„S ohledem na stávající situaci na trhu s energiemi a zejména s ohledem na zpřísňující se emisní limity byla naše společnost nucena reagovat a přistoupit k rozhodnutí o úpravě tepelného zdroje tak, aby došlo k maximálnímu využití vyrobené energie a zároveň byla zajištěna adekvátní cena tepla,“ vysvětluje jednatel společnosti Atos Jaroslav Brodil.
Stávající uhelné kotle ve velké kotelně podle něho už nejsou schopny plnit předepsané limity. Řešením by mohlo být doplňkové čištění spalin a instalace odsiřovacího zařízení. „To by však bylo velice finančně a provozně nákladným řešením,“ říká.
Vedení firmy se proto na základě ekonomického posouzení rozhodlo pro jiný postup. Uhelnou kotelnu doplní o dvě nové kogenerační jednotky. Každou o výkonu 499 kWe. Nová zařízení umožní kombinovanou výrobu tepla a elektřiny.
„Při kogeneraci, tedy společné výrobě elektřiny a tepla, dochází k vysokému využití energie v palivu, které může činit až 95 procent. Celý proces smysluplně využívá teplo vznikající při výrobě a díky tomu šetří palivo i finanční prostředky potřebné na jeho nákup,“ vyzdvihl hlavní výhody novinky Brodil.
Nové kotle uspoří hlavně v létě na teplé vodě
Jak jednatel upřesňuje, nedojde k výměně kotlů, ale k jejich rozšíření a doplnění. V kotelně stávající uhelné kotle i nadále zůstanou a budou v provozu. Po instalaci kogeneračních jednotek se zvýší celkový výkon kotelny, nezvýší se však množství vypouštěných spalin. Díky snížení průměrných exhalací na jeden kotel se zařízení vejde do emisních limitů a nebudou prozatím nutné drahé filtry a odsíření.
Producentovi tepla to ovšem přinese i velkou výhodu v praxi. Spojením kogeneračních jednotek s uhelnými kotli dojde k zajištění tepelného výkonu i v chladných obdobích, kdy samotné nové jednotky nebudou stačit.
„V létě naopak očekáváme, že spotřebu teplé užitkové vody zajistí pouze kogenerační jednotky ve spojení s akumulační nádobou,“ slibuje si Brodil. Jak doplnil, zároveň si oba systémy vytápění a ohřevu vzájemně vypomohou v případě odstávek.
Proces pořízení kogeneračních jednotek už Atos zahájil. Vybral dodavatele celého systému a pouští se do souvisejících výkopových prací. S těmi se obyvatelé města setkají v ulici Stínadla na samém severním okraji Ledče.
„Do chodu bychom celý nový systém měli uvést nejpozději v dubnu příštího roku,“ naznačil Brodil.
Na Vysočině patří Ledeč k dražším městům
Společnost Atos teplou užitkovou vodu a teplo dodává stovkám odběratelů v Ledči nad Sázavou. Nejvíce v severní polovině města, kde má firma kotelny a kde se nacházejí dvě největší sídliště. „Teplo od Atosu odebírá i naše mateřská škola a dům s pečovatelskou službou,“ doplnila ledečská starostka Hana Horáková.
Radnice investice firmy do nového zdroje tepla vítá. „Jsme rádi, že celý systém vytápění bude modernější, bezpečnější a ekologičtější,“ vzkázala starostka.
Dodávky tepla v Ledči nad Sázavou dnes patří na Vysočině mezi ty dražší. Odběratelé letos platí dle lokality 730 a 582 korun za gigajoule (GJ). Ceny na příští rok firma zatím nezveřejnila.
Pro srovnání, v Jihlavě se od ledna po výrazném čtyřicetiprocentním zdražení cena za gigajoule tepla vyšplhá na 790 korun a ve Žďáře nad Sázavou by měla činit 711 korun. Havlíčkův Brod a Třebíč se skokovému zdražení zatím vyhnou, dodavatelé tepla avizovali ceny 556, respektive 560 korun za jeden GJ.