Ovce farmáře Milana Daďourka z Počítek na Žďársku svůj úkol splnily na jedničku. Jejich mise tak mohla skončit: v pondělí večer pod taktovkou svého majitele a jeho ovčáckého psa nastoupily na valník a odcestovaly na svoji domovskou pastvinu u Počítek.
Ačkoliv ovce spásaly travnatý svah nad Konventským rybníkem původně v počtu pětadvaceti kusů, během léta bylo toto číslo sníženo.
„V červenci jsme jich nechali na pastvině pouze patnáct. Plochu se stádu povedlo hezky vypást, ale museli jsme ohlídat, aby ovce nezačaly okusovat také drn, což by nebylo žádoucí,“ vysvětlil Milan Daďourek.
Tráva, aktuálně „vysekaná“ hodně na krátko, je však pouze prvotním asanačním zásahem, který svah připravil na další péči. V budoucnu už spásání tolik intenzivní nebude, což zajistí jak regulace počtu zvířat, tak i rozšíření plochy, na níž se mají pohybovat.
Město totiž hodlá v letos odstartované úspěšné pastvě pokračovat i v nadcházejícím roce, a to ještě ve větším rozsahu.
„Máme za sebou už i schůzku s památkáři a s rozšířením projektu počítáme. Pastvina se zvětší až ke hřbitovní zdi a bude průchozí takzvanými texaskými branami (bariérové rošty umístěné na zemi – pozn. red.),“ nastínil žďárský starosta Martin Mrkos.
Zpevněná kamenná cesta vedoucí nyní přímo nad horní částí elektrického ohradníku se tak stane přímo součástí ovčího rajónu.
Líný beran by neměl být překážkou
Lidé, kteří se neodváží procházky přímo skrze působiště stáda, budou moci plochu obejít buď přes hřbitov, nebo po spodní komunikaci podél Konventského rybníka.
„Myslím si ale, že pro veřejnost to bude zajímavé, příjemné a poučné, a nějaké ty bobky na cestě nebo líně uhýbající beran pro ně nebudou při průchodu ohradou komplikací,“ míní farmář z Počítek.
Spoléhá také na to, že návštěvníci budou i v příštím roce pokračovat v disciplinovanosti, již projevili letos. Texaské brány totiž sice zabraňují uniknout z ohrady ovcím, ale přes kovové rošty se dovnitř mohou dostat nejen lidé, ale například i psi.
„Doufám, že lidé zůstanou i nadále rozumní a nebudou ovce vystavovat zbytečnému nebezpečí a stresu. Ostatně i dosavadní zkušenosti s veřejností máme i přes naše počáteční obavy pozitivní. Návštěvníci brzy zjistili, že pokud pes volně pobíhá kolem ohrady, zvířatům to vadí, a tak se naučili si v těchto místech psy uvazovat a místo obcházet. Stejně tak jsme neměli žádné potíže s krmením ovcí nebo jejich plašením,“ pochválil Daďourek.
Příští sezona bude delší: od jara až do podzimu
Provizorní elektrické ohradníky z letoška by měly nahradit dřevěné ohrady, upraveno bude i napajedlo a další vybavení pastviska.
„Část přípravných prací chceme určitě zvládnout ještě teď na podzim, abychom využili peníze z krajské dotace, již se nám povedlo na projekt získat,“ zdůraznil Mrkos s tím, že pokud bude dotační titul vypsán i pro nadcházející rok, hodlá se o něj město rozhodně ucházet znovu.
Příští sezonu by ovce měly v lokalitě pod Zelenou horou také setrvat déle, a to zřejmě od jara až do pozdního podzimu. I nadále se bude jednat o plemeno romney, které Milan Daďourek chová v počtu asi dvou stovek dospělých jedinců. Vyznačuje se mimo jiné klidem, poměrně velkou plachostí a také odolností vůči rozmarům počasí.
Pro Zelenou horu, kde se nachází i obřadní síň, budou opět zvoleni berani, kteří téměř nebečí, a nebudou tedy rušit případnou pietu.
Nápad s ovcemi u poutního kostela podpořily také historické prameny. „Díky nim se domníváme, že se v minulosti dařilo po dobu asi sta let horu udržovat ve stavu ‚zeleném‘ díky náročné údržbě. To se dařilo jen díky kombinaci pastvy a kosení lučních porostů,“ popsala historický kontext městská krajinářka Lucie Radilová.
