„Nemůžeme a ani nemáme prostor přemýšlet o tom, jestli budeme, nebo nebudeme moci otevřít. My prostě musíme být připraveni. To znamená, že jedeme na plný plyn,“ uvedl Vladimír Cháb, provozovatel lyžařského areálu Čeřínek na Jihlavsku.
„A jestli to nepovolí, tak holt budeme čekat, až se to změní. Kdyby nám to však neumožnili vůbec, byl by to opravdu průšvih. Ale já věřím, že se venkovní aktivity uvolní,“ dodal Cháb.
Stejného názoru je i Magda Vaňková, jež provozuje skiareály Křemešník na Pelhřimovsku a Luka nad Jihlavou.
„Předpokládám, že u lyžování jakožto outdoorového sportu, kde je kontakt jednotlivých osob minimální, by měl snad zvítězit zdravý rozum,“ domnívá se.
„Poslat lidi sportovat do přírody, do volného terénu, je podle mě naopak dobré řešení. Samozřejmě jsme ale připravení i na nějaká hygienická omezení a pravidla, která, doufejme, naši odborníci nastaví tak, aby to bylo ku prospěchu věci,“ vyjádřila se Vaňková.
Se školními kurzy, či bez nich?
Na případná opatření se chystají také na sjezdovce Šacberk u Jihlavy.
„Musíme počítat třeba s omezením počtu lidí v areálu nebo nutností zvýšené dezinfekce. Chystáme kvůli tomu i bezkontaktní pokladnu, kde by návštěvníci vyřídili bezkontaktně všechny potřebné úkony,“ nastínil provozovatel Pavel Havlíček.
Kvůli koronaviru je zatím pro sjezdovky na Vysočině velkou neznámou rovněž konání školních lyžařských kurzů, které jsou často velkou finanční injekcí do mnohdy dost napjatých rozpočtů.
„Běžně k nám jezdí hodně škol na lyžařské kurzy, a to nejen z Vysočiny. Ale nyní mi bohužel jejich ředitelé odpovídají, že nemohou plánovat lyžařské výcviky, když ani oni sami netuší, zda v tu dobu vůbec budou školy otevřené,“ posteskl si Jiří Pálka, správce skiareálu Fajtův kopec ve Velkém Meziříčí.
Loňská sezona byla hrůzostrašná
Většina sjezdovek v kraji za sebou totiž nemá zrovna úspěšný rok, mnozí provozovatelé jej označují dokonce za jeden z nejhorších za poslední léta.
„Věříme, že po loňské extrémně špatné sezoně, kdy nám podmínky dovolily lyžování pouze na sedm dní, bude tento rok lepší. Možnost vydělat si prostředky na nějaká další vylepšení bohužel nebyla, přesto se ale intenzivně chystáme na další sezonu a těšíme se na lyžaře,“ uvedl Jaroslav Kaiser z lyžařského areálu Kadlečák u Světlé nad Sázavou.
Optimismus před zimou příliš nepanuje na sjezdovce Jalovec u Číchova na Třebíčsku. Tam minulou zimu označují za přímo hrůzostrašnou. Velký vlek nakonec ani nefungoval, jezdilo se jen na malém.
„Ze svahu kvůli kůrovci a těžbě zmizel veškerý les, takže si tam teď vítr dělá, co chce. Vůbec netušíme, zda budeme zasněžovat, jestli to půjde. Ve hře je i varianta, že vlek nepojede vůbec,“ nastínil krajní variantu Josef Paděra ze Sportovního klubu Jalovec, který se fungování sjezdovky věnuje.
Umělý sníh, to je základ
Na čem se však provozovatelé lyžařských center na Vysočině shodují, je nezbytnost umělého zasněžování.
„To už je dnes nutný základ, jelikož v posledních letech bylo bohužel přírodního sněhu minimum. Proto jsme také tento rok posílili čerpací stanici a k tomu pořídili nový stroj na úpravu tratí,“ vyjmenoval Petr Chlubna ze skiareálu Jimramov na Žďársku.
Navýšení počtu sněžných děl a nákup výkonnější techniky potvrzují i další sjezdovky v kraji, tedy alespoň ty, které tak neučinily už v předešlých letech a jimž toto vylepšení finanční situace vůbec dovolila. Na dvojnásobek posílili výrobu umělého sněhu v areálu Čeřínek, novou rolbou disponuje například sjezdovka na Harusově kopci u Nového Města na Moravě nebo Šacberk.
Do výroby umělého sněhu se správci skiareálů hodlají pustit hned, jak to jen počasí umožní. „Vyhlížíme mráz,“ shrnul Vladimír Cháb z Čeřínku.