Projekt vznikl loni jako společná iniciativa města, Ústeckého kraje a státu. Počítal s tím, že stát uvolní zhruba 200 milionů korun na odkup přibližně čtyř stovek bytů. Zbylé peníze měl dodat kraj, město a Evropská unie. Následně mělo dojít nejen k regulaci toho, kdo bude v lokalitě bydlet, ale především k dlouhodobé sociální práci s místními obyvateli. Právě kombinace těchto kroků měla zabránit dalšímu prohlubování problémů, které sídliště dlouhodobě provázejí.

Na sídlišti dnes žije zhruba 1 500 lidí, přičemž významná část domácností je závislá na dávkách hmotné nouze. Celkový počet obyvatel města přitom dosahuje přibližně 5 500.

Podle mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veroniky Lukášové není možné původní plán revitalizace sídliště v současnosti naplnit. „Řešení, které schválila předchozí vláda a počítalo s finančním příspěvkem státu, nelze vzhledem ke schválenému rozpočtu pro rok 2026 realizovat,“ uvedla.

Milník pro ghetta. Šluknov začne měnit problémové sídliště, Romové to kritizují

Lukášová dodala, že cílem není pouze přesunout problém jinam, ale hledat dlouhodobě udržitelné řešení ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí. Kdy se oba resorty doberou nějakého řešení, není v tuto chvíli jasné.

Pro vedení Šluknova jde o velkou komplikaci. „Situaci intenzivně řešíme jak s vlastníky nemovitostí, tak se státními institucemi. Zároveň ale nechceme projekt zastavit – pokračujeme v přípravách i dalších jednáních,“ sdělil starosta Tomáš Kolonečný (STAN).

Zklamání neskrývá ani náměstek hejtmana Jiří Kulhánek (ODS). Ten zároveň hledá alternativní cesty, jak projekt financovat. Jednou z možností je využití prostředků z fondu spravedlivé transformace, o jehož zapojení se aktuálně jedná. Pokud by se podařilo finance zajistit, mohl by se výkup uskutečnit ještě letos. Čas však hraje proti – loni sjednaná cena majitelů nemovitostí za odkup ve výši 285 milionů korun je garantována pouze do konce roku 2026.

„Nejde jen o samotný výkup bytů. Nedílnou součástí projektu je i systematická sociální práce, na kterou mělo být vyčleněno zhruba 20 milionů korun během tří let. Právě ta má pomoci obyvatelům získat pracovní návyky, stabilizovat jejich situaci a postupně zlepšit kvalitu života v lokalitě,“ přiblížil Kulhánek.

Obavy z možného neúspěchu projektu jsou přitom ve městě reálné. Sídliště je dnes zhruba z jedné čtvrtiny neobsazené. Pokud by majitel přistoupil k zaplnění prázdných bytů, mohlo by to znamenat příchod stovek nových obyvatel, často z jiných regionů, a další zhoršení situace. Takový vývoj by podle vedení města nepředstavoval problém jen pro Šluknov, ale i pro širší okolí.

Město i kraj proto nadále věří, že se podaří najít řešení a potřebné finance zajistit. Dokud nebude projekt oficiálně ukončen, zůstává podle starosty Kolonečného ve hře varianta, že se všechny strany nakonec dohodnou a plán na proměnu sídliště se podaří uskutečnit.

Ministerstvo smetlo plán pro největší ghetto. Řešte ho sami, vzkázalo Litvínovu

Nejbližší týdny tak budou pro další vývoj klíčové. Pokud se nepodaří zajistit náhradní zdroj financování, může se celý projekt výrazně zpozdit, nebo dokonce úplně zastavit. To by podle zástupců města znamenalo návrat na začátek a pokračování současného stavu bez reálné možnosti situaci zásadně změnit.

Podobná situace přitom není v regionu ojedinělá. Také Litvínov dlouhodobě řeší problémy spojené se sídlištěm Janov, které patří mezi nejznámější sociálně vyloučené lokality v České republice.

Tamní radnice počítala s pomocí státu při odkupu bytů v neobydlených panelácích jako klíčovým krokem ke stabilizaci situace. Plán ale zarazilo ministerstvo financí. Město tak muselo své záměry odložit, přestože bez systémového zásahu se situace v lokalitě podle vedení radnice dlouhodobě zlepšit nedá.