Záhadné klenby stály mimo původní hřbitov, zjistili v Brodě archeologové

  16:18
Záhadné stavební prvky, které před časem objevili archeologové u kostela Nanebevzetí Panny Marie v centru Havlíčkova Brodu, nebyly součástí původního hřbitova. Ten byl jižním směrem kratší, než se předpokládalo. K tomuto poznání archeologům pomohl objev pozůstatků hřbitovní zdi.

„Mohlo by se jednat o nejstarší parcelační zeď hřbitova. Ta souvisela ještě s původní podobou kostela před jeho rozšířením ve druhé polovině 14. století. Běží těsně okolo současných stěn,“ popsal Jan Vízner, vedoucí týmu archeologů ze společnosti Archaia.

Okolo kostela probíhá záchranný průzkum přibližně od počátku srpna. Děje se tak v rámci revitalizace této části parku Budoucnost. Hned v prvních dnech průzkumu archeologové objevili celou řadu jedinečných nálezů.

Mezi ně patřilo i odhalení vyzděné klenby zhruba pět metrů od jižní strany kostela směrem do ulice Na Valech. Že kolem kostela ve středověku býval hřbitov, se vědělo. Ale co by mohl stavební prvek naznačovat, bylo archeologům záhadou.

K odpovědi jim pomohly další nálezy a další odhalené konstrukce. Nejzásadnější z nich byly pozůstatky po rovné kamenné zdi podél stěny kostela. Podle všeho právě ta bývala v dávné minulosti zdí hřbitovní.

Z jedné strany zdi plno ostatků, z druhé nic

„Ve směru ke kostelu je terén plný kostí a lidských ostatků. To už jižně od zdi není. Proto usuzujeme, že se jedná o hřbitovní zeď. Stavební objekty ke zdi z jižní strany připojené tak už nepatřily na hřbitov. Byly nejspíš součástí navazujících obytných či hospodářských stavení,“ pravil Vízner.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v dávných časech vypadal jinak, než ho známe dnes. Původní kostelík byl mnohem menší, pouze jednolodní. Teprve kolem roku 1380 byl přestavěn, podstatně rozšířen a doplněn o věž.

„Z jižní strany byla stěna původního kostela o osm až deset metrů dál, než je nyní. Místa na hroby zde tudíž bylo dost,“ konstatoval Jan Vízner. Jeho slova dokládá fakt, že pilíře kostela datované do konce čtrnáctého století a patky pilířů ještě o pět set let mladší na několika místech zasahují až do stařičké hřbitovní zdi.

K čemu přesně mohly sloužit ke zdi připojené stavební prvky a jaké domy tu v minulosti stály, zatím archeologové nevědí. Pomoci by jim mohlo bádání v archivech a starých katastrech. Na to se chtějí vrhnout po dokončení terénního průzkumu. Práce v okolí kostela by měli ukončit tento týden.

Objevy archeologové představí na besedách

V měsíc a půl trvajícím terénním průzkumu archeologové objevili ve vstupní části parku mnoho skutečností, které mají přímý dopad do výkladu historie Brodu. Nalézt se jim podařilo základy prvních hradeb města, objevili i masový hrob s ostatky obětí husitského dobývání v roce 1422.

Vedle toho našli starou cestu spojující kostel s někdejší komendou německých rytířů i původní odvodňovací prvky. Samozřejmostí bylo množství kosterních a keramických nálezů.

Se vším, co v lokalitě kolem kostela archeologové našli, se chtějí obyvatelům města i pochlubit. Stát by se tak mělo na besedách, jež plánují společně s vedením města a Okrašlovacím spolkem Budoucnost už na říjen.