Stal jste se nejoblíbenějším učitelem v Ústeckém kraji, proč si myslíte, že vás vaši žáci nominovali?
Mám pocit, že se jim líbilo, že výuku prožíváme hravě, s humorem a s nadhledem a že to sviští podle jejich tempa, jak by si přáli. Myslím, že proto jsem si je získal.
Celostátní semifinále ankety Zlatý Ámos se uskuteční 11. března, veřejné finále pak 27. března. Jak se na tato klání připravujete?
Na to se snad člověk ani připravit nemůže, má totiž proběhnout rozhovor s dalšími nominovanými účastníky. S sebou si máme přinést tři předměty, které nám vyberou děti. Ještě ale vůbec nevím, s čím mě tam děti pošlou. Těším se ale, že tam budou stejně naladění lidé na učitelské vlně.
Michal Štefan
|
V jedné z charakteristik, které psali vaši žáci, zaznělo: „Pan učitel je sám škola hrou.“ Navazujete vědomě na Komenského?
Na pedagogické fakultě nás s dílem a klíčovými myšlenkami Komenského hodně spojili. Navíc jsem jako střední školu studoval předškolní a mimoškolní pedagogiku, takže mi škola hrou do pedagogiky leze úplně automaticky. Na Jana Amose navazuji vědomě i nevědomě. Ale hlavně vědomě, protože výuka bez hry by nebyla zábava ani pro děti, ani pro mne jako učitele.
Čeho si na Janu Amosovi Komenském vážíte nejvíce?
Nejvíce si vážím jeho odkazu, tedy zpracování didaktických principů, kdy shrnul hlavní zásady, kterými se má správný učitel řídit. Formuloval je jasně a stručně. Je to zásada přiměřenosti, aby výuka byla přiměřená schopnostem dítěte, a zásada názornosti, aby si žáci osvojovali poznatky prostřednictvím přímého smyslového vnímání.
Vaši žáci také oceňují, že v hodinách jen nesedí v lavicích a že vaše učení je zábavou. Dokonce napsali: „Pan učitel je kamarád.“ Jak lze při učení dětí poznat, kde končí autorita a začíná chaos?
Na začátku je vždy potřeba jasně stanovit hranice, pravidla a mantinely. Povolovat otěže lze pak kdykoliv. Když se totiž stanoví jasná pravidla, je dítě v bezpečí a ví, co si může dovolit. V první třídě máme tři základní pravidla: Chováme se bezpečně, protože všichni žáci musí být fyzicky i emočně v bezpečí, aby se sem těšili. Další pravidlo je, že mluví jenom jeden, aby nebyl chaos, kdy řve celá třída a nikdo nic neví. Třetí pravidlo jsem formuloval – chováme se k sobě hezky, tedy nedělám ostatním, co není příjemné mně.
Učíte třídu 1. A. Muž jako učitel prvňáků však nebývá často, jak jste se k tomu dostal?
Vždycky jsem chtěl být herec. Moje maminka, která také učí na této základní škole, však chtěla, abych měl pořádné povolání a s titulem. Šel jsem tedy na učitelství a nyní mám třicet dětí jako stálé publikum, takže každý den žiju svůj sen.
Řadu diskusí dnes vzbuzuje otázka způsobu hodnocení žáků, je podle vás lepší slovní hodnocení, nebo klasické známky?
Pro učitele je klasické hodnocení velmi funkční a rychlé a dává okamžitou zpětnou vazbu. Naopak slovní hodnocení je pro učitele velká administrativní zátěž, které musí věnovat hodně času. Na druhé straně je rodič, pro kterého právě slovní hodnocení může být směrodatné. Jsou však i rodiče, kteří si to vůbec nepřečtou. Já dávám klasické známky, ale když je potřeba, píši rodičům do žákovských knížek krátké minivzkazy. Rodiče tak dostávají zpětnou vazbu, i když máme běžné známkování.
V jakém stavu je podle vás české školství a co by se v něm mohlo změnit?
Naše školství sklouzává k tomu, že na velké části škol máme pouze frontální výuku pro masu třiceti dětí. Jako zajímavější způsob mi připadá mít méně početné třídy s motivovanými učiteli, kteří by děti více aktivizovali a s dítětem mohli pracovat více individualizovaně.
Učebnice? Jen kvanta dat k našprtání, říká učitel. Vymyslel, jak děti vzdělávat jinak |
Hodně se nyní hovoří o zákazu sociálních sítí pro děti. Jak se na to díváte vy?
Tento zákaz je podle mě hodně důležitý, protože dětská bytost není připravená na to, co na sociálních sítích může nalézt. Mám pocit, že ani většina rodičů si nepřipouští, kam se jejich dítě na sociálních sítích může dostat. Mám řadu osobních zkušeností, které jsme řešili i s OSPOD. Zvednout hranici zákazu na 15 let proto považuji za dobré a smysluplné.
Do školství bude čím dál více zasahovat také umělá inteligence. Na co je potřeba si dát pozor?
Bude důležité ohlídat osobní data dětí a interní informace. Umělá inteligence je dobrý pomocník. Od té doby, co ji používám, nepíšu třídnici a všechny důležité texty si od ní nechávám zkontrolovat. Diktuji jí texty, které si od ní nechávám přepsat. Z pohledu asistence je umělá inteligence skvělá. Je to však dobrý sluha, ale špatný pán. Člověk proto musí přesně vědět, co od ní chce.
Co máte na pedagogice nejraději?
Na učitelství mám nejraději, že je velice kreativní. Díky novým metodám je možné každý den učit jinak, aby učení nebylo monotónní, ale mohlo být každý den úžasným dobrodružstvím pro děti i pro učitele.
