Podle historiků může jít o „smírčí objekt“, kterým si odsouzenci odčiňovali vinu. „Původně jsem uvažoval, že kámen nedám. Ale když je to tak stará a vzácná věc, tak myslím, že by ho měli vidět i ostatní,“ svěřil se při předávání dárce Petr Melen.
Na zajímavý kámen ho upozornil kamarád, který ho v rokli u silnice objevil již asi před patnácti lety. Ležel téměř na povrchu, polovina byla zasypaná, vytesaný kříž vykukoval nad zeminu.
„I proto jsem si všiml, že je to něco jiného, než normální kámen z lomu,“ vysvětlil Josef Michalec, který kámen před mnoha lety objevil. „Tenkrát jsem ho ještě trochu zamaskoval, aby na něj nikdo nepřišel,“ dodal.
Několik let ho chodil jenom okukovat, pak se o něm zmínil svému kamarádovi Petru Melenovi a ten zase dalšímu. Až se o jeho existenci dozvěděli ústečtí muzejníci. Teprve poté vyšlo najevo, o jak vzácnou památku jde.
Než Petr Melen starý kámen z náspu vyjmul a muzeu daroval, měl jednu podmínku. „Muzeum mi udělá repliku stély, kterou vystavíme u nás v obci,“ usmíval se.
Za originál získal věrnou kopii
Ústecké muzeum jeho přání vyhovělo. Prací na vysekání kopie historické stély se ujal muzejní konzervátor Jiří Belis. „Ale najít ten správný a dostatečně velký kámen bylo složité,“ vysvětluje Belis.
„Myslím, že místo nálezu stély odpovídá tomu, že kámen sebrali někde v okolí,“ domnívá se Jiří Belis s tím, že nedaleké Opárenské údolí je známým nalezištěm trachytu. Právě z něj kdosi ve středověku objekt vytvořil.
Konzervátor k výrobě kopie použil jednoduché nástroje, aby vyzkoušel, jaký úkol objekt pro středověkého autora představoval. Práce na replice trvaly jenom pár dní, čistých 17 hodin trvalo sekání, podobně dlouhé bylo broušení špičáků. „Pracoval jsem klasickou metodou špičák - kladivo, ale špičáky byly po dvou hodinách zcela tupé,“ popisuje.
Odkud se více než metr vysoký kamenný sloupek s kruhem na vrcholu a s vysekaným křížem k Milbohovu dostal, není jasné. Jde totiž o kruhovou stélu, tedy památku obdobnou známým smírčím křížům. Ale výskyt tohoto typu je na Ústecku výjimečný. Nefiguruje také v žádném historickém soupisu, které vlastivědci pořizovali už od 19. století.
„Nejspíš někde překážel, byl vyvalen a skončil v nějaké skládce kamení,“ popsal Jiří Belis. „Proč objekt někdo vysekal, lze jen spekulovat,“ dodává.
Jednou z možných teorií je, že kámen označoval místa zločinu, kdy si odsouzenci touto prací částečně zahlazovali trest. Stéla ale mohla klidně označovat nějak nebezpečné místo či hranici celního území. „Že je to smírčí kámen je pouze jedna z teorií,“ vysvětlil Belis.
Originál historické stély bude vystaven v ústeckém muzeu, replika pak v obci Rohatce na Litoměřicku, odkud pochází dárce. „Strašně mě to potěšilo, že budeme mít v obci kus historie,“ řekla starostka obce Kateřina Hlaváčková. „Slávu k tomu uděláme 28. října, pro místní to bude překvapení,“ dodala.