Pila, již provozuje společnost Dřevo Vysočina, byla spuštěna v loňském roce. Některé námitky se od té doby objevily třeba v oficiální webové dotazovně žďárské radnice.

„Jak město řeší velkou hlučnost pily na průmyslové zóně? Dle původních slibů města měly být na zóně jen nehlučné provozy, a to tato pila určitě není,“ uvádí jeden z tazatelů. Další chatařka si tam stěžovala na nedostatek klidu při odpočinku a rekreaci.

Že jsou někteří obyvatelé kolonie s fungováním pily nespokojení, potvrdil i žďárský starosta Martin Mrkos. Vedení města proto společně s provozovatelem podniku chystá sérii opatření, jež hlukové dopady na rekreační oblast sníží.

A to přesto, že se jedná o pozemky zastavěné objekty pro individuální rekreaci - nejde tudíž o chráněný venkovní prostor stavby ani o chráněný venkovní prostor.

Majitel pily staví hlukové bariéry

„Opatření jsme dělat nemuseli, protože na zahrádkářskou kolonii se zákonná ochrana proti hluku nevztahuje, ale chceme se chovat slušně ke svým sousedům. Proto byla minulý týden na střechu pily nainstalována hluková bariéra. Jde o zábranu, která má hluk přesměrovat na druhou stranu od chatové oblasti,“ vysvětlil majitel společnosti Ivo Mittermayer.

Zábrana podle něj vyšla na 170 tisíc korun a včetně instalace ji zajistila odborná firma. „Podle měření, která ale pro nás už od začátku byla pod limitem, toto opatření decibely ještě snížilo,“ řekl Mittermayer.

Podnik na Jamské ulici, kde pracují přes dvě desítky lidí, chystá i vybudování protihlukové zdi na svém současném plotě. K těmto úpravám dojde však zřejmě až na sklonku léta, neboť je ještě třeba získat potřebná povolení ke stavbě.

Snížit dopady hluku na lokalitu Krejd chce i město.

„Projektujeme navýšení hliněného valu, který odděluje silnici od chat. Chceme ho maximálně zvětšit, aby vznikla bariéra, která zvuk trochu rozrazí a utlumí. A až na ní vyroste zeleň, bude izolační účinek ještě větší,“ popsal Mrkos s tím, že osázení zelení je ale limitováno sítěmi, jež tudy vedou.

Problém je, když zůstanou otevřená vrata

Pila je zatím v průmyslové zóně ve zkušebním provozu. „Ten má aktuálně povolen do 15. července 2022,“ upřesnila mluvčí žďárské radnice Blanka Sobolová.

V původně zahrádkářské kolonii, která se během několika desetiletí své existence proměnila spíš v rekreační oblast, se dnes nachází desítky chat i v podstatě standardních rodinných domů. Ostatně zhruba sedmnáct lidí podle starosty v lokalitě trvale žije. Hluk ale dopadá hlavně na chataře „v první linii“ podél kolejí, již jsou nejblíž průmyslové zóně.

„Strašně záleží na tom, jaká je na pile zrovna směna. Když nechá celou dobu otevřená vrata, jde to slyšet opravdu hodně a je to nepříjemné. Je-li brána zavřená, hluk je výrazně nižší. Na druhou stranu jsme ale rádi, že se české dřevo zpracovává tady v Česku. V tomto ohledu je dobře, že tu pila je, i když pro nás to ideální není,“ popsala jedna z chatařek, kterou redaktoři MF DNES v úterý oslovili přímo v kolonii.

Důchodkyně patří ke starousedlíkům, na chatu poblíž kolejí začala s rodinou jezdit v roce 1977. Pamatuje tak dobu, kdy v Jamské ulici nestály ani rodinné domy, natož fabriky.

„Je to průmyslová zóna. Kde jinde to dělat?“

„Občas jsem se tady na té samotě i bála, jaký tu byl klid. I chat tu bylo mnohem méně než dnes,“ zavzpomínala žena. Rušná silnice I/19 je dnes podle ní velký problém, proto vítá záměr města na zvýšení valu. „Za to bojujeme už několik let,“ dodala chatařka z Brna.

I Jaroslav, jenž na Krejdách tráví volný čas už třicet let, vidí přítomnost pily střízlivě.

„Když hoblují, samozřejmě to slyšíme. Na druhou stranu dřevo je dnes potřeba. A je to průmyslová zóna, kde jinde by to měli dělat? Tady není obydlená oblast, ale chatová kolonie. Kolikrát tu lidé v neděli sekají sekačkami, baví se hlučně u ohně a zpívají dlouho do noci - a nenaděláte nic. Což je podle mě spíš výhoda,“ směje se muž.

A rekreanti, jež MF DNES zastihla na chatách stojících dál od kolejí, se shodli, že o pile ani silnici téměř neví - hluk totiž do nitra kolonie téměř nedopadá.

Protihluková opatření ale nejsou jediný krok, který město pro obyvatele Krejd chystá. V úvahu připadá zavedení vyvážení odpadu či vyasfaltování cest.

„Pro řadu lidí se tato rekreační oblast stala celoročně obývanou, už to není jen víkendová kolonie. Je třeba tam vnést nějaký systém,“ dodal starosta.