Ústecká zoo chce obnovit dávnou chloubu, Lumpepark s hradem a jeskyní

  7:08
Zoo v Ústí nad Labem hodlá oživit odkaz Heinricha Lumpeho, jenž na konci 19. století ve městě vybudoval první středoevropskou ptačí rezervaci, a položil tak základní kámen pozdější zoologické zahrady. Ve spolupráci s ústeckým muzeem, univerzitou a Saskem chce vzkřísit původní Lumpepark, ze kterého řada částí zmizela.

Zpustlá ptačí rezervace z 19. století, z níž později zoo vznikla, má být opět chloubou. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

„Cílem projektu s názvem Poklad jménem Lumpepark je zmapování dochovaných částí někdejšího parku Heinricha Lumpeho, zhodnocení jejich jedinečnosti, seznámení veřejnosti v Česku i Německu se zjištěnými výsledky formou netradiční informační kampaně, jíž chce zoo zvýšit povědomí o tom, co zde Heinrich Lumpe dalším generacím zanechal, a následně postupná obnova jeho díla,“ potvrdila ředitelka zoologické zahrady Ilona Pšenková.

Ač se ještě v 50. a 60. letech minulého století park mírně udržoval, později už v modernější koncepci zahrady nehrál podstatnější roli. Lumpe, někdejší podnikatel, ornitolog a ochránce přírody, původně postavil v areálu romantickou zříceninu Heinrichsburg, v následujících letech se stala zříceninou skutečnou.

„Na hrádku a dalších stavbách se odehrály v posledních desetiletích jen minimální údržbové práce, například byly vykáceny náletové dřeviny, a když už se udělalo něco většího, tak to byla nevkusná zámková dlažba a betonové opěrné zdi kolem této romantické secesní památky. Od vzniku zoo se ale neudělal žádný zásadní krok k tomu, aby areál měl budoucnost. Tento projekt předznamenává zásadní obrat, to, že si těchto pozůstatků vážíme natolik, že je budeme prezentovat jako klenot zahrady,“ uvedl Martin Krsek z ústeckého muzea, které je odborným garantem projektu.

Dnes je z celého areálu jen torzo, některé prvky byly přemístěny, další se ztratily nebo rozpadly. Hrad Heinrichsburg už není kompletní, zmizela jeho pohádková výzdoba. Umělá jeskyně pod hradem je z jedné strany zasypaná. Kdysi tu pod magickým osvětlením mohli návštěvníci obdivovat pohádkové výjevy i přírodní zajímavosti. Teď tu zbylo jen pár krápníků.

„V někdejším Krakonošově lese přežila část zkamenělých stromů, ale monument Krakonošovy sochy skončil jako suť zahrnutý někde ve stavební jámě,“ přiblížil muzejník.

Projekt je nadějí na změnu a má již první výsledky. Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně má téměř dokončené zpracování geodetického zaměření starých částí zoo, které tvořily původní Lumpepark, včetně dokumentace polohy dochovaných prvků od hrádku přes jeskyni až po zkamenělé stromy nebo různé geologické objekty.

„Pro nás je cenná spolupráce s muzeem a zoo, navíc podle mého názoru má smysl i prohlášení této části zoo za přírodní památku či chráněné území. Je to zajímavá část historie Ústí a celá akce by mohla přispět k zatraktivnění jak zahrady, která pomoc zoufale potřebuje, tak Krásného Března jako čtvrti,“ sdělila vedoucí centra Táňa Šimková.

Muzeum teď bude dokumentovat, co se zachovalo, a popisovat hodnotu areálu z hlediska stavebního, památkového, geologického i původní výsadby, která v Lumpeparku byla. „Získáme podklady pro žádost k prohlášení historického areálu za státem chráněnou kulturní památku. Pokud se to povede, začne citlivá obnova Lumpeparku s využitím zdrojů na obnovu památek a pod dohledem památkářů,“ doplnil Krsek.