Například na třebíčském rybníku Kuchyňka bývalo v uplynulých všedních dnech kolem stovky bruslařů. Ještě více jich přišlo o víkendu. „Chodím bruslit s rodiči i s kamarády čtyřikrát do týdne. Je to zábava,“ říkala například devítiletá Nikol.

Přírodního ledu využili i mladí hokejisté, kteří nyní kvůli protiepidemickým opatřením nemohou trénovat na zimních stadionech. „Využíváme zamrzlý rybník, aby si trochu zatrénovali,“ popisuje otec dvou šestiletých chlapců, kteří bravurně krouží po zamrzlé ploše.

9 fotografií

Jak ale varují záchranáři, přírodní led bývá zrádný, nezamrzá rovnoměrně a může se prolomit. Zvýšené obezřetnosti je třeba nyní, kdy teploty opět mírně stoupají nad nulu.

V Třebíči proto kvalitu ledu pravidelně kontrolují strážníci. Ve městě je sedm zamrzlých ploch, které monitorují, včetně řeky Jihlavy.

„Kontrola je především vizuální v rámci obchůzkové činnosti. Pokud bychom naznali, že chování bruslařů je nebezpečné, tak je z ledu vykážeme,“ říká Lucie Šerková, zástupkyně ředitele Městské policie Třebíč.

Letos už strážníci například odháněli děti z polozamrzlé řeky Jihlavy. „Děti házely kameny na led a snažily se na něj vstoupit. V tomto případě jsme je vykázali z místa, aby se nestalo nějaké neštěstí. Řeka totiž není zcela zamrzlá,“ upozornila Šerková.

Rizikové jsou hlavně okraje rybníků, přítoky a stavidla

Led může být vlivem nestejnoměrně proudící vody a kolísáním hladiny pod ledem v některých místech zeslabený a hrozí jeho prolomení. K rizikovým místům patří okraje rybníků, přítoky či stavidla, kde je proudící voda a led je tenčí.

„Navíc se oteplilo a led se začal zase ztenčovat. Ale ani v době, kdy mrzlo, nedosáhl led na velkých nádržích takové tloušťky, která by se dala požadovat za bezpečnou,“ říká Petr Chmelař, mluvčí Povodí Moravy s tím, že podle něj je bezpečná síla ledu dvacet centimetrů.

„Když jsme dělali měření na našich vodních dílech, led nikde nepřesáhl tloušťku deseti centimetrů. Bylo to v řádu jednotek,“ dodal.

Problémem však není jenom síla ledu, ale i chování vody pod ním. „U vodních nádrží dochází ke kolísání hladiny. To znamená, že led nemusí být položený na vodě. Ta může být níž. Pak i při mírném zatížení může dojít k prolomení,“ vysvětluje.

Podobně je to i u řek, kde navíc voda zamrzá zpravidla jen při krajích. „Velkým rizikem je vstup na led u jezových zdrží. Tam bych vstup vůbec nedoporučoval, i kdyby tloušťka ledu měla 20 centimetrů,“ varoval mluvčí Povodí Moravy.

Vodní záchranáři připravili desatero pro vstup na led

Je třeba ale pamatovat i na otužilce, kteří se chodí koupat i v zimě a v ledu si vysekají přístup. Jeden takový vstup je například na rybníku Kuchyňka v Třebíči.

„Místo, kde se otužilci koupou, je ohraničené páskou. Tam by se bruslaři v žádném případě neměli vydávat,“ apeluje mluvčí strážníků Šerková. Na led by lidé neměli vstupovat také v případě, kdy je popraskaný, okraje jsou rozbředlé nebo led zalévá voda.

Vodní záchranáři připravili desatero pohybu po ledové ploše. „Lidé by se neměli pohybovat na ledě ve velkých skupinách. Neměli by tam být ale ani sami. Kdyby se led prolomil, neměl by jim kdo pomoci,“ říká vodní záchranář Petr Němec.

Doporučuje také, aby si bruslaři brali na led nějakou pomůcku, která by jim pak mohla ulehčit záchranu tonoucích. Například hokejku nebo sáňky.

„Je také důležité, aby se člověk, který bude zachraňovat, přibližoval po ledu vleže a ideálně tonoucímu něco hodil a pak ho vytáhl,“ vysvětluje záchranář s tím, že lidé by zcela jistě v takových případech měli volat tísňovou linku.