Krmítkům na Vysočině kraluje sýkora, polepšil si kos. Nejvíce je však vrabců

  15:18,  aktualizováno  15:18
Přes dva tisíce nadšenců se letos na Vysočině zapojilo do Ptačí hodinky, pravidelného sčítání ptáků. Pozorovatelé, jichž bylo o zhruba dvě stovky více než loni, zaznamenali téměř 51 tisíc opeřenců různých druhů. Tabulkám vévodila opět sýkora koňadra, zpravidla druhou sýkoru modřinku však sesadil kos černý.

Sýkoru koňadru účastníci v kraji pozorovali v bezmála devadesáti procentech případů. | foto: Jana Vybíralová

„Tím se trojice nejčastějších druhů proměnila poprvé od roku 2019, kdy program sčítání přezimujících ptáků v Česku odstartoval,“ zmínil za pořádající Českou společnost ornitologickou Filip Tuháček, koordinátor Ptačí hodinky.

Četnost výskytu kosa černého podléhá podle něj pravidelným cyklům. „Po loňském poklesu jsme tak pro letošní ročník předpokládali opět častější výskyt, a to se potvrdilo. Tento trend se však netýká jenom kosů. Podobný nárůst jsme zaznamenali také u dalších typicky lesních druhů, jako je pěnkava obecná, strakapoud velký nebo sojka obecná. I s těmi se sčitatelé setkávali výrazně častěji než minulý rok,“ zhodnotil Tuháček.

Výsledky na Vysočině vesměs kopírují celorepublikové skóre. Koňadru účastníci v kraji pozorovali v bezmála devadesáti procentech případů, kosa pak v osmdesáti, což je oproti loňsku skok nahoru téměř o pětinu. Třetí místo patří u vysočinských pozorovatelů sýkoře modřince, další pozice potom vrabci polnímu, strakapoudu velkému a vrabci domácímu. Mezi hojněji zaznamenané druhy se řadí rovněž hrdličky, pěnkavy, brhlíci, zvonci nebo třeba straky.

Takovýto žebříček ale dává informace o výskytu druhu jako takového, nikoliv však o počtu jednotlivých zvířat. Takže například vrabci sice nefigurovali v hlášeních tak často jako sýkory modřinky nebo právě kosi, notně je ale převyšují co do počtu. Účastníci lednové Ptačí hodinky je nezřídka evidovali ve větších hejnech, v průměru desetihlavých. Na Vysočině dokonce vrabec polní v počtu zaznamenaných jedinců jasně vede. Lidé těchto opeřenců nahlásili bezmála deset tisíc, přičemž koňader bylo o zhruba dvě tisícovky méně.

Krmítková nemoc zvonků

Nepříznivý trend se však nedaří zvrátit v případě zvonka zeleného, a to na Vysočině i napříč republikou. Výsledky sčítání potvrzují, že tento dříve hojný pták se z tuzemských krmítek pomalu vytrácí.

„Už od začátku projektu pozorujeme, že se zvonek stává čím dál vzácnějším, a navíc se postupně zmenšují i jeho hejna,“ podotkla Dita Hořáková z České společnosti ornitologické. Pokles trvá už desítky let, a to po celé Evropě.

Hlavní příčinou je trichomonóza - nemoc šířící se právě na krmítkách, kde se ptáci potkávají ve velkém počtu. „Nemocného ptáka poznáme podle nepřirozeně načepýřeného peří, chová se malátně a často pospává. Může mít i zbytky potravy a mokré peří kolem zobáku,“ popsala příznaky Dita Hořáková.

Změna klimatu láká v zimě na Vysočinu i špačky. Co ukáže letošní Ptačí hodinka?

Jako prevenci by lidé měli krmítka pravidelně čistit, obzvláště když už se teploty šplhají nad nulu a je vlhko. V případě zjištění výskytu nemocného kusu je třeba krmení přerušit, zařízení vydezinfikovat a nechat řádně vyschnout a vymrznout. K opětovnému využívání krmítka se lze poté pozvolna vracet nejdříve po dvou týdnech.

Informace o výskytu nemocného ptactva uvítají i ornitologové. Veřejnost je může nahlásit například přes formulář, který je k dispozici na webu birdlife.cz/choroby.

Přikrmování volně žijícího ptactva odborníci obecně doporučují v zimním období, kdy je krajina pokrytá sněhem a teploty pravidelně klesají pod nulu. Když se oteplí, v přírodě se začne objevovat hmyz a další potrava, je již vhodné krmení ukončit.