Otevření obchvatu Brodu se kvůli ekologické zátěži i nálezům o rok posune

  8:40
Stavba jihovýchodního obchvatu Havlíčkova Brodu nabrala výrazné zpoždění. Jezdit se po něm začne o rok později, než bylo původně v plánu, až na konci roku 2023. Na novém harmonogramu se dohodlo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se zhotovitelem stavby, sdružením firem Strabag, M - Silnice a Porr.

Pravděpodobně nejdál jsou práce na stavbě mostu přes údolí Stříbrného potoka. Právě v těchto místech našli archeologové během budování obchvatu nejcennější nálezy včetně pozůstatků po velkém hutním provozu. | foto: Martin Vokáč, iDNES.cz

„V souvislosti se všemi dosavadními průtahy požádal dodavatel díla o prodloužení termínu dokončení i termínu uvedení díla do provozu. Zatím to není podepsané, ale jsme v podstatě dohodnuti,“ potvrdila ředitelka jihlavské správy ŘSD Marie Tesařová.

Podle starosty města Jana Tecla byl v původní smlouvě dán termín dokončení obchvatu ve lhůtě tří let od zahájení stavby. „K tomu došlo v lednu 2020,“ připomněl starosta.

ŘSD počítalo s tím, že už na konci příštího roku bude obchvat uveden do provozu. Tento - dnes již neplatný termín - je stále uveden v informativním letáku státní organizace.

„Jezdit po obchvatu by se mělo do konce roku 2023,“ oznámila Tesařová s tím, že dokončovací práce budou probíhat i na jaře 2024.

„Pevně věřím, že ke zprovoznění dojde dřív než na konci roku 2023. Mohlo by se to povést třeba do pololetí. Roční zpoždění mi přijde až příliš velké,“ reagoval Tecl.

Podle ŘSD za zdržení mohou komplikace, které stavbu provázejí prakticky od jejího samotného zahájení. „Je to z objektivních důvodů,“ naznala Tesařová.

Pro archeology jsou to orgie, říká šéf muzea

Práce se zpozdily například kvůli zahnízdění chráněných netopýrů v jedné z lokalit na trase. Velkým problémem se ukázala být kontaminovaná zemina. Jednak arsenem ze středověké těžby stříbra, jednak ropou po ekologické havárii z roku 1980.

Vedení radnice i ŘSD rovněž za jednu z příčin zpoždění označují archeologické práce na trase obchvatu. Na některých místech se pracovalo déle, než se původně předpokládalo. Nálezů se totiž našlo nečekaně mnoho, některé z nich dokonce celoevropského významu.

„Pro archeology jsou to učiněné orgie. Takové nálezy na našem území v takové kvalitě, množství a významu nemají obdoby,“ rozplýval se už dříve ředitel havlíčkobrodského Muzea Vysočiny Michal Kamp. „Přinesou výrazný posun ve zkoumání té nejstarší historie města a s ním spojeného dolování rud,“ je si jist.

Archeologům se například podařilo objevit pozůstatky velkokapacitního zařízení na zpracování rud, tři čtvrtě tisíciletí starý rudný mlýn na drcení stříbrné rudy a mnoho dalších pozůstatků po těžbě z 13. století. Vedle toho ale archeologové objevili i některé pravěké nálezy či pozůstatky novodobější činnosti - například selský statek či dělnickou kolonii z poloviny minulého století.

Jenže průzkum všech takových lokalit ovlivnil průběh stavebních prací. „Průzkum některých lokalit stále ještě probíhá,“ zmínil místostarosta Libor Honzárek.

Začne se stavět mimoúrovňová křižovatka

Práce na stavbě obchvatu podle něj už běží dle nového harmonogramu. Nejvíce se v současné době dělá na všech mostech, kterých na více než čtyřkilometrové trase bude celkem jedenáct. Jeden ze tří největších překlene údolí Stříbrného potoka, kde už se ze země tyčí pilíře a podpěry.

Jihovýchodní obchvat Havlíčkova Brodu

Nová silnice dlouhá skoro 4,2 kilometru po dokončení spojí výpadovky na Jihlavu a na Pardubice, silnice I/38 a I/34. Obkrouží čtvrtinu Brodu a naváže na obchvat severovýchodní na kruhovém objezdu u nákupního centra Albert.

Stavba měla vyjít na 1,6 miliardy korun bez daně. Už nyní je však jasné, že se konečná cena kvůli průtahům a nečekaným vícepracím na likvidaci staré ekologické zátěže zvýší.

Stavební firma rovněž pracuje na přeložkách komunikací. Po provizoriu se jezdí například na silnici I/38 u Selské jizby i na spojnici města a školního statku.

„Během června by měla být zahájena stavba mimoúrovňové křižovatky Termesivy,“ oznámil Honzárek.

Kdy přesně se tam řidiči setkají s omezeními, ale Marie Tesařová dosud přesně neví. „Zatím to není na dohled,“ pravila.

V současné době se rovněž začíná s masivními přesuny zeminy. Kvůli výškovým poměrům a nutnosti budovat náspy a zářezy jí budou muset nákladní vozy převést obrovské množství. Deponie pro ni vzniká u Baštínova.

K drobným komplikacím podle Tesařové dochází v místech křížení budoucího obchvatu a železnice. Vybudovat se musí mosty hned přes tři tratě - na Jihlavu, na Brno i na Pardubice. „Se Správou železnic a Českými drahami se ladí termíny výluk,“ dodala Marie Tesařová.