„Historická hodnota lunet a jejich jedinečnost pro Havlíčkův Brod je nevyčíslitelná,“ říká o souboru pětačtyřiceti maleb ve tvaru půlkruhu místostarosta Libor Honzárek.
Díla pocházející z poloviny 18. století zachycují náboženské výjevy na pozadí tehdejšího Brodu, líčí i historii řeholního řádu. Za jejich autora je považován Jakub Pischel.
Město je bezplatně získalo od státu v roce 2009. Od té doby se je snaží nechat postupně zrestaurovat. Jenže práce jdou velice pomalu. Za rok odborníci stihnou obnovit zhruba dvě až tři cenná díla.
„Včetně těch dvou letošních z celého souboru zbývá obnovit ještě dvanáct obrazů,“ přiznává Libor Honzárek.
„Je to finančně a časově velice náročné. Pokud bychom jich nechali obnovit více najednou, zaměstnali bychom restaurátory z celé republiky a museli bychom vydat miliony,“ vysvětluje druhý z brodských místostarostů Vladimír Slávka.
Restaurování jednoho obrazu vychází v průměru na sto tisíc korun. Některé jsou poškozeny více, jiné méně. Letos počítá město s výdaji ve výši 140 tisíc korun. Částečně přispěje i dotace.
Soubor lunetových obrazů v minulosti zdobil chodby v přízemí a v prvním patře kláštera. Poté, co se v klášteře na počátku minulého století usídlily státní instituce, byly obrazy sundány a uloženy na půdu. Tam bez povšimnutí ležely pod nánosem prachu a ptačího trusu desítky let, úplně se na ně zapomnělo.
Znovuobjeveny byly až v polovině osmdesátých let. V roce 2006 byl soubor obrazů prohlášen kulturní památkou. O rok později začalo jednání mezi státem a Havlíčkovým Brodem o jejich převodu do majetku města. Fakticky se tak stalo v roce 2009.
I když se jednalo o bezúplatný převod, který město nic nestál, v zastupitelstvu se objevili kritici záměru. Byli jimi zejména představitelé KSČM a ČSSD.
„Je to danajský dar. Sice jsme obrazy dostali zdarma, ale na jejich obnovu vydáme miliony,“ uvedl tehdy například komunistický zastupitel Zdeněk Dobrý. „Pro mě je stěžejní živý člověk a pracovní místa, nikoliv obrazy,“ vysvětloval pak rozhořčeným kolegům.
Obrazy ve tvaru půlkruhu se mniši chtěli zavděčit občanům
Pro město jsou však obrazy velice cenné. Řád augustiniánů je nechal namalovat nejspíš v letech 1746 až 1756. Podle odborníků je to významný uměleckohistorický doklad vztahující se k řeholnímu řádu i historii Brodu.
Kromě náboženských motivů zachycují i zákoutí města. Mniši se tak prý chtěli zavděčit brodským měšťanům, kteří o chudý řád v pobělohorské době nestáli.
Soubor tvoří monumentální olejomalby ve tvaru půlkruhu. Jsou zhruba tři metry široké a metr a půl vysoké.
„Jsou namalovány na červeném bolusovém podkladě na středně silném lněném plátně. Dřevěné napínací rámy jsou mechanicky poškozené a jejich vnitřní strany se protlačují do plochy malby. Jsou opatřeny širokými ozdobnými lištami, které jsou napadeny dřevokazným hmyzem a místy připevněny k napínacím rámům od líce skrze malbu,“ popsal už před lety stav obrazů vedoucí odboru rozvoje města Josef Beneš.
Původně býval soubor rozsáhlejší, některá díla se nedochovala
Soubor lunetových obrazů byl podle Libora Honzárka v minulosti ještě rozsáhlejší. „Podle archivních záznamů původně čítal celkem 56 kusů. Několik se jich ale vůbec nedochovalo, pár jich už při převodu na město bylo v tak žalostném stavu, že už jejich obnova nebyla možná,“ pravil.
Město se nakonec postaralo - či se momentálně stará - o celkem 44 lunetových obrazů ze dvou cyklů „Svatá Monika před biskupem“ a „Rozhovor s matkou o věčném životě“. Doplňuje je větší oltářní obraz, který se k lunetám rovněž řadí, ačkoliv nemá půlkruhový tvar.
Po restaurování se všechny obrazy vracejí na své původní místo. Opět zdobí chodby bývalého kláštera, v němž dnes sídlí několik státních institucí. Obrazy jsou veřejně přístupné. V době konání kulturních akcí mají návštěvníci možnost prohlédnout si i oltářní obraz, který našel nový domov v sále Staré radnice.