Dokument zpracovaný firmou Deloitte kritizuje kraj třeba za nefunkční strategické řízení, neefektivní vnitřní správu, nevyužívání informačních technologií či nevytíženost zaměstnanců.

Hůře vychází kraj i z porovnání se správou Moravskoslezského a Jihomoravského kraje a krajem Vysočina.

„Největší nedostatky jsou v oblasti systémového přístupu k řízení úřadu a celkového strategického řízení. Výrazné rezervy jsou rovněž v oblasti využití lidského potenciálu a v efektivním rozdělení personálních kapacit. Řada těchto nedostatků je dána nedostatečným využíváním informačních systémů a manuálním, či papírovým zpracování dat,“ konstatuje audit, za který dal kraj dva miliony korun.

Podle Deloitte koordinace práce na úřadu funguje jen částečně, rozvojové aktivity nejsou provázané. Měla by také fungovat centrální databáze informací, které mají sloužit pro posouzení vytíženosti jednotlivých zaměstnanců na projektech, stavu čerpání rozpočtu, stavu plnění stanovených termínů a dalších ukazatelích.

„V mezikrajském srovnání organizačního uspořádání a personálních kapacit Ústecký krajský úřad nevyčnívá,“ konstatuje audit.

Hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) po seznámení se s auditem nechal už na jaře roku 2019 zřídit pracovní skupinu, která výsledky zkoumá.

„Byla vytvořena se zástupci všech politických klubů i úředníků a měla by radě doporučit další kroky. Rozhodovat o nich budou zastupitelé,“ řekl hejtman.

Podle opozice toho pracovní skupina moc neudělala

Opozice ovšem tvrdí, že od dubna 2019 pracovní skupina mnoho neudělala. Podle opozice je zjevné, že se vedení krajského úřadu v čele s dlouholetým ředitelem Milanem Zemaníkem nechce kritikou ani řadou doporučení zabývat.

„Dokud Zemaník nebude doporučení podporovat a řídit se jimi, žádné změny se neudělají,“ uvádí opoziční zastupitel Petr Urbánek (ANO).

„Audit nedoporučuje jen redukci úředníků, ale spoustu dalších opatření, zřízení dalších důležitých pozic a posílení úřadu v jiných oblastech, aby se jeho chod zefektivnil a poskytoval lepší služby občanům. Ale to se neděje a mám obavu, že do konce volebního období se nic zásadního realizovat nebude,“ dodává Urbánek.

Podle auditu, který má MF DNES k dispozici, je nejzávažnější nefunkční strategické řízení.

„Ke klíčovým koncepcím nejsou jejich dopady vyhodnocovány, témata jsou řešena souběžně a fungují dva odbory, které z části zastřešují systém strategického řízení,“ konstatuje audit.

Náměstek hejtmana si chyby uvědomuje

Náměstek hejtmana Martin Klika (ČSSD) si chyby uvědomuje. „Mrzí mě, jak se s auditem zatím naložilo. Pracovní skupina nyní běží, podle mne to mohlo být už dávno vyhodnoceno,“ říká.

V pracovní skupině je například předsedkyně kontrolního výboru a opoziční zastupitelka Drahomíra Karasová (ODS).

„Vznik pracovní skupiny je to jediné, co se po urgencích a dotazech stalo. Tato komise má navrhnout, co dál, ale vidím to tak, že do voleb se toho mnoho nestane a pak se možná někdo bude opravdu zabývat, jak zlepšil chod úřadu. Iniciativa by především měla vyjít od ředitele krajského úřadu, než aby vše přehrál na politické rozhodování. Ten (Zemaník) bohužel audit považuje za zbytečný a špatně zpracovaný,“ sdělila Karasová.

MF DNES chtěla dát prostor k reakci i Milanu Zemaníkovi, odpověděl za něj ale mluvčí Martin Volf: „Výsledkem auditu se bude zabývat rada na své únorové schůzi. Z tohoto důvodu není možné v tuto chvíli uvedený dokument jakkoli ze strany pana ředitele, ani krajského úřadu, komentovat.“

Audit uvádí i silné stránky úřadu

Audit kraj jen „netepe“, ale i doporučuje a oceňuje. Silnými stránkami úřadu je funkční spolupráce mezi některými odbory, dostatek finančních zdrojů na zajištění agend kraje, elektronizace některých procesů, dostupnost funkčních informačních technologií, nastavený systém rozvoje zaměstnanců či odbornost zaměstnanců a jejich personální stabilita.

Deloitte v auditu uvádí, že pokud se podaří správně naplánovat práci pro zaměstnance a „vytížit je“, povede to k úsporám. Další úspory peněz lze dosáhnout rozvojem informačních systémů, kde chybí pozice hlavního architekta informačních technologií.

Úřad, který zaměstnává téměř 600 zaměstnanců, by měl podle auditu jejich počet snížit v první fázi o 53 a v další o dalších 42 lidí.

Například v roce 2002 měl kraj 407 zaměstnanců, v roce 2007 už 456 lidí, a v roce 2017 to bylo 590. Zatímco v roce 2007 byly náklady na jejich mzdy 132 milionů, loni už zhruba 238 milionů korun.