„Od posledního referenda uplynulo dva a půl roku. Po dvou letech se věc může projednávat znovu,“ vysvětluje starosta Velkého Beranova Milan Pulicar.

Pro společnost je pozemek v blízkosti dálnice D1, kde by chtěla stavět, lákavý. „Lokalita Velkého Beranova, případně jiná v této oblasti, je pro nás atraktivní zejména z důvodu umístění na pomezí Moravy a Čech v bezprostřední blízkosti dálnice D1. Díky tomu bychom mohli výrazně zefektivnit zásobování našich prodejen v kraji Vysočina a dále v Jihomoravském a Jihočeském kraji,“ říká Tomáš Kubík, mluvčí společnosti Penny Market.

Proti původnímu projektu na vznik logistického centra u Velkého Beranova bylo v referendu uskutečněném v roce 2018 celkem 417 lidí z 671 hlasujících. Obyvatelé obce tehdy argumentovali především obavou z hluku, zvýšením dopravy, ekologickou zátěží, nelíbila se jim rozlehlost zastavěného území nebo zabírání zemědělské půdy.

Část obyvatel ale byla pro výstavbu haly. Oceňovali především vznik nových pracovních příležitostí. I nyní je podle starosty Milana Pulicara názor obyvatel stejně rozpolcený.

Situaci v obci zásadně změnil nový obchvat

Jak upozorňují zástupci společnosti Penny Market, situace v obci se nyní změnila. A to především díky vzniku obchvatu, který z obce odvedl tranzitní dopravu. Skladovací haly by měly stát za kruhovým objezdem obchvatu, konkrétně mezi obcí a sídlem dálniční policie.

„Dokončení obchvatu obce je zárukou toho, že obec nebude zatížena další dopravou, což byla jedna z hlavních obav tehdejších odpůrců. Vnímáme také, že potřeby obce od té doby přirozeně vzrostly. Obec se rozrůstá, a s tím logicky rostou i potřeby jejích obyvatel. Zároveň vnímáme, že rozvoj a tím pádem i rozpočet obce mohou v budoucnu negativně ovlivnit dopady pandemie koronaviru,“ připomíná Tomáš Kubík a zdůrazňuje zájem společnosti na otevřené debatě s veřejností.

V otevřeném dopise, který společnost zaslala na adresu obce, se uvádí, že by jí po zahájení spolupráce Penny Market poskytl jednorázovou částku osm milionů na vybrané projekty. Další roční příspěvky by byly ve formě daně z nemovitosti či z dalších poplatků vybíraných obcí.

Společnost nabízí též spolupráci a podporu při zalesňování kůrovcem postižených lokalit. Argumentuje i vznikem nových pracovních příležitostí. „Počítáme s tím, že přímo v logistickém centru vznikne okolo 160 nových pracovních míst. Další desítky míst pak logistické centrum zaručí celé řadě lidí z okolí, ať již se jedná například o lokální producenty potravin, řemeslníky, či dopravce,“ připomíná mluvčí společnosti.

Budova areálu by neměla být z obce vidět

Celková rozloha zamýšleného logistického areálu by měla být přibližně 120 tisíc m², přičemž zastavěná plocha je plánována o rozloze 25 tisíc m². Zpevněná plocha má činit 30 tisíc m² a 65 tisíc m² bude podle mluvčího osázeno zelení a stromy.

„Celá budova je v záměru zasazena do terénu tak, aby krajinu vizuálně nenarušovala - z obce bude zpravidla vidět ochranný val se stromy za obchvatem, viditelnost budovy bude malá a fasáda bude barevně řešena s ohledem na okolní přírodu,“ stojí v dokumentu zaslaném obci.

Mluvčí společnosti však upozornil, že jednání o budoucí finální podobě celého areálu a jeho zakomponování do krajiny stále pokračují.

Na Vysočině by to nebyl první logistický areál obchodních řetězců. Jeden se nachází u Stránecké Zhoře, a to rovněž u dálnici D1. Zástupci Velkého Beranova se byli již před prvním referendem v těchto centrech podívat a zajímalo je, co sousedství s podobným areálem pro obyvatele znamená.

„Byli jsme ve Stránecké Zhoři, v Dobřanech. Tam žádné problémy nemají. Teď se pojedeme podívat i do nově budovaného centra ve Smiřicích,“ říká starosta obce, kterému by se na projektu líbily nové pracovní příležitosti.

Starosta by si přál uspořádat nové referendum

Nicméně by si přál, aby o vybudování logistického centra znovu rozhodli obyvatelé v referendu. „Budu rád, když referendum jasně řekne, co lidé chtějí,“ konstatuje.

Na konci prázdnin chce svolat pracovní skupinu, která byla k této problematice sestavena, a následovat by mělo zářijové jednání zastupitelstva, které by případné uspořádání referenda potvrdilo.

„Pokud by se referendum uskutečnilo, chtěli bychom ho směřovat do termínu podzimních parlamentních voleb. Bylo by to pro nás nejjednodušší z hlediska organizace i financí,“ nastiňuje možný vývoj událostí starosta Pulicar.