Například ve výjimečné lokalitě Počaply, které jsou částí Terezína na Litoměřicku, by těžaři chtěli rozšířit provozní dobu, aby mohli pracovat sedm dní v týdnu od šesti hodin ráno do 22 hodin v noci, a 30 dní v roce dokonce nonstop 24 hodin denně. Po řadě nesouhlasů musí nyní záměr posoudit odborníci a úředníci v rámci procesu EIA.
„Záměr prodloužit provozní dobu vyplývá z čím dál tristnější situace na trhu se základními stavebními materiály. Zavírají se stávající pískovny, nové se skoro neotevírají. Proto stoupá poptávka po flexibilnější těžbě v aktivních ložiscích. Počaply začínají být zásadním dodavatelem základní stavební suroviny pro Prahu a Praha chystá spoustu velkých infrastrukturních staveb, čili bude potřebovat hodně kameniva, a to zejména do betonu. Pro stavby je přitom důležité načasování dodávek, nejen celková bilance. Obzvláště to platí při využití kameniva do betonu,“ vysvětluje záměr těžařů Petr Dušek, mluvčí společnosti České štěrkopísky.
Těžbu písku lidé dávno odmítli. Bude ho málo, vysvětluje firma oživení plánu |
Místní obyvatelé se však obávají výrazného zhoršení dopadů těžby na kvalitu života. „Rozšíření pracovní doby si naši občané nepřejí. Obávají se, že tam bude zvýšený hluk a tím pádem menší komfort na bydlení. A my respektujeme názor občanů,“ říká starosta Terezína René Tomášek (RESET).
Vedení Terezína proto požaduje, aby dokumentace EIA komplexně vyhodnotila zejména vlivy rozšířeného provozu na obyvatelstvo a veřejné zdraví, především z hlediska hlukové zátěže, a to včetně nočního provozu a provozu třídicí linky, zvýšené imisní zátěže a jejich dlouhodobého a kumulativního působení v území.
„A aby byla posouzena intenzita, rozsah a doba trvání těchto vlivů ve vztahu k blízké obytné zástavbě a stávajícímu zatížení obce Počaply,“ píše se v dokumentu sepsaném radnicí.
Proti navrhovanému prodloužení provozní doby se postavila také krajská hygienická stanice i litoměřický odbor životního prostředí. Rozšíření provozu svými podpisy odmítá i 74 obyvatel obcí Nučničky a Počaply u Terezína a posouzení záměru v plném rozsahu zákona požaduje i Okrasný spolek Nučničky.
„Hluk z provozu pískovny a třídicí linky je slyšitelný už nyní, zejména v době celkového klidu v obci. Rozšíření provozu by znamenalo prakticky nepřetržité zatížení území po dobu minimálně 13 let,“ uvádějí členové okrasného spolku.
Další významný okruh námitek se týká prašnosti a dopravní zátěže. Místní upozorňují na zvýšenou prašnost z těžby i sekundární prašnost způsobenou nákladní dopravou, na výjezdy nezaplachtovaných vozidel, nedostatečné kropení komunikací a znečištění a degradaci silnice.
Podle krajského odboru životního prostředí musí nyní záměr prodloužení provozní doby projít procesem posouzení vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví tzv. EIA. „Hotovou dokumentaci musí provozovatel předložit nejpozději do tří let, jinak plánovaný záměr automaticky zaniká,“ uvádí mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková s tím, že proces je nyní na samém začátku.
V rámci procesu EIA se vyjadřují odborníci ke všem potenciálním vlivům, jako je hluk, prach, doprava, biodiverzita, a jejich odborné analýzy následně přezkoumávají úředníci. „Pokud se ukáže, že záměr skutečně přináší nepřiměřenou zátěž, z procesu EIA by to mělo jasně vyplynout. Pak bychom se ale měli zamyslet, jak uspokojit poptávku na trhu jiným způsobem,“ popisuje Dušek.
V Čavyni si zvykli, že jim za domy těží písek. Loni to bylo 380 tisíc tun |
Pokud by proces EIA prodloužení provozní doby povolil, muselo by následovat akustické měření za provozu. V případě překročení přísných norem by pak stejně úřady rozšíření provozní doby opět zrušily.
„Pokud by záměr byl povolen a měření vyšla příznivě, ani tak by to neznamenalo navýšení ročního objemu povolené těžby,“ doplňuje Dušek s tím, že součástí návrhu je také navýšení zemního valu a protihlukových stěn, které by hluk mohly zmírnit.
Dušek dále upozorňuje, že Česká geologická služba již několik let varuje před hrozícím nedostatkem štěrkopísků a stavebního kamene. „Podle jejích aktuálních predikcí ukončí do roku 2032 činnost 60 až 70 procent ze 149 pískoven a více než polovina ze 204 současných kamenolomů. Spotřeba štěrkopísků a stavebního kamene přitom v poslední dekádě každoročně roste a s ohledem na objem plánovaných velkých investic do dopravní infrastruktury bude tento trend i nadále pokračovat,“ nastiňuje mluvčí těžařů.
