Pře kolem podvodného prodeje ubytovny v Litvínově trvá už čtvrt století

  6:12
Krajský soud v Ústí nad Labem i podruhé rozhodl, že zchátralá budova bývalé ubytovny v centru Litvínova patří Unipetrolu. Pře, která se táhne od roku 1998, však stále nekončí. Poražená strana opět podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten se tak bude muset celou záležitostí zabývat již potřetí.

Všechno začalo v roce 1996, kdy Unipetrol, tehdy Chemopetrol Group, o budovu přišel. | foto: Monika Gordíková, MF DNES

„Krajský soud svým rozsudkem přitakal našemu stanovisku, které dlouhodobě zastáváme, že podvodný převod ubytovny v 90. letech minulého století byl pouze začátkem dalších účelových, dopředu naplánovaných převodů, které měly jediný cíl – bezplatně profitovat z majetku naší společnosti,“ okomentoval verdikt Pavel Kaidl, mluvčí Unipetrolu, který provozuje mimo jiné litvínovskou chemičku a ve sporu vystupuje jako žalobce.

Žalovaná společnost Ubytovnalitvinov má Unipetrolu navíc zaplatit sumu 656 tisíc korun představující náklady na řízení u jednotlivých soudů. Vyjádření společnosti se redakci získat nepodařilo. 

Pře o dům v litvínovské Vodní ulici každopádně nekončí, protože firma se s prohrou nehodlá smířit a znovu podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten se tak bude celou záležitostí zabývat už potřetí.

Všechno začalo v roce 1996, kdy Unipetrol, tehdy Chemopetrol Group, o budovu přišel. Uvádí, že ji za 3,5 milionu korun prodal zaměstnanec, jenž k tomu ale neměl oprávnění. O dva roky později padla ze strany Unipetrolu žaloba o určení vlastnictví a rozjela se mašinerie, která tedy dodnes neskončila.

Více než dvacet let soudních sporů

Soudní historie případu je hodně košatá. Ve zkratce: na začátku stál mostecký okresní soud, u něhož Unipetrol neuspěl. Odvolací krajský soud ale v roce 2014 rozhodl opačně a Unipetrol tak byl zapsán do katastru. Verdikt následně potvrdil i Nejvyšší soud. Pak případ putoval k Ústavnímu soudu a ten ho znovu přesunul k Nejvyššímu, který loni kauzu vrátil soudu krajskému s tím, aby znovu prozkoumal okolnosti změn vlastníků.

Objekt totiž poté, co jako jeho vlastník přestal figurovat Chemopetrol, několikrát změnil majitele a byl zatížen věcnými břemeny či předkupními právy. Krajský soud měl na základě pokynu od Nejvyššího soudu lépe posoudit a vysvětlit, zdali ho některá z firem nemohla získat na základě takzvané dobré víry – tedy s přesvědčením, že ho pořizuje od skutečného vlastníka.

Taková společnost by podle Nejvyššího soudu měla být následně považována za právoplatného majitele. Podle krajského soudu ale nikdo takový nebyl. V souvislosti s tím upozornil například na personální propojení jednotlivých firem.

Objekt bude chátrat dál

Objekt je v současné době prázdný. Poslední nájemníci, jimiž byli především lidé na sociálních dávkách, ho opustili na začátku roku 2017. Do té doby tam provozovala ubytovnu jistá společnost právě na základě v minulosti uzavřeného věcného břemene. Lidi tam ubytovávala, i když objekt téměř nebyl obyvatelný.

Unipetrol pak v roce 2017 u domu opravil střechu, která představovala nebezpečí pro nejbližší okolí, a uzavřel ho. Co s ním bude do budoucna, je zatím právě s ohledem na nekonečnou soudní tahanici nejasné.