iDNES.cz

Oceněný živnostník: Každá obnova kulturní památky mi zůstává v paměti

  7:12
O jeho práci je takový zájem, že v diáři už vyplňuje termíny na rok 2022. Zdeněk Oravec opravuje staré dřevěné konstrukce krovů či stropů. A právě za obnovu kulturních památek si letos odnesl titul Živnostník roku Ústeckého kraje a ve stejnojmenné celorepublikové soutěži obsadil třetí místo.

V oblasti obnovy kulturních památek pracuje Zdeněk Oravec již 20 let. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

„Nejvíce pyšný jsem na právě probíhající obnovu dožilých částí na konstrukci báně litoměřického domu Kalich, protože na zdejší speciální spoje už se začínají jezdit koukat vysokoškoláci, středoškoláci, učni, projektanti a je to pro nás taková chlouba,“ říká majitel Tesařství Čenda z Litoměřic.

V září jste získal titul živnostník roku Ústeckého kraje, koncem roku jste pak ve stejnojmenné celorepublikové soutěži obsadil 3. místo. Co pro vás obě ocenění, jež jste dostal za obnovu památek, znamenají?
Hlavně je to vyznamenání nejenom pro mě, ale pro celý kolektiv, pro všechny zaměstnance a spolupracovníky a je z toho příjemný pocit, když jste oceněn za nějakou práci, která je dobře udělaná.

Kdy jste se rozhodl, že vás bude živit práce se dřevem? Je to rodinná tradice, nebo jste měl inspiraci jinde?
Rodinná tradice to není. Jsem vyučený v oboru. A to, že se tím budu živit, přišlo nějak samo. Já jsem vlastně nic jiného než se dřevem nedělal a ani bych už nic jiného nechtěl dělat. Obnovou kulturních památek v ústeckém regionu se zabývám již 20 let.

Se dřevem pracujete poměrně dlouho, co všechno s ním zvládnete?
Tradiční opracování kulatiny tesáním – vrubování, hrubování, lícování. Dále protézování dožilých částí systémem – šikmo čelními pláty jištěni vlaštovkou a dubovým kalibrovaným kolíkem či dubovým hřebem. Není problém ručně vyrobit repliku korunní, etážové, mansardové profilované římsy nebo zvonové stolice a zdobených podstávek. Tímto tradičním způsobem v ústeckém regionu mnoho firem nepracuje.

Zdeněk Oravec

  • Narodil se v roce 1963 v Litoměřicích.
  • Je ženatý, má dospělého syna.
  • K jeho koníčkům patří sportovní kynologie a pěstování melounů. Letos se mu podařilo vypěstovat meloun o hmotnosti 12,5 kilogramu.

Co vás přivedlo k obnově památek?
Jak už jsem říkal, v oblasti obnovy kulturních památek v ústeckém regionu pracujeme již 20 let. Na základě poptávky Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích – bez zkušeností – jsme se odhodlali pustit se do opravy havarijního stavu vazného trámu na jezuitském kostele Zvěstování Panny Marie v Litoměřicích. Akce se zdařila a jako nováčci v tomto oboru jsme dostali podnět, proč v tom pokračovat dál.

Je obnova památek vaší hlavní činností, nebo berete i „běžné“ zakázky?
Naší hlavní činností jsou z devadesáti procent kulturní památky, kapacitně nejsme schopní zrealizovat všechny poptávky. Pokud lze vyplnit volný čas stavbou pergoly, přístřešku nebo krovu na rodinném domě, tak to jen mimořádně. I na těchto novodobých stavbách se ctí tradiční řemeslo, dodržují se tradiční tesařské spoje – čepy, dlaby, rozpory, pláty a jištění spojů dubovými hřeby.

Na opravu které kulturní památky jste nejvíce pyšný?
Na právě probíhající obnovu dožilých částí krovu na domě Kalich v Litoměřicích. Tato akce je ojedinělá v přípravě dřeva systémem impregnace v živé a mrtvé vodě, svázání vorových tabulí, včetně splavení v prameni přímo do Litoměřic. Tato akce se konala v loňském roce k příležitosti oslav 800 let založení města Litoměřic.

Dále jde o záchranu stropu kostela sv. Kateřiny v Dolním Podluží na Děčínsku, kde dožilé zhlaví stropních trámů hrozilo zřícením. Strop se podařilo obnovit a uvést do původního stavu. Ojedinělá byla i obnova kasina (glorietu) v zámecké zahradě v Milešově na Litoměřicku. Stávající mansardová konstrukce je datována jako jedna z prvních na našem území. Každá jiná malá nebo velká obnova kulturní památky vám stejně zůstává v paměti, to je řemeslná čest.

Kdo vás nejčastěji oslovuje s nabídkou práce?
Jde především o farnosti s opravou kostelů a far, města s opravou objektů v památkových rezervacích, obce se zvonicemi, kapličkami nebo soukromé majitele roubenek či hrázděných domů. Oslovení ale předchází reference z již uskutečněných akcí.

Vzhledem k tomu, že ponejvíce pracujete na obnově kulturních památek, jaká je spolupráce s památkáři?
V začátku to byly vyhrocené osočující výměny názorů s výsledkem vzájemné nedůvěry. Postupem času a získáním zkušeností se názory navzájem konzultují a doplňují. V současné době je práce památkářů a realizační firmy pojatá jako týmová práce s jediným cílem – zachránit kulturní památku jako odkaz pro budoucí generace.

Pracujete zejména na severu Čech, nebo je o vás zájem i v jiných koutech republiky?
My neobsáhneme ani celý Ústecký region, nedokážeme uspokojit všechny zakázky a je zbytečné, abychom jezdili přes půl republiky, což se lidem vždy snažím vysvětlit. Za prvé by se to prodražilo a za druhé, když odmítáme práce u nás, tak nevím, proč bychom jezdili někam jinam.

Kolik máte zaměstnanců?
Mám tři stále zaměstnance a dva živnostníky. Ale kdyby nás bylo pětkrát tolik, vůbec nic by se nestalo, protože neobsáhneme všechnu nabízenou práci, musíme ji odmítat. Bohužel tesaři obecně nejsou. A tak i kdybychom nebyli vázaní na obnovu památek a někdo by mi zavolal, že chce krov na rodinném domku, tak mu řeknu, že musí čekat rok, protože my máme věci minimálně rok dopředu nasmlouvané, rok 2021 máme totálně plný a na rok 2022 už také máme předjednány nějaké akce.

Dotkla se vás nějak letošní koronavirová epidemie?
Jarní část okolo nás proběhla, aniž bychom cokoli zaznamenali. Ale teď už to létalo i mezi námi. Šlo o manželky, děti, další příbuzné i nás. A místo šesti lidí v práci jsme najednou byli jen dva nebo i nikdo. Kvůli tomu už máme obavy, co bude v nejbližší době, a hlavně nám to zamotalo termíny. Jsme kvůli tomu ve skluzu. A co se týče finanční stránky, tak tu pocítíme až v příštím roce, protože se začnou krátit rozpočty , což nás může citelně zasáhnout.

zpět na článek