Když se Petr Vít usadí na lavici a jeho prsty rozpohybují klávesy, zaplní prostor kostela sv. Šimona a Judy v ústecké části Mojžíř tóny známé písně Chtíc, aby spal.

Zatímco většina návštěvníků kostela si nejspíš ničeho zvláštního nevšimne, on dobře ví, že tón píšťal a zvuk varhan by mohl být daleko lepší.

„Byl jsem u toho, když se v roce 1995 zachránily a znovu uvedly do hratelného stavu, dobře si pamatuji, jak tehdy zněly. Už pěkných pár let to ale není ono,“ říká Vít, pastorační asistent a varhaník Římskokatolické farnosti Mojžíř.

Nástroj, který se tu rozezní pravidelně každý čtvrtek a neděli, už toho má za sebou opravdu hodně. Stojí tu už od roku 1850, jde tak o jedny z nejstarších mechanických a dosud funkčních varhan na Ústecku.

12 fotografií

Požehnaný věk s sebou pochopitelně přináší „únavu“.

Zhruba před deseti lety se však navíc objevil pracovitý nepřítel, který se nevzdává: červotoč.

„Podívejte třeba sem,“ ukazuje Vít pedál, na němž lze spatřit jednu dírku vedle druhé. Dřevokazný hmyz ale řádí na více místech varhan a postupně je ničí. „V roce 2014 jsme část varhan nechali proti němu ošetřit, jenže za dva roky byl stav takový, jako kdybychom nic neudělali,“ krčí rameny Petr Vít.

Spolu s kolegy oslovil několik varhanářů, aby jim poradili, jak dál. Verdikt zněl jasně: zapomeňte na částečné opravy, ty už jsou k ničemu. Místo toho zvolte generální obnovu varhan i kůru, na němž stojí.

Cena za to je však od 1,5 do 1,7 milionu korun. A tolik financí farnost nemá. V první půli loňského roku se proto rozhodla vyhlásit veřejnou sbírku. Ta ale zatím vynesla jen velmi málo.

„Zkusili jsme oslovit i několik místních firem, ale bohužel jsme neuspěli. V tuto chvíli máme jen necelých 50 tisíc,“ říká Vít, jenž si dobře pamatuje zbědovaný stav, v němž se nástroj ocitl před revolucí.

Na přelomu 70. a 80. let se stal zcela nehratelným. Nad kůrem tehdy praskl strop a do varhan zatékalo.

Následkem toho část napadla plíseň a už tehdy se činil i červotoč. Až ve zmíněném roce 1995 došlo k vůbec první větší opravě, při níž se hmyz spálil díky ozařování. Opět o sobě však dal vědět v roce 2010.

Podle Víta lze jen těžko odhadovat, jak dlouho ještě varhany vydrží červotoči a mechanickému opotřebovávání vzdorovat. „Záleží i na klimatických podmínkách. Řekl bych, že tak deset let, možná o něco málo víc,“ tipuje.

Tento nejčernější scénář si ale nechce připustit. „Pevně věřím, že k tomuto nedojde. V okolních kostelech ve Svádově a Valtířově už varhany zanikly. Nám se něco takového, doufám, vyhne,“ dodává.