Energická žena Popelíková a rozvážný muž Sklenčka. Spolu hráli, spolu žili

  10:54
Teď v prosinci uplyne sto let od narození herce Oty Sklenčky, někdejšího výrazného člena Horáckého divadla v jeho třebíčské éře. Ještě za druhé světové války se právě v Třebíči na své první štaci sblížil se svou budoucí ženou Ninou Popelíkovou, rovněž herečkou.

Herečku si pamatuje nejvíce diváků asi z legendárního seriálu Nemocnice na kraji města, kde hrála přísnou vrchní sestru Jáchymovou.

Pražská rodačka Popelíková prožila v manželství se Sklenčkou od seznámení na Vysočině celý zbytek života. Její muž přišel na svět za mrazivého prosincového dne v roce 1919 v Hradci Králové. Hned po narození vážil přes pět kilogramů. Jeho rodiče byli bankovní úředníci. Se sestrou dostali jednou loutkové divadlo a hráli doma i pro děti ze sousedství. Pozvánky na tato představení věšeli na dveře bytu.

Po gymnáziu začal Sklenčka studovat medicínu, jenže po prvním semestru Němci zavřeli vysoké školy. Zkoušel tedy pracovat jako pojišťovák, to však byla slepá cesta. Prý tehdy pojistil jen svého tatínka, nikoho dalšího. Následně pracoval v tiskárně, ale táhlo ho to k divadlu.

Divadelní role Oty Sklenčky v Třebíči

Jedna z prvních rolí Sklenčky v Horáckém divadle byla ve zlodějské komedii Bobří kožich. Premiéra byla 23. listopadu 1942. Jen 9 dní poté měla premiéru hra Hvězdy nad hradem, kde měl hlavní roli. Za pouhých 15 dní měl další premiéru se hrou Věčný poutník. Další dvě premiéry s hlavními rolemi měl hned v lednu. V dalším roce i režíroval, například Divotvorný klobouk.

Ve dvaadvaceti letech zkusil zkoušky v Praze na konzervatoř. Komise, v níž seděl i známý Zdeněk Štěpánek, mu však doporučila, aby šel v tomto věku raději už rovnou k divadlu. A tak se ve složitém roce 1942 vypravil do Třebíče a začal hrát v režiích Antonína Kurše. Velmi si vážil toho, že mu to tehdejší ředitel divadla Ludvík Žáček umožnil.

Protože Sklenčka oplýval také výtvarným talentem, byl následně v některých inscenacích i scénografem. V Třebíči dokonce i opakovaně režíroval. Například 8. listopadu 1943 měla premiéru hra Aloise Jiráska Kolébka. A hradecký rodák v ní už režíroval svoji budoucí manželku Ninu Popelíkovou, absolventku pražské konzervatoře.

V této inscenaci zároveň i hrál. Později si oba vedle sebe střihli hlavní role v několika dalších hrách v třebíčském Národním domě i při četných zájezdech po okolí. Zažili také dobu, kdy se hrála v Horáckém divadle Maryša. Jednou tam přijel pohostinsky vystoupit v Maryše tehdy už známý herec Jaroslav Vojta. Třebíčští diváci museli ten večer počítat se zvýšeným vstupným.

Nina vyrůstala s tatínkem

Nina Popelíková se narodila v roce 1920. Měla maminku Milicu původem z Ruska. Ta se ale v jejích čtyřech letech vrátila do vlasti. Později si už jen máma s dcerou psaly. A tak budoucí herečka vyrůstala s tatínkem. Ten byl český důstojník, legionář a v herectví dceři nebránil.

Jméno Milica dali později Popelíková se Sklenčkou i své dceři, která se stala v dospělosti zdravotní sestrou. S babičkou Milicou se ale vnučka nestihla setkat.

Ninu Popelíkovou režíroval budoucí manžel

Nina Popelíková nastoupila do Horáckého divadla za války krátce po Otu Sklenčkovi. Se svým budoucím mužem hrála v Třebíči v inscenacích Gygův prsten, Pěst, Kolébka či Rozbitý džbán. Dvě posledně jmenované Sklenčka i režíroval. Potkávali se i ve hrách Klobouk dolů, Tartuffe, Růžové dopisy, Paní Marjánka, matka pluku či v Šrámkově Létě. Často mívali hlavní role.

V roce 1944 oba mladí umělci odešli do divadla v Táboře, kde měli i svatbu v březnu roku 1945. Po osvobození spolu hráli i v dalších oblastních divadlech v Teplicích a Liberci. Začátkem padesátých let se oba přemístili do dnešního Divadla na Vinohradech. Jejich přátelé později vzpomínali, jak se dvojice v manželství výborně doplňovala. Popelíková byla energická, akční a velmi zručná. Měla spoustu nářadí, pečlivě vyskládaného na svých místech. Na chalupě si dokázala vyrobit dokonce i točité schody.

Sklenčka byl vedle ní rozvážným typem člověka. „Ota jí třeba jednou k Vánocům sehnal cirkulárku,“ zavzpomínal režisér František Laurin v televizním dokumentu věnovaném oběma umělcům. Silný kuřák Sklenčka ve volném čase rád maloval přírodu nebo letitá stavení. A také si vždy skvěle odpočinul při rybaření. Na Sázavě i Vltavě. Se svou ženou podle dcery Milici výborně souzněli. A to nejen na chalupě.

U ryb se neshodli

„Táta dostal seznam, co má nakoupit. Od jídla až po šroubky a maltu. Byl úkolovaný, ale vůbec mu to nevadilo. Přivezl maltu, písek, tvárnice, ale i tu vepřovou, kterou pak udělal na paprice. Měli to spolu hezky srovnané,“ popsala před lety Milica Sklenčková redaktorce Blance Kovaříkové v časopise Vlasta.

Fotogalerie

V jednom se však manželé neshodli. Otovi chutnaly jím ulovené ryby, jeho ženě Nině nikoliv. A tak Sklenčka manželce dokonce vlastnoručně vyrobil kuchařku plnou rybích receptů. Do ní vepsal: „Ninuško, i ty se staň rybářkou, pak bude naše manželství docela ideální – souzvuk duší u ryb dosíci se muší.“

Ani tento jeho počin ale nebyl završen domácím rybím souzněním.

V padesátých letech začali oba manželé filmovat. Jednou z prvních rolí Oty Sklenčky byla ta ve filmu Mordová rokle z roku 1951. Jeho žena se začala více objevovat před kamerou zhruba o pět let později.

Natáčení v Telči

Oba manželé herci se krátce vrátili na Vysočinu v roce 1980, na sklonku života Niny Popelíkové. Natáčeli spolu jednu scénu v podloubí na náměstí v Telči do úspěšné televizní inscenace Nezralé maliny.

Ota Sklenčka v ní měl jednu z hlavních rolí – Beďara Nekolného. A spolu s Ladislavem Peškem a Milošem Nedbalem potkali v Telči ženu, kterou hrála právě Popelíková. Ptali se jí, kde najdou kamaráda, jehož hrál František Filipovský.

Nedlouho poté, na jaře roku 1982, herečka po těžké nemoci v nedožitých dvaašedesáti letech zemřela.

V šatně vinohradského divadla předtím sedávala s kolegyní Karolínou Slunéčkovou, jež zemřela v následujícím roce. A Ota Sklenčka už jako vdovec dále jezdil na chalupu, kterou zvelebovala jeho žena.

Zemřel na podzim roku 1993.

Autor: