„Někdy je riziko pustit dítě na trávník, aby do něčeho nešláplo. Mnoho lidí bohužel vypustí ráno psa jen před dům na trávu, aby vykonal potřebu, a tím jsou hotovi, “ říká například Veronika Pechová ze Žďáru nad Sázavou.
„Přitom si nemyslím, že by lidé nyní měli málo možností, jak výkaly svých miláčků odklidit. Oproti stavu před třeba deseti lety jsou dnes sáčky na exkrementy na dost místech, navíc se i chovatelům rozdávají zdarma na úřadě. Jen člověk nesmí být líný si tam zajít, “ podotýká.
Zároveň dodává, že právě množství psů v ulicích ji nakonec odradilo si domů pořídit dalšího psa.
„Člověk musí neustále dávat pozor, kde jaký pejskař jde a zda má psa na vodítku. Na sídlišti, kde bydlíme, to zrána a večer bývá v tomto ohledu jak na Václaváku. I když mi přijde, že v posledních letech je to o něco lepší. Lidé už asi pochopili, že nemusí následovat každý trend a pořídit si plemeno, které je zrovna v módě,“ míní mladá maminka.
V Třebíči a Žďáře psů ubylo
Klesající počty zaregistrovaných psů ve městě potvrzují například na žďárském úřadě. Zatímco v roce 2013 jich evidovali 1 391, loni už pouze 1 344 a číslo za letošek činí celkem 1 288 psů.
Psi postupně ubývají rovněž v Třebíči. „V současné době máme evidovány necelé tři tisíce psů. Jejich počet podle evidence klesá – například před deseti lety jich bylo zapsáno 3 161 ,“ informoval Ondřej Hedbávný z tiskového oddělení třebíčské radnice.
Zhruba stagnující počet psů, pohybující se za poslední roky přibližně pod hranicí jednoho tisíce, mají ve Velkém Meziříčí.
Poplatky za psy na VysočiněHavlíčkův Brod Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Jihlava Poznámka: Výši poplatku ovlivňuje například fakt, zda má majitel invalidní, starobní či vdovský důchod. Také jestli má psa z útulku, či jej drží v místě podnikání. Někde jsou odlišné sazby i v místních částech měst. Zdroj: městské úřady |
„Situace s ‚nesběrači‘ exkrementů je podobná asi jako v jiných městech, stále jich je bohužel hodně. Z tohoto důvodu město rozmisťuje nové koše se schránkou na sáčky nejenom po městě, ale i v jeho okrajových částech, naposledy například na Fajtově kopci. Nejhorší situace bývá pravidelně na jaře, kdy hlavně okolí panelových a bytových domů bývá hodně znečištěno,“ zhodnotila mluvčí velkomeziříčské radnice Michaela Hudková.
Obdobné zkušenosti mají třeba i v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku. S neuklizenými psími exkrementy se snaží bojovat rozmisťováním válečků s pytlíky na vybrané odpadkové koše.
„I tak se samozřejmě najdou tací, kteří po svém psovi neuklidí. Podobně je to u nás také s psími ‚útěkáři‘. Každému chovateli se může samozřejmě stát, že mu pes uteče, to se dá pochopit. Ale míváme tu i takové psy, kteří utíkají pravidelně. To už samozřejmě něco svědčí o majiteli a musíme to pak řešit,“ nastínil přibyslavský starosta Martin Kamarád.
Ani v tomto městě počet psů v poslední době nestoupá, ale spíše stagnuje. Potíže s chovateli se nevyhýbají ani Jihlavě, kde bylo letos k 19. srpnu zaevidováno 3 853 psů.
„S chovateli je nejvíce problémů v oblasti čistoty, tento problém je také nejvíc vidět. Snažíme se provádět pravidelnou kontrolní činnost, zejména na sídlištích. Naší snahou rovněž je, aby byly ve stojanech na pytlíky sáčky na psí exkrementy vždy dostupné,“ popsal mluvčí magistrátu Jaroslav Šnajdr s tím, že dalším nešvarem spojeným s pejskaři je pohyb psů bez vodítka.
Když přiběhne velký pes
To potvrzuje i důchodkyně Hana K., která svého letitého křížence pudla venčívá na jednom z jihlavských sídlišť.
„Je to už dědoušek, takže chodí dost špatně. Vždy ho mám ale uvázaného na vodítku. A je to opravdu nepříjemný pocit, když se k nám řítí obrovský pes, na volno a bez náhubku, a já nevím, co udělá. Sama chodím s hůlkou, sotva bych si nějak poradila. Majitel většinou z dálky pokřikuje, že je jeho pes hodný a nic neudělá, ale to člověk nikdy nemůže vědět. Jenže než bych zavolala policii, bude pes pryč. Je to všechno o lidech a vzájemném respektu,“ myslí si seniorka.