iDNES.cz

Soud i napodruhé zamítl žalobu rodiny, že jí Ústí nedalo náhradní ubytování

  11:04
Krajský soud v Ústí nad Labem opět zamítl žalobu rodiny na město Ústí nad Labem kvůli tomu, že se musela vystěhovat z uzavřené soukromé ubytovny v Klíšské ulici. Rodina magistrát žalovala, že jí nezajistil adekvátní náhradní bydlení, čímž se podle ní dopustit nezákonného zásahu.

Jedna z rodin, která v ubytovně bydlela, zažalovala krajské město. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Žaloba argumentovala Listinou základních práv a svobod. Soud ale žalobu na ochranu před nezákonným zásahem již podruhé posoudil jako nedůvodnou. 

Ubytovnu se její provozovatelka rozhodla zavřít k poslednímu červnu 2018. Nájemníkům proto neprodloužila smlouvy. Zmíněná rodina ji měla uzavřenou na dobu od 1. ledna právě do 30. června. 

Většina obyvatel ubytovny si zajistila náhradní bydlení. S jejich hledáním pomáhaly i obvodní radnice, sociální pracovnice z magistrátu a neziskové organizace. 

„Obecné právo na zajištění přiměřeného bydlení není výslovně obsaženo v české Listině základních práv a svobod. Ta v rámci sociálních práv zakotvuje právo každého, kdo se nachází v hmotné nouzi, na pomoc nezbytnou k zajištění základních životních podmínek. Zmíněné právo náleží mezi takzvaná sociální práva, která není možno v řízení před správními soudy aplikovat přímo,“ píše se v rozsudku, který se opírá i o rozhodnutí Ústavního soudu.

Soud dále doplnil, že žalobci měli trvalý pobyt v České Lípě a podle zákona o obcích je zřejmé, že nebyli občany města Ústí. I proto je podle soudu zjevné, že žalovaný se vůči žalobcům, kteří nejsou jeho občany, nemohl dopustit nezákonného zásahu. 

Proti tomuto rozhodnutí mohou žalobci podat kasační stížnost. Ta zatím podána nebyla. 

Zrušené ubytovny v Ústí nad Labem

V červnu 2018 muselo 230 lidí odejít ze dvou soukromých zrušených ubytoven na Střekově (ubytovna Modrá) a v Klíšské ulici. 

Ve městě se kvůli tomu konala i demonstrace, lidé se báli, že nebudou mít kam jít.

Hledat ubytování jim pomáhaly obvodní radnice, sociální pracovnice z magistrátu i neziskové organizace. Několik lidí dočasně bydlelo v tělocvičně základní školy v Předlicích. Všichni bydlení získali.  

„Žaloba nám dala za pravdu, že nemáme povinnost rodině automaticky zajistit nové bydlení,“ říká náměstek primátora Tomáš Vlach (ANO). Podle města již 3. ledna 2018 při uzavírání nájemní smlouvy žalobci museli vědět, že je na dobu určitou. Měli tak téměř 6 měsíců, aby své bytové potřeby řešili.

„Rozsudek je dobrá zpráva a ukazuje, že vedené spory s městem zatím nenacházejí podporu,“ dodává Vlach. Krajský soud tuto kauzu řešil už před dvěma lety a už tehdy žalobu odmítl, protože podle něj šlo o vztah mezi rodinou a pronajímatelkou.

Nebylo tak jasné, proč by se mělo město Ústí nad Labem angažovat v hledání nového bydlení pro rodinu, jejíž členové mají navíc trvalé bydliště v České Lípě. Podle Nejvyššího správního soudu však krajský soud případ příliš odbyl. Nenabádal ho, aby rozhodl jinak, ale požadoval, aby se s argumentací rodiny vypořádal podrobněji. To nyní soud učinil.

U krajského soudu nicméně stále leží žaloba na zrušení takzvaných bezdoplatkových zón, kde nově příchozí lidé nedostávají doplatek na bydlení. Soudy nyní čekají na rozhodnutí Ústavního soudu. 

„Pro nás bezdoplatková zóna znamená, že můžeme zabránit přílivu sociálně slabých lidí a obchodníků s chudobou, kteří ve městě byty skupují kvůli zisku,“ uvádí Vlach.

zpět na článek