Kůrovec mění Žďárské vrchy, ze skal bez lesů mají radost horolezci i obce

  8:38
Přírodní rezervace Čtyři palice ve Žďárských vrších mění podobu. Les v turisticky navštěvované lokalitě poblíž Křižánek na severu Žďárska výrazně prořídl. Kdo zavítá do centrální části Žďárských vrchů, nestačí se divit, jak moc se okolí skal odlesnilo. Kůrovcová kalamita udělala z části skal atraktivní místa.

Prosinec 2020. Snímek ukazuje, jak moc se odhalily rulové skály v přírodní rezervaci Čtyři Palice. | foto: Radek Jaroš

I když ochranáři před asi sedmi lety řešili záměr „odclonit“ některé dominanty chráněné krajinné oblasti, kůrovec, sucho, ale také například bořivé větry jejich plány a kroky výrazně překonaly.

„Loni bylo vytěženo na Čtyřech palicích celkem 960 kubíků kalamitního dřeva. Sedmačtyřicet kubíků jsme v porostech ponechali k samovolnému rozpadu, s ohledem na biodiverzitu,“ bilancuje Eva Jouklová, mluvčí Lesů České republiky, které v oblasti hospodaří.

Podle ochranářů je postižena kůrovcem už většina přírodních památek a rezervací Žďárských vrchů, hmyzí škůdce nezastavil ani nezvykle deštivý loňský rok.

„Horší je to v okrajových částech CHKO a také exponovaných lokalitách, jako jsou třeba porosty na mělkých kamenitých půdách v okolí skalních útvarů v centrální části Žďárských vrchů,“ uvedla loni v září Aneta Dvořáková, která má na žďárském pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny na starosti lesnictví.

Odhalení monumentů krajině prospěje, říká Jaroš

Výrazně se odhalila například také Malinská skála, kde už před časem lesníci podle návrhu ochranářů provedli zmiňované odclonění.

„Vznikla tam menší holina. Ale po neplánované nahodilé těžbě je holina mnohem větší,“ porovnává Dvořáková. „Téměř ve všech maloplošných zvláště chráněných územích probíhají těžby ve větší intenzitě, než se plánovalo,“ dodává.

Loni se při těžbě na Malinské skále dokonce používala lanovka, vrchol nyní „svítí“ z okolního lesa do dáli.

„Že se vysočinské monumenty odhalují, je pro mě osobně při kůrovcové kalamitě jedna z mála pozitivních věcí. Ještě v létě to vypadalo na Čtyřech palicích hodně jinak, neuvěřitelně vystoupila Malinská skála, i okolo Drátníku jsou napadené stromy čekající na vytěžení,“ říká horolezec a cestovatel Radek Jaroš, který na žďárských skalkách vyrostl.

„Z mého hlediska to krajině prospěje: když tyto monumenty budou vidět, Vysočinu zkrášlí,“ míní.

Starosta prosazoval kácení stromů už před lety

Překvapený současnou podobou Čtyř palic je starosta nedalekých Křižánek Jan Sedláček. Původní profesí je lesník a před lety - už coby starosta - ochranáře přesvědčoval, aby kývli na odlesňování skal.

„Pro nás je podstatné, aby skály kolem obce byly dominantou, které jsou vidět. Kdo sem nejede přímo kvůli skalám, tak o nich mnohdy ani neví,“ míní Sedláček. Skaliska přirovnává k hradům, jejich větší atraktivita by podle něj výrazně podpořila místní ekonomiku.

Archivní fotky s odhalenými skalami Křižánečtí dokonce použili na druhou emisi místní turistické zajímavosti, křižáneckých korun. „Jestli jsou Čtyři palice více odhalené, je to dobře. Další věc je, zda je ze skály rozhled do krajiny,“ dodává.

Horolezec Radek Jaroš by právě kvůli tomu uvítal pokácení některých vzrostlých smrků na Devíti skalách coby nejvyšším vrcholu Žďárských vrchů.

„Stromy brání rozhledu do údolí řeky Svratky, to je obrovské minus,“ kritizuje s tím, že se o smrky dříve nebo později nejspíš postará kůrovec.

Skály bez stromů nevadí, ovšem kácení ruší zvířata

Podle Anety Dvořákové z Agentury ochrany přírody už se v minulosti výrazně kácelo právě v okolí Devíti skal nebo Lisovské skály.

„Kůrovec byl i na Zkamenělém zámku, docela dost se těžilo na Milovských Perničkách, na Rybenských Perničkách se těžit zřejmě bude,“ vyjmenovává Dvořáková další lokality.

Podle této ochranářky odlesnění skal nemusí nutně znamenat problém, historicky se podle ní přirozeně opakují období, kdy jsou skály bez lesa. „Tyto exponované lokality nejsou zdaleka tak stabilní jako třeba Žákova hora,“ porovnává.

„Těžba však představuje významný zdroj rušení, což je problematické v době hnízdění. Na druhou stranu jsou tyto lokality celoročně intenzivně navštěvované turisty a k rušení dochází tak jako tak,“ zmiňuje. Přesto se právě na Čtyřech palicích a Drátníku podařilo zahnízdit krkavcům, pro něž se ochranáři na jaře snaží zajistit klid.

Lesníci hodlají v těžbě pokračovat i v zimě

Podle státního podniku Lesy České republiky odumírají v důsledku sucha a kůrovce zejména přestárlé porosty. Těžit se bude i nadále.

„Zasahujeme prakticky na všech vrcholcích a asanujeme jednotlivá kůrovcová ohniska. Těžbu jsme schválně nechali na zimní období, tedy mimo turistickou sezonu. Navíc asi 30 tisíc kubíků dřeva na asi osmi tisících hektarech lesa v této oblasti poškodil na konci loňského roku silný vítr,“ uvedla mluvčí Jouklová.

V plánu je vytěžit v okolí Drátníku asi 100 kubíků dříví, na Lisovské skále asi 400 kubíků, v okolí Devíti skal dalších asi 100 kubíků.

„Nejde tedy o nic mimořádného. Přesto upozorňujeme veřejnost na rizika a nebezpečí. Do míst, kde se provádí těžba nebo se dopravuje dříví, je podle lesního zákona vstup zakázán,“ varuje Jouklová.

Autor: