné předměty obvykle senioři, odpoledne zase pracující, kteří vozí věci, co už nevyužijí - třeba po velkém úklidu či stěhování. Těší je, že vše ještě někomu poslouží.
„Překvapilo nás, že pro mnoho lidí je tento přístup koníčkem nebo spíš až životním stylem. Nejezdí k nám navíc jen místní, ale klidně i lidé z opačného konce republiky,“ pověděl Málek.
V centru, jež bylo vybudováno za zhruba 150 tisíc korun z lodního kontejneru díky spolupráci SMJ a radničního odboru životního prostředí, najdou zájemci produkty všeho druhu. Dle Málka nejvíce „frčí“ nádobí, sportovní věci jako kola či lyže, knihy, hračky i různé dekorace. Naopak tam nepřijímají elektroniku, u níž nelze garantovat bezpečnost, nebo plyšáky, kde hrozí třeba přítomnost roztočů.
„Je to zatím taková první vlaštovka, do budoucna bychom chtěli otevřít ještě další re-use centrum, které bude i pro větší věci, například pro nábytek,“ uvedl Vít Zeman, náměstek primátorky pro životní prostředí.
Obdobně v Třebíči funguje Dejber
Zatímco v Jihlavě se aktivita rozbíhá, v Třebíči je již tamní freeshop Dejber úspěšně v běhu. Funguje od loňska v tamním Komunitním centru (KC) Moravia pod hlavičkou organizace Střed.
„Máme už stabilní základnu lidí, kteří nám věci nosí pravidelně a občas s sebou samozřejmě přivedou i někoho dalšího. Velmi dobře u nás také funguje to, že si o nás veřejnost prostě řekne mezi sebou,“ přiblížil Ondřej Ferdan, vedoucí KC Moravia.
Jelikož organizace nabízí více sociálních služeb, nabídku freeshopu mohou využít právě i jejich klienti, již se ocitli v nepříznivé životní situaci. Dále pak třeba studenti, kteří se zařizují, mladé rodiny na startu či senioři.
„Jen za duben nám sem zhruba padesát lidí doneslo asi 400 věcí, přičemž si jich odnesli kolem stovky,“ vyčíslila Markéta Jirka, koordinátorka KC, jež s ideou freeshopu přišla. S podobným konceptem se totiž setkala při studiu v cizině a rozhodla se jej přenést do třebíčských podmínek.
Do centra Dejber ve Smrtelné ulici lze zavítat ve středu mezi 16. a 17. hodinou. A zájemci nemusí jít naslepo - provozovatelé věci prezentují i na sociálních sítích, takže lidé dopředu vidí, zda jsou jimi hledané produkty k dispozici a jak vypadají.
Ve městě navíc bude každým dnem otevírat ještě další obdobné zařízení, a to SWAP bazárek v Třebíčském centru v ulici Františka Hrubína.
Skupina ekologicky smýšlející ženy
Ale i ve městech, kde zatím podobná zařízení nejsou, je dost možností, jak poslat svůj nevyužitý majetek dál. Na sociálních sítích existuje řada regionálních skupin, kde lze udat věci své i získat zdarma ty od ostatních.
Že takový systém dobře funguje, dokazuje třeba žďárská facebooková skupina ZRCity Votoč Věci. Tu už v roce 2019 založila Hana Vykoukalová. V té době se dvakrát po sobě stěhovala a sháněla tak věci do nového bydlení.
Ekologicky smýšlející mladá žena nechtěla pořizovat vše nové, tak vytvořila pro pár známých skupinu, aby je zbavila nepotřebného majetku a sama získala chybějící vybavení.
„Pak se to ale rozjelo. Ten velký zájem mě rozhodně překvapil. Najednou z pár kamarádů byla stovka cizích lidí, pak pět set. A teď se blížíme ke třem tisícům. Každý den chodí třeba i deset žádostí o členství,“ líčí Vykoukalová, jíž už se správou skupiny pomáhá kamarádka.
Občas je totiž potřeba pročistit příspěvky a mazat ty nevhodné, hlídat, zda se původní záměr nemění v bazar za peníze či odepisovat lidem na dotazy. Denně se ve skupině klidně „protočí“ desítky věcí - od jízdních kol, stavebního materiálu a pokojových rostlin až po nábytek, sponky do vlasů či přemnožené akvarijní rybičky. Na předání se lidé už domlouvají individuálně, ale tím, že se jedná vesměs o lidi ze Žďáru a okolí, jde obvykle o rychlou akci.
„Občas se upřímně divím, co vše se tam udá a jak rychle. Ale každá věc, co neskončí na skládce, je úspěch,“ míní zakladatelka.
Byť sama kvůli časovému vytížení o zřízení fyzického re-use centra neuvažuje, určitě by jej ve Žďáře uvítala. „Ne každý je totiž na Facebooku a vznikem re-use centra by se tahle služba určitě dostala k více lidem,“ dodala Vykoukalová.
