„V lomu Pohled se nám podařilo objevit ložisko velmi kvalitního kamene, který splňuje náročné požadavky na výstavbu či rekonstrukce železničních tratí,“ uvedl Tomáš Bína, ředitel pro báňský inženýring a životní prostředí ze společnosti Českomoravský štěrk, která lom provozuje.
Společnost proto požádala v rámci stávajícího územního rozhodnutí o dílčí prodloužení těžby. Ta by měla navýšit životnost lomu zhruba o dva roky. Kladně se k ní vyjádřila jak obec Pohled, tak město Havlíčkův Brod, které jsou spoluvlastníky přilehlých pozemků.
„Jedná se asi o jeden hektar ploch, které se nacházejí v areálu kamenolomu,“ přiblížil starosta Pohledu Milan Klement. Nové ložisko leží v zadní části areálu podél železnice směrem dál od zástavby.
„Jedná se o ložisko velice kvalitní modré žuly, která je vhodná pro stavbu a rekonstrukce železničních tratí. O tento kámen je momentálně velký zájem. Nevidíme důvod, proč by se v lomu nemohlo těžit dál,“ konstatoval za havlíčkobrodskou radnici místostarosta Libor Honzárek.
Dopad na krajinu či život v obci bude nulový
Společnost Českomoravský štěrk zvětšení dobývaného území nepovažuje za rozšíření kamenolomu, ale pouze za prodloužení těžby v oblasti, které se týká již dříve vydané územní rozhodnutí. „Výsledkem nebude plošné rozšíření ani navýšení objemu těžby,“ upozorňuje Bína.
„Dopad na krajinu či život v obci bude nulový,“ ujistil. Oproti současnému stavu by nemělo dojít k žádnému nárůstu zátěže jak pro přírodu, tak pro obyvatele Pohledu či jeho místní části Simtany, která leží jen přes řeku a vzdušnou čarou nejblíže lomu.
Podle starosty Klementa ale provoz kamenolomu místním lidem příliš radosti nedělá. „Z obyvatel Pohledu jich tam pracuje minimum. Spíš nás trápí doprava. Nějaké procento kameniva se vozí po silnici. Těžké nákladní vozy projíždějí skrz celou obec a někteří řidiči jsou dost nezodpovědní. S těžkými kolosy tu jezdí až příliš rychle,“ říká. Obyvatele Simtan pak ruší hluk z lomu.
Podle Klementa si spousta obyvatel oddychne, až provoz v areálu skončí. To by se dle současných propočtů mohlo stát do pěti let. „Po ukončení těžby bude lom rekultivován dle schváleného plánu,“ prohlásil Tomáš Bína.
Plány na rekultivaci kamenolomu se nemění
Plány na rekultivaci jsou platné už několik let. Veřejně se o nich hlasitě mluví od roku 2016. Podle nich už touto dobou měla rekultivace kamenolomu vrcholit a v příštím roce měla být dokončena. Postupně se však termín posouval.
Rekultivace se pomalu provádí v již nevyužívaných částech lomu. Jako celek se však areál promění až později. V prostoru lomu by dle již dříve představeného záměru měla být vytvořena mozaika různých ploch se zelení a vodou.
Lom se rozléhá na ploše zhruba třinácti hektarů. Spodní jedno či dvě etážová patra by měla být kompletně zatopena. „Počítá se s vytvořením přibližně tříhektarového a až deset metrů hlubokého jezera,“ pravil už v minulosti Milan Klement.
Upraveny mají být i plochy kolem vody tak, aby lákaly zájemce o koupání či relaxaci u jezera. „Součástí plánu sanace a rekultivace je vytvoření písečné pláže pro pohodlný vstup do vody,“ doplnil mluvčí společnosti Českomoravský štěrk Marek Tláskal.
Hotely a restaurace? Nic takového se nechystá
Už v minulosti se objevily spekulace, že by se z pohledského lomu mělo stát rekreační centrum s hotely a restauracemi. Takové scénáře se dokonce před lety řešily na zasedání havlíčkobrodského zastupitelstva. Nic takového se ale nechystá.
Historie pohledského lomu sahá do konce 30. let minulého století. Založen byl v těsné blízkosti staré železniční tratě z Německého (dnes Havlíčkova) Brodu do Žďáru nad Sázavou. Kámen se tu původně těžil ručně a přepravoval pomocí vozíků.
Právě z tohoto kamenolomu se brala surovina při stavbě nové rychlíkové tratě z Brodu na Brno ve 40. letech. Po dostavbě železnice v roce 1953 byl provoz kamenolomu ukončen. Ne však na dlouho. K obnovení těžby došlo už v roce 1959.
Roku 1961 byl proveden první komorový odstřel. Pro trhavinu se tehdy vrtaly otvory vrtacími kladivy na vodní výplach. Tak bylo odstřeleno prvních 50 tisíc tun kamene. Rekonstrukce a stavba nové technologické linky byla dokončena v roce 1970. Od té doby je používána dodnes. V současné době se z lomu vytěží 200 až 250 tisíc tun kamene ročně.