Karel Havlíček Borovský se narodil 31. října 1821 v Borové u Přibyslavi. Přestože se nedožil ani 35 let, patřil k nejvýznamnějším českým národním buditelům 19. století.
Jeho jméno se objevuje v názvech hned dvou sídel - Havlíčkovy Borové a Havlíčkova Brodu. A právě v nich si lidé připomenou osobnost Havlíčka nejvíce.
 |
Během celého roku by se mělo odehrávat velké množství nejrůznějších akcí, které budou satirikovi věnovány. Pořádat je budou obce, muzea, knihovny a celá řada dalších organizací a spolků.
„Když se tady před sto lety slavilo výročí sta let od jeho narození, bylo v Borové čtyřicet tisíc lidí. Takové to letos určitě nebude, je jiná doba. Ale už kvůli současné politické kultuře je potřeba si takovou osobnost připomenout,“ říká starosta Havlíčkovy Borové Přemysl Tonar.
Naučná stezka i štafeta z Brixenu
Obec s necelou tisícovkou obyvatel se stará o jeho rodný dům kousek od náměstí. V něm je od roku 1931 stálá expozice o životě a díle slavného rodáka. Během letošního roku by měly přibýt i další upomínky na slavnou osobnost.
„Chtěli bychom zřídit novou naučnou stezku s přibližně sedmi zastaveními. Vedla by po místech, která jsou s jeho životem u nás spojená,“ poodhalil Tonar.
Informační tabule by měla být například u staré školy, do níž Havlíček v pěti letech nastoupil, nebo u kostela a fary, kam jako dítě docházel za farářem Janem Brůžkem.
Stezka by mohla procházet i novou alejí, kterou by Borovští na památku svého nejznámějšího rodáka rádi vysadili. Podél cesty směrem k lesu by chtěli ve dvou řadách vysázet celkem 200 třešní. Úřad věří, že lidé budou ochotni si stromky „adoptovat“ za finanční příspěvek.
„Momentálně se snažíme stromky k sadbě zajistit, ale je to nedostatkové zboží. Uvidíme, zda se sázení podaří už v dubnu, nebo budeme čekat do podzimu. Každopádně by měly lemovat cestu, z níž je neobvyklý výhled na obec,“ dodal starosta Havlíčkovy Borové.
Na sklonku léta by se měly odehrát dvoudenní Havlíčkovské slavnosti, Česká národní banka bude vydávat pamětní mince a s Českou televizí se obec dohodla na vysílání dokumentů.
A v plánu je i neobvyklá štafeta z Brixenu do Havlíčkovy Borové. „Běžci se budou střídat zhruba po deseti kilometrech, za den by chtěli zvládnout alespoň sto kilometrů. Poběží se během prázdnin, trasa už je vytyčena,“ informoval Přemysl Tonar.
Otevře se nová Cesta epigramů
Další řadu akcí a připomenutí chystá ve spolupráci s dalšími pořadateli i Havlíčkův Brod. Ve městě Havlíček chodil na gymnázium a vrátil se do něj na konci roku 1851, než byl poslán do vyhnanství. V tu dobu byl v nemilosti režimu, který mu zakázal vydávání protivládních periodik a poslal ho k soudu. Ten Havlíček sice vyhrál, uchýlil se ale do ústraní.
Havlíčkův Brod by chtěl oslavy oficiálně zahájit už 8. května, v rámci Trhu řemesel. „Kromě jiného by vystoupil se svým pásmem věnovaným Karlu Havlíčkovi folklorní soubor Kalamajka,“ uvedla mluvčí radnice Alena Doležalová.
Ještě tentýž měsíc by měla být otevřena Cesta epigramů. Naučnou stezku připravuje hlavně Okrašlovací spolek Budoucnost. Přístupná by měla být do konce roku.
Hlavní program oslav Brod plánuje na Den evropského dědictví, který letos připadá na 11. září. Vedle otevřených památek a připomínek - zejména těch spojených s Havlíčkem - má být největším lákadlem večerní tematický videomapping.
Velká slavnost v Batelově, i v něm Havlíček tvořil
K oslavám se přidá i Batelov na Jihlavsku. Karla Havlíčka Borovského si připomene na konci května. „Mělo by to být velkou slavností v rámci ukončení rekonstrukce náměstí,“ přiblížil batelovský starosta Jiří Doležal.
V Batelově Havlíček často pobýval a tvořil během studentských let. Městys mu tu na památku nechal zřídit naučnou stezku s deseti zastaveními. Informační tabule na nich připomínají novinové stránky a obsahují i Havlíčkovy epigramy a citáty, stejně tak ilustrace z dobového tisku.
O to, aby se veškeré akce od sebe alespoň trochu odlišovaly a termínově nekryly, se stará hlavní pořadatel a koordinátor oslav, havlíčkobrodské Muzeum Vysočiny. „Pracujeme na tom už dva roky, chceme do oslav zahrnout doslova všechno možné, co je s Havlíčkem spjato,“ vysvětluje ředitel muzea Michal Kamp.
Na počátku května chce zařízení vydat speciální brožuru. V ní budou všechny připravované akce popsané, uvedeny budou jejich termíny a zaměření. Pro zájemce by se měla stát jakýmsi průvodcem po zbývajících osmi měsících Havlíčkova roku.
Vrcholem bude rekonstrukce Havlíčkovy deportace
Vedle toho ale muzeum chystá i své vlastní připomínky. Ve spolupráci s Akademií věd ČR připravuje konferenci o Havlíčkovi. Samozřejmostí bude vedle stálé expozice i tematická výstava.
„Chceme ji zaměřit hlavně na to, jak byl Havlíček vnímán v jednotlivých obdobích. Každá doba si totiž z jeho odkazu brala jen to své, co se jí zrovna hodilo,“ říká Kamp.
Vrcholem pak má být hraná rekonstrukce Havlíčkovy deportace do Brixenu z domu na brodském náměstí. Scénka by měla vycházet z historických poznatků a měla by tehdejší události věrně kopírovat. Kočár s policejním důstojníkem a doprovodem pro něho přijel 16. prosince kolem třetí hodiny v noci.
Plánovaných akcí a připomenutí je ještě mnohem víc. Zda se všechny podaří v celém rozsahu uspořádat, však nezáleží jen na jejich pořadatelích.
„I když do té doby zbývá relativně ještě hodně času, bude záležet i na případných protiepidemických opatřeních. Dnes nemůžeme vyloučit, že nám organizaci za pár měsíců či půl roku výrazně nezkomplikují,“ upozornil ředitel brodského muzea.