Závažné chorobě napadající nervovou soustavu podlehli dva lidé. „Jednalo se o jednu osobu z Jihlavska a druhou ze Žďárska,“ uvedla Hana Pavlasová, ředitelka protiepidemického odboru krajské hygienické stanice.

V těchto červencových dnech je podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu aktivita klíšťat na stupni 4 až 5 z pětibodové škály. To znamená vysoké až mimořádné riziko, že si z pobytu v přírodě lidé klíště přinesou.

V průběhu června přibyly v Kraji Vysočina podle informací Státního zdravotního ústavu jen tři další případy klíšťové encefalitidy, což je pouhá třetina toho, co loni v červnu. Od ledna do června tohoto roku se touto závažnou virovou nemocí nakazilo v kraji pět lidí, zatímco loni jich za stejné období bylo dvacet.

Výrazně menší počet případů je od začátku roku i u lymské boreliózy, což je další onemocnění přenášené těmito drobnými parazity. Zatímco od ledna do června 2020 to bylo 147 případů, letos je jich 96.

Situace se změní, a nejspíš k horšímu

Jednou z příčin, proč počet případů klíšťové encefalitidy ani lymské boreliózy na Vysočině zatím příliš nestoupá, může být i nevlídné jarní počasí.

„To mohlo vést k nižší aktivitě klíšťat i pohybu lidí v přírodě. Přispívajícím faktorem mohou být také opatření proti šíření koronaviru, kdy část sezony omezovala lidem klasické hromadné venkovní aktivity, jako jsou například hromadné sportovně-rekreační akce nebo školy v přírodě,“ říká Jan Kynčl, vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.

Odborníci ale předpovídají, že se situace změní v následujících týdnech a měsících, a to i vlivem rozvolnění opatření i příznivějšímu počasí. „U nemocí přenášených klíšťaty, zejména u klíšťové encefalitidy, je latence (doba, kdy se objeví první příznaky - pozn. red.) několik týdnů. V dalším období je vysoce pravděpodobné, že se počty případů budou zvyšovat a přiblíží se k obvyklým hodnotám,“ varuje Jan Kynčl.

Česká republika je zemí s největším počtem nakažených klíšťovou encefalitidou. V roce 2020 bylo zaznamenáno 853 pacientů s tímto závažným onemocněním. Je to nejvíce za posledních devět let. Od roku 2015 se toto číslo zvětšilo o 140 procent.

Onemocnění jsou zpočátku nečitelná

Průběh onemocnění klíšťovým zánětem mozkových blan je zprvu nečitelný. V první fázi se jeví jako běžné chřipkové onemocnění. Druhá fáze se projevuje poškozením centrální nervové soustavy se silnými bolestmi hlavy, horečkou, křečemi, rozmazaným či dvojitým viděním a případným strnutím šíje. Výjimečná není ani krátkodobá ztráta vědomí nebo ochrnutí.

Pacienti vyžadují intenzivní péči a někteří i umělou plicní ventilaci. Lékaři při tomto onemocnění mohou pouze mírnit příznaky onemocnění. Účinnou prevencí proti klíšťové encefalitidě je očkování. To využívá 33 procent Čechů.

Potrápit umí i lymská borelióza, způsobená bakteriemi. K léčbě se používají antibiotika. Prvotním příznakem bývá často kulatá zarudlá skvrna s bílým středem v okolí přisátí klíštěte. Projevit se může s odstupem až 30 dnů.

Bakterie borrelie nejčastěji útočí na kloubní systém, ale mohou napadnout i nervovou soustavu.

Klíšťata útočí hlavně ráno a k večeru

Kvůli vysoké aktivitě klíšťat, která nyní panuje, by se lidé, kteří se chystají do přírody, měli vybavit repelenty a po návratu domů se důkladně prohlédnout. V případě nálezu klíštěte ho neprodleně odstranit.

Klíšťata se zdržují nejraději v travnatých a listnatých porostech. Kromě lesa nebo louky se vyskytují i v městských parcích či zahradách. Aktivita klíšťat se může měnit během dne. Vysoká je obvykle ráno, poté klesá a po poledni bývá minimální, hlavně pokud je sucho. Opět pak může začít prudce stoupat se zvyšující se vlhkostí večer.