„Je zde postupně instalována nová technologie, která zvýší výkon elektrárny a pomůže stabilizovat tok řeky Svratky,“ nastínil mluvčí společnosti E.ON Roman Šperňák s tím, že k takovým úpravám se obvykle přistupuje jednou za deset let.

V malé vodní elektrárně dosud fungovaly dva turbogenerátory s Francisovými turbínami. Větší s výkonem 6 MW a menší o výkonu 1,1 MW. Třetí, který je do systému aktuálně doplňován, rozšíří výkon elektrárny o dalších 0,56 MW. Předpokládané množství vyrobené energie se tak vyšplhá na téměř 3 000 MWh za rok.

Přestože navýšení celkové kapacity výroby elektrické energie je vítaným benefitem, hlavní cíl rekonstrukce je jiný.

„Budeme teď schopni lépe využít energetický potenciál vody v přehradě. Ze stejného množství vody bude vytěženo více energie. Další výhodou je ustálení toku řeky Svratky pod přehradou v rámci obce Vír až po vodní elektrárnu Vír 2,“ uvedl Pavel Chlup, vedoucí obnovitelných zdrojů společnosti E.ON Energie.

Doteď totiž fungoval provoz elektrárny takzvaně špičkově. To znamená, že bylo potřeba dvakrát denně naplnit menší denní zásobní nádrž umístěnou pod hrází. Teprve z ní byl pak zajišťován upouštěním vody kontinuální průtok v řece. To však způsobovalo značné kolísání hladiny Svratky.

„My tento provoz špičkový nahradíme průtočným, kde přes novou menší turbínu bude 24 hodin denně procházet voda a zajišťovat stanovený průtok v řece,“ vysvětlil Chlup.

Voda už se nebude vypouštět bez užitku

Jelikož tuto práci zvládne nové soustrojí samo, nebude se již o napouštění denní nádrže muset starat velký výkonný turbogenerátor pocházející z padesátých let. Zůstane v záloze pro společnost ČEPS - zařízení se tedy rozběhne, když bude nutné doplnit náhlý nedostatek elektřiny v síti.

„Právě po této službě výkonové rovnováhy, která je placená, máme v současné době velkou poptávku,“ podotkl Chlup.

Díky modernizaci si elektrárna lépe povede i v případě povodní a převádění velkých vod na toku Svratky. „Nebudeme vodu vypouštět bez užitku jalovými propustmi, ale budeme ji schopni točit přes další turbínu. Energeticky se tak využije více vody,“ objasnil Chlup.

Ustálení toku řeky je vítaným krokem i z pohledu ochrany přírody. „Dochází-li ke špičkování, kdy se nárazově ve vodním toku několikrát denně zvýší hladina, není to pro řadu říčních společenstev dobré,“ uvedl Václav Hlaváč, ředitel Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Mnohé druhy totiž osidlují právě mělčiny a při proměnlivém vodním režimu se chvíli ocitají ve velkém proudu, chvíli zase na suchu. „Problém to může být pro některé druhy ryb, které se třou na mělčinách, i pro množství bezobratlých,“ popsal Hlaváč.

S podobnými potížemi spojenými se špičkováním se ochrana přírody potýká u řady vodních elektráren. „Snažíme se tedy, máme-li možnost, dosáhnout toho, aby byly toky vyrovnanější,“ dodal Hlaváč.

Turbína je velká jako osobní auto

Nyní instalovaná turbína ve vodní elektrárně Vír 1 je velká jako osobní auto. Průměr oběžného kola dosahuje bezmála půl metru. Voda, díky jejíž síle bude turbína vyrábět elektřinu, bude na oběžné kolo padat z výšky 56 metrů.

„Generátor váží zhruba 4,5 tuny, samotná turbína kolem tří tun,“ sdělil David Ondroušek ze Strojíren Brno, v jejichž kuřimském závodě bylo soustrojí vyrobeno. Od projektování až po instalaci na místě jde dle Ondruška o proces trvající přibližně rok. Do zkušebního provozu bude turbogenerátor uveden ještě letos, přechod na ostré fungování je v plánu na leden příštího roku.

S výrobou elektrické energie počítal už původní projekt při stavbě vodní nádrže Vír v padesátých letech. Systém se skládá z malé vodní elektrárny Vír 1 pod Vírskou přehradou a průtočnou elektrárnou pod vyrovnávací nádrží Vír 2. První turbogenerátor byl spuštěn v roce 1954, druhý roku 1956. Stálý provoz zahájily obě elektrárny druhého srpna 1956. Jsou ovládány vzdáleně z centrálního dispečinku v Brně.

Voda z Víru slouží pro zásobování Brna, kam putuje Vírským oblastním vodovodem přes úpravnu vody ve Švařci, a také pro asi 40 tisíc domácností na Žďársku a v okolí Bystřice nad Pernštejnem. Pro tuto oblast je úpravna přímo pod hrází nádrže a provozuje ji prostřednictvím Vodárenské akciové společnosti Svaz vodovodů a kanalizací Žďársko.