Kronika Tisé získala český překlad, výtisk dostane každá domácnost v obci

  18:12
Českého překladu se dočkala německy psaná kronika Tisé na Ústecku. Až do konce druhé světové války žili v obci převážně Němci, tudíž i kronika byla do té doby vedená v němčině. Zatím je vydáno 300 kusů a v plánu už je další dotisk. Výtisk teď dostane každá domácnost v Tisé.

Jiří Řehák, středoškolský učitel a náměstek hejtmana pro kulturu, který má k obci blízko a jenž se postaral o úpravu českého překladu nově vydávaného knižního díla. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Kronika je rozdělena na dvě části – český překlad a německou předlohu. Český oddíl uvádí stručná historie obce od roku 1511. Ústředním motivem jsou však události z let 1922 až 1943, kdy byla kronika z neznámého důvodu náhle přerušena. A proč je zaznamenáno právě toto období? Souvisí to se vznikem Československé republiky.

„Německý kronikář Julius Weckend byl pověřen obecní radou, aby sepsal historii obce od roku 1920, protože československá vláda tehdy v ústavním zákoně řekla, že každá obec, tedy i německá, má povinnost vést kroniku,“ přibližuje její vznik Jiří Řehák, středoškolský učitel a náměstek hejtmana pro kulturu.

Sám má k obci blízko a postaral se i o úpravu českého překladu nově vydávaného knižního díla. „Zaznamenat měl všechno, co se o Tisé vědělo,“ dodává Řehák k povinnostem tehdejšího kronikáře.

Vydání české verze kroniky předcházelo několik let příprav. Původní, švabachem psané záznamy se nejdříve musely přepsat do latinky, toho se ujala Renate von Babka. Německý překlad je dílem Gerharda Tschunka. „Někdy se mi ani nechtělo psát, protože to byl takový štos materiálu k přeložení,“ stěžuje si naoko 86letý Tschunka.

Také úpravy českého překladu zabraly spoustu času. Tehdejší kronikář si se zaznamenáváním událostí v časovém sledu hlavu moc nelámal.

„Když dostal nějakou zajímavou informaci, tak to prostě vložil do kroniky. Takže píše třeba o historii Tisé a u toho je vloženo vyprávění o napoleonských válkách,“ vysvětluje Řehák s tím, že musel i prohazovat kapitoly. 

„Hledali jsme také různé varianty překladu, třeba jestli je správně přeloženo baráčník, či domkář. Netušili jsme, jak překládat místní názvy, zda zachovat původní německý význam, nebo ho přeložit do češtiny,“ líčí.

Překlad zachoval i některé chybné údaje

V kronice zůstaly i historické chyby a nepřesnosti, třeba hned na třetím řádku je napsáno, že Tisou vlastnili johanité. „A v závorce je uvedeno, že je to řád německých rytířů. To není pravda, jsou to maltézští rytíři,“ upozorňuje Řehák. „Rozhodl jsem se, že budu ctít autentičnost kroniky, než abych opravoval pána, který ji psal před sto lety,“ doplňuje.

Záznamy končí rokem 1943. Co se stalo s kronikářem, který byl židovského původu, nikdo neví. „Můžeme jenom spekulovat, nic příjemného to asi nebylo,“ domnívá se Řehák.

Původní německou kroniku ještě doplňuje i tenčí svazek české kroniky, ten popisuje události od roku 1945 do 1. května následujícího roku. „V roce 1945 přišel nový český kronikář, mimochodem člověk, který byl velmi férový vůči německé menšině,“ poznamenává Řehák. 

Poslední záznam je zakončen větou: Jak asi slaví první máj naši odsunutí. „Tato věta je velmi symbolická, v tento den byl totiž dokonán poslední odsun Němců z Tisé,“ dodává.

Vydání kroniky radnice financovala za pomoci dotace v rámci fondu malých projektů přeshraniční spolupráce České republiky a sousedního Saska. Zatím je vydáno 300 kusů kroniky, naplánován je další dotisk. Kroniku dostane každá domácnost v Tisé.