Potvrzují to například i v záchranné stanici Pavlov na Havlíčkobrodsku. „S ježky lidé nyní samozřejmě chodí nejčastěji. Ne vždy je to ale opodstatněné. Pokud má zvíře hmotnost kolem půl kilogramu, není se třeba obávat, že by si neporadilo, tedy pokud není zjevně nemocné nebo zraněné,“ vysvětlil ředitel pavlovské záchranné stanice Zbyšek Karafiát.

Nálezci by tedy měli bodlinatého tvora nejprve zvážit a teprve podle toho následně jednat.

„Když by se jednalo o jedince, který má třeba jen 200 nebo 300 gramů, tak je riziko, že by nemusel zimu přežít. V tomto případě je lepší se obrátit na nějakou nejbližší záchrannou stanici, kde si se zvířetem už poradí,“ popsal Karafiát.

Odborníci ježka prohlédnou, poskytnou mu vhodnou potravu i podmínky pro zazimování a následně ho na jaře vypustí zpět do volné přírody.

Pokud je ježek v pořádku a dostane se na dostatečnou váhu, bývá vypuštěn ještě před zimou, aby si úkryt pro zazimování vybral sám. Lidé, kteří by chtěli tomuto tvorovi vyjít ohledně ubytování na zimu vstříc, mohou na své zahradě vytvořit příhodný úkryt na zimu - třeba kupkou listí, větví nebo dřeva.

Malého podvyživeného ježka je třeba zahřívat a dát mu najíst

Své zkušenosti se záchranou ježků má i Hana Zítková z Nového Města na Moravě. A to jak se zdravým, vitálním jedincem, tak i s nemocným zvířetem.

„Prvního ježka jsme našli 19. října. Ležel natažený na zahradě, byl na břiše. Vůbec nereagoval, nestáčel se do klubíčka, bodlinky nereagovaly na dotyk, tak jsme ho vzali domů a zabalili ho do dek. Vážil jenom 230 gramů,“ popsala Zítková.

Nálezci volali do záchranných stanic na Vysočině, mimo jiné do Zeleného Vendolí na Svitavsku, které je od Nového Města relativně blízko.

„Tam nám poradili ježka zahřívat, dát mu na jídlo třeba kočičí kapsičku či granule a následující den přijet k nim, až tam bude veterinář,“ popisuje Hana Zítková.

Zřejmě nemocný ježek se však druhého dne nedožil, péče nálezců bohužel nestačila.

To ovšem nebylo naposledy, co měli Zítkovi ježka v péči. Dalšího našli na zahradě v poslední říjnový den. Tento ježek měl však 540 gramů, stáčel se do klubíčka a jeho bodlinky reagovaly na dotyk.

„Dali jsme mu vodu, psí kapsičku a nechali ho přes noc doma. Dostal krabici a ručníky, do nichž se zavrtal. Jídlo snědl, vše zaneřádil,“ přiblížila se smíchem Hana Zítková.

Podle instrukcí ze záchranné stanice nálezci ježka vypustili, zimu by vzhledem ke své váze a vitalitě měl přežít.

„Podle rad jsme mu udělali hromádku z listí. Každý večer mu tam nosíme kočičí kapsičku. Těžko říct, kdo na ni chodí, ale ráno je vždy prázdná,“ dodává Hana Zítková.