Na základě toho pak stát do konce roku 2020 rozhodne, zda těžba nerostné suroviny skončí už v letech 2030 až 2035, či mezi roky 2038 a 2040 stejně jako v Německu. Anebo nebude do současné uhelné energetiky zasahovat a od uhlí a uhelných elektráren se odkloní až v letech 2045 až 2050.

„Práce uhelné komise jde ruku v ruce se Státní energetickou koncepcí a Národním energeticko-klimatickým plánem, k tomu je jízdní řád výstavby nového jaderného zdroje už poměrně dobře známý,“ řekl po jednání předseda komise a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nez. za ANO).

Havlíček podotkl, že právě na rozšiřování nových zdrojů bude záležet rychlost útlumu využívání uhlí. „Důležité je kompromisní řešení, na kterém se uhelná komise, kde jsou zástupci ze všech oblastí, jichž se dekarbonizace týká, shodne,“ dodal.

Dosud stát operoval termínem ukončení těžby do roku 2035. Do té doby by měla například fungovat Elektrárna Prunéřov II a předpokládá se i vytěžení sousedního dolu Libouš.

A firma Severočeské doly, která má povolení těžit na Dole Bílina do roku 2030, nyní také žádá na základě nových územně ekologických limitů těžby o prodloužení termínu těžby do roku 2035.

Na dole ČSA se přestane těžit už v roce 2024

Útlum těžby zatím pokračuje jen na dole ČSA, kde se přestane dolovat už v roce 2024. Brzké uzavírání lomů, nejen na severu Čech, by si přály hlavně ekologické organizace.

„Jedním ze tří scénářů, který bude uhelná komise posuzovat, je ukončení využití uhlí v letech 2030–2035. Považujeme to za úspěch a dobrý základ k další práci,“ sdělil Jan Rovenský, člen Uhelné komise za Greenpeace ČR.

„Kromě toho jsme jasně a rádi podpořili důležitý návrh předložený na komisi Ústeckým krajem: urychlený odpis zásob uhlí za platnými limity těžby, který by umožnil uvolnění stovek kilometrů čtverečních pro územní a hospodářský rozvoj Ústeckého kraje,“ doplnil Rovenský.

Požadavek na odpis zásob uhlí za takzvanými územně-ekologickými limity těžby v rámci útlumu těžby uhlí náměstek ústeckého hejtmana Martin Klika (ČSSD) potvrdil.

Blíž se však k tématu vyjadřovat nechtěl s tím, že výstupy z jednání komise po vzájemné dohodě měla komentovat pouze ministerstva průmyslu či životního prostředí.

Regionům pomohou miliardy z EU

Ze zhruba 5,3 tisíce kilometrů čtverečních, které zaujímá Ústecký kraj, by se proměna krajiny měla týkat kolem 400 čtverečních kilometrů území dotčeného těžbou.

Řešení dopadů ukončení těžby na Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj, kterých se postupné uzavírání dolů a elektráren týká nejvíce a kde jsou na uhelný průmysl navázány desítky tisíc pracovních míst, patří k hlavním tématům diskuse. Uhelným regionům by během útlumu těžby měly pomoci hlavně evropské peníze.

V rámci vládního programu Restart, jenž běží poslední dva roky, by měly do krajů z Evropské unie přitéct v následujících letech desítky miliard.

Větší zapojení při pomoci strukturálně postiženým regionům by mělo přijít i ze strany Úřadu práce České republiky a Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest.