Obnova parku začala už loni v zimě. Dle uzavřené smlouvy mělo být hotovo nejpozději do konce letošního června. Jenže práce se výrazně zdržely. „Park jsme převzali teprve teď, ke konci října. Zpoždění činí čtyři měsíce,“ uvedl přibyslavský starosta Martin Kamarád.
Za tak dlouhé zpoždění radnice vyměřila firmě vysoké penále. „Činí více než 666 tisíc korun,“ oznámil místostarosta města Ota Benc. Firma pochybení a zdržení uznala, dle vedení města se nebude pokutě bránit.
Nedodržení termínu vzniklo hned z několika důvodů. „Tím hlavním byla organizační laxnost a podcenění situace ze strany zhotovitele,“ vysvětlil Kamarád. Od počátku práce probíhaly pomaleji, firma objednala u dodavatele pozdě mobiliář. Své ale také způsobily deště na konci června, které doslova odplavily nedokončenou nejprudší cestu v parku.
K samotnému výsledku však vedení města vážnější výhrady nemá. „Park je pěkný, práce, byť trvala déle, je solidně odvedená,“ zhodnotil starosta.
Dotace, penále... a na město moc nezbyde
Radnici se po finanční stránce povedl nechtěný husarský kousek. Vzhledem k penále je možné, že za obnovu nezaplatí takřka nic. Práce vyšly celkem na tři miliony korun. Městu se na ně podařilo získat dotaci ve výši tří čtvrtin nákladů.
„Každý si tak může spočítat, kolik nás to bude při odečtení penále stát,“ pousmál se Kamarád. Mělo by se jednat jen o pár desítek tisíc korun.
Za to se Přibyslav může pochlubit zcela novým parkem. Obnova se týkala celé jeho plochy, téměř 18 tisíc metrů čtverečních. V prvních fázích revitalizace bylo vykáceno přes čtyřicet nemocných, výrazně poškozených nebo suchých stromů. Byla to zhruba třetina všech stromů v parku. Stav dřevin vedení města nemile překvapil.
„Stav stromů v parku je skutečně tristní. Vykáceno by toho mohlo být mnohem víc, ale to už by v parku moc stromů nezůstalo. Snad po ošetření ty zbylé vydrží alespoň deset let, aby mohly být nahrazovány postupně,“ prohlásil v únoru Martin Kamarád.
Na jaře pak pokračovalo ošetření ostatních dřevin a úprava cest. Pryč šly betonové obrubníky, nahrazeny byly žulovými kostkami. Nově byly položeny veškeré nezpevněné pískové cesty. Jen nejprudší cesta vedoucí po příkrém kopci od zámku musela být - poté co ji vzala velká voda - více zpevněna.
Sochu Jana Žižky zřejmě čeká restaurování
Revitalizace se netýkala dominanty parku, jezdecké sochy Jana Žižky v nadživotní velikosti. Pouze se díky prořezání dřevin více otevřel pohled na ni, stala se ještě výraznější. Třímetrová bronzová plastika od Bohumila Kafky byla odhalena v září roku 1957, je zmenšeným modelem velkého památníku hejtmana na pražském Žižkově. Město chystá její restaurování. Ideálně by tak chtělo učinit do oslav 600 let od Žižkova úmrtí, k němuž došlo roku 1424 nedaleko města.
Součástí zakázky na revitalizaci parku je ale naopak následný dohled nad stavem zeleně. Po tři roky specializovaná firma bude kontrolovat a v případě potřeby zlepšovat stav dřevin. Celý park by po tu dobu měla i udržovat.
Kdy přesně přibyslavský zámecký park vznikl, lze dnes zjistit už jen stěží. Založen byl zřejmě společně se zdejším zámkem. Ten nechal v roce 1560 postavit Zachariáš z Hradce pro svoji první manželku Kateřinu z Valdštejna. Zachariáš se s ní oženil v roce 1553 v Polné. Jeho choť pocházela z bohatého rodu, jako věno mu přinesla právě panství v Přibyslavi a Polné i několik stříbrných dolů.