Po několik desítek let bylo pacovské nádraží jen pro ostudu. Místní roky volali po jeho opravě a zlepšení stavu. Vyslyšela je až Správa železnic, která budovu pocházející z konce 19. století převzala v roce 2016. Jenže už samotný počátek oprav vyrazil mnohým místním dech.

Rekonstrukce začala v říjnu 2024. A dělníci se do ní pustili opravdu zhurta. Postupně ubourali veškeré přístavky, jež byly v minulosti k hlavní budově přistavěny. A vyřádili se i na střeše a v podkroví. Jeho část úplně zlikvidovali. Zmizela i zahrada. Opravena byla čekárna uvnitř budovy.

23 fotografií

Stavební práce dohromady za 16,5 milionu korun byly dokončeny na přelomu ledna a února. Nyní je nádražní budova opticky menší. Přišla o veškeré přístavky i podloubí, na jihovýchodním rohu vznikl jen malý přístřešek otevřený prakticky ze všech stran.

Pryč je i část podkroví. Budova nese křiklavě oranžovou barvu. Před vchod od kolejí přibyla masivní kovová plošina pro hůře se pohybující či kočárky a nad ní monitor s odjezdy vlaků.

„No nazdar, to to vypadá“

Kritika neutichla. Naopak. „Vůbec to není hezké. Původní stavba měla své kouzlo,“ napsala v jedné z mnoha facebookových diskusí, které se kolem nové podoby nádraží strhly, Šárka Rokosová Kopecká.

„No nazdar, to to vypadá. A přitom se s tím mohly udělat věci. Ale proč, že? “ rýpla si Jana Holejšovská.

„Nechápu, proč nemohli zachovat tradiční barevnost. Taky škoda těch bílých plasťáků. Tohle dělali inženýři, a ne architekti,“ přidal se Roman Sitner.

Ostuda, likvidace historie. Způsob rekonstrukce nádraží vyrazil Pacovu dech

„Pěkně to zprznili,“ stroze poznamenal Michal Kříž.

„A takový krásný parčík obehnaný plotem s lavičkou a záhonem květin tam býval,“ posteskl si Luděk Pultr.

Podle majitele a investora – Správy železnic – ovšem podoba budovy vychází z historie. „U fasády jsme celkově vycházeli z její původní barevnosti. Výslednou podobu navrhl projektant a projednali jsme ji i s pacovskou radnicí,“ vzkázala mluvčí státní organizace Nela Eberl Friebová.

Hlavně, že je budova opravená

Starosta města Tomáš Kocour diskuse o podobě nádraží se zástupci Správy železnic nepopírá. Nicméně jejich výsledkem nebylo úplně to, co by si samospráva přála. „Návrh jsme připomínkovali. Chtěli jsme zachovat historický přístřešek s litinovými sloupy. Naše připomínky však zohledněny nebyly a projekt se nikterak neupravoval,“ řekl už krátce po zahájení rekonstrukce.

Ovšem nutno dodat, že nová výpravní budova pacovského nádraží má i své zastánce. A ani těch není málo. Nejvíce obyvatelé města kvitují fakt, že je stavba opravená a není v ní a kolem ní takový nepořádek.

Nádraží v Pacově je ostudou Vysočiny. Ani nový majitel ho zřejmě nespasí

„Nádraží teď konečně nedělá ostudu městu. Za mě je to fajn,“ vyjádřil se třeba Radek Chrastil.

„Je to krásně opravená budova,“ souhlasila i Iryna Buzková.

„Stará rozbitá budova – lidé nadávají, nic se jim nelíbí. Nová budova – lidé nadávají, zase se nic nelíbí. Tak co je tedy správně? “ klade si otázku Liduška Srpová.

S podobnými rozpaky se na novou nádražní budovu nyní dívá i vedení města. Podle místostarosty Radka Vitovského je radnice ráda, že k rekonstrukci konečně došlo. Ale některé věci, například barva, nebyly zrovna šťastné. „Kdyby se vzhled budovy více blížil její historické podobě, bylo by to určitě mnohem lepší,“ konstatoval místostarosta.

Čekárna? Počkejte měsíc a půl

Další výtky mají lidé k provozu nádražní budovy. Kromě jedné malé čekárny v ní totiž nic víc nenajdou. A ta je navíc zamčená a ještě několik týdnů to tak zůstane.

„Novou čekárnu otevřeme po zahájení zkušebního provozu, což je plánováno na přelom března a dubna. Prozatím mohou cestující využít přístřešek,“ konstatovala Eberl Friebová.

Protože přístřešek na rohu budovy je poměrně malý a otevřený do všech stran, před nepřízní počasí se pod ním cestující moc neschovají. Ovšem zase u toho mohou obdivovat restaurované původní litinové sloupy. Ty podpíraly původní podloubí, Správa železnic je využila i pro nový přístřešek. Tak to ostatně ještě před rekonstrukcí slíbila.

Dílo architekta Friedricha Setze

Nádražní budova v Pacově má dlouhou historii. Stavěla se koncem 80. let 19. století společně se železniční tratí spojující Pelhřimov s Táborem. Její podoba byla dílem architekta Friedricha Setze. Celé nádraží bylo zprovozněno v roce 1888. Už tehdy se mohlo pyšnit velkoryse pojatým peronem.

Jenže budova, ke které se postupem let lepily další a další přístavky, stále víc chátrala. Snad nikdy v historii nepodstoupila kompletní rekonstrukci. V roce 2006, po zavedení dálkového řízení trati z Pelhřimova, byla opuštěna. O dva roky později byla dokonce kvůli opakujícím se případům vandalství zcela uzavřena.

Železnici obyvatelé města využívají v menší míře než autobusy. Ty co do počtu cestujících i obliby v Pacově jasně vedou. Jedním z důvodů je fakt, že zatímco autobusové zastávky jsou v samém centru, nádraží leží kus za městem. Z centrálního náměstí Svobody je to k němu více než dva kilometry.

„Ale i tak lidé vlaky jezdí do práce, pro výlety je využívá i škola. Železnice k Pacovu patří. Nedovedl bych si představit město bez ní a bez nádraží,“ poznamenal Radek Vitovský.