Vodní nádrž Švihov, nazývaná rovněž Želivská přehrada, je zásobárnou vody pro více než milion obyvatel. Zdejší úpravna vod je nyní v polovině rozsáhlé modernizace za téměř 1,5 miliardy korun.
„Zásadním způsobem se touto modernizací zlepší kvalita pitné vody. Uhlíkové filtry dokážou odstranit rezidua pesticidů, léčiva i mikroplasty z vody,“ uvedl premiér Babiš. Z této nádrže využívá vodu každý osmý občan republiky. „Je to nejdůležitější zdroj vody pro Prahu, střední Čechy, ale i část Vysočiny,“ zmínil.
Projekt má být dokončen na konci letošního roku. „My jsme tuto investici podpořili 750 miliony z operačního programu životní prostředí,“ poznamenal ministr Brabec.
Na Vysočině se členové vlády setkali v Hořicích se zemědělci, kteří hospodaří v ochranném pásmu kolem nádrže Švihov. Část z nich se zapojila do pilotního projektu ministerstva zemědělství, v němž se zavázala přijmout určitá omezení při používání chemických prostředků na ochranu rostlin. Ty se totiž splachy z polí a infiltrací dostávají do nádrže. Stát jim za tato omezení poskytne finanční kompenzaci. Vyčlenil na to 60 milionů korun.
„Tento projekt běží teprve jeden rok a čeká nás jeho první vyhodnocení. Zapojilo se do něj šestnáct subjektů a teď se nám hlásí další dva. Projekt bude pokračovat dále. Chtěli bychom ho rozšířit okolo všech vodárenských nádrží. Rádi bychom to zařadili do dalšího programovacího období, aby byl hrazen z evropských peněz,“ uvedl ministr zemědělství.
Pesticidy, léčiva a hormony jsou největší problém
Vyřešení otázky znečišťování chemickými látkami považuje za klíčové i hydrobiolog Bohumír Jánský. „Pesticidy, léčiva a hormony jsou dnes ve vodě největší problém. Naše čistírny odpadních vod je neumějí odstraňovat,“ upozornil nedávno v rozhovoru pro MF DNES.
Zájem vlády o území v okolí Želivky i kvalitu vody v nádrži, která vodou zásobuje téměř 1,5 milionu obyvatel republiky, kvituje poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Podle něj by se však měla vláda systémově věnovat i obcím v okolí nádrže a na jejím povodí. Poukázal především na to, že řada z nich nemá dokončenou kanalizační strukturu a nejsou tam vybudovány čistírny odpadních vod. „Potřebovali bychom více než miliardu na to, aby do Želivky nechodila splašková voda,“ poznamenal.
Uvítal by i samostatný operační program Želivka, který by řešil i to, že ochrana nádrže limituje život a podnikání místních.
Projekty obcí komplikuje složitá administrativa
Od Švihova zamířili členové vlády do Onšova na Pelhřimovsku, kde si prohlédli malou vodní nádrž, kterou obec nechala vybudovat ve spolupráci s ministerstvem zemědělství.
Starostka Bohumila Urbánková chtěla s premiérem a ministrem probrat i složitou administrativu, kterou zažívají při snaze o odbahnění obecního rybníka na jednom z přítoků do Švihova. „Tyhle překážky nám v tom brání už třetí rok,“ řekla.
Ministr Brabec uznal, že administrativa některých evropských projektů je příliš složitá. „Evropská komise teď přichází pod naším tlakem i tlakem ostatních zemí s tím, že chce odbavování těchto projektů výrazně zjednodušit,“ podotkl.
Do boje se suchem a na zadržování vody v krajině chce vláda dál investovat. „Jenom na ministerstvu životního prostředí jsme měli šestnáct tisíc projektů za třináct miliard korun za posledních šest let. Pokud se podaří schválit deficit státního rozpočtu vyšší, tak máme další dvě miliardy korun k našim už dnešním třem miliardám. V otevřených výzvách pro letošní rok bychom tak měli pět až šest miliard na další tisíce nových projektů,“ dodal Brabec.