Ústecký kraj má nejvíc záškoláků v republice, často je podporují rodiče

  7:08
Ústecký region vede v neomluvených i omluvených hodinách žáků základních i středních škol. Roli hraje i sociální skladba kraje. Velkým problémem, proti kterému jsou školy prakticky bezmocné, je takzvané skryté záškoláctví, tedy bezdůvodná absence s omluvenkami od rodičů.

ilustrační snímek | foto: Jan Karásek, MAFRA

Za první pololetí aktuálního školního roku zameškal 327 hodin, z toho 301 neomluvených. Se žákem prvního ročníku tříletého učebního oboru na chomutovské Střední škole technické, gastronomické a automobilní proto zahájili správní řízení o podmíněném či úplném vyloučení.

Dalším příkladem ne zrovna příkladné docházky na této škole je třeba student čtvrtého, tedy posledního maturitního ročníku. Od září zameškal 362 hodin, neomluvených z toho je 215. Mladík teď, jen několik měsíců před maturitou, na vlastní žádost skončil.

Jak ukazují čísla České školní inspekce za minulý školní rok, průměrný počet absencí na jednoho žáka na základních školách v Ústeckém kraji jsou 104 hodiny, na středních odborných školách pak až 200 hodin. Oběma čísly patří region na republikovou špičku.

Stejně je tomu i u neomluvených hodin. Na základních školách má žák v průměru dvě hodiny, na středních odborných školách dokonce patnáct, což je společně s Moravskoslezským krajem suverénně nejvíce.

„Ve srovnání s ostatními kraji jsou tyto hodnoty velmi nepříznivé, respektive z hlediska dostupných dat představuje problematika zameškaných a neomluvených hodin u žáků Ústeckého kraje zásadní problém,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

„V rámci kraje by se tak mělo dbát o systematické sledování zameškaných, respektive neomluvených hodin žáků,“ dodává Andrys.

Zmíněná chomutovská škola se s vysokou absencí u žáků potýká dlouhodobě.

„Průměrný počet zameškaných hodin se začal zvyšovat od roku 2010/2011, až dosáhl hodnoty 320 hodin omluvené absence za školní rok průměrně na jednoho žáka a neomluvená dosáhla na průměr 45 hodin,“ uvádí ředitel Jiří Mladý.

V Chomutově už žáci nemohou spoléhat na „rodinné důvody“

Po důkladném rozboru absencí před třemi lety ve škole přijali několik opatření a začlenili je do školního řádu. Od té doby už například žáci nemohou neomezeně spoléhat na oblíbené „rodinné důvody“.

„Neustále jsme poslouchali: Já si musel vyřídit to a to. Mají proto nárok se takto omluvit jednou za měsíc,“ vysvětluje Mladý.

Dalším opatřením je přezkoušení před komisí při dosažení padesátiprocentní absence. Nemoc musí žákům potvrdit lékař. Není možné být třeba tři týdny doma a omluvit se slovy „Nebylo mi dobře“. Teď průměrná omluvená absence na škole dosahuje 260 hodin, neomluvená osmnáct hodin.

Ředitel Mladý zmiňuje, že problematika se pak projevuje i v zaměstnání, kam si žáci návyky přenášejí.

Omluvenky od rodičů často zastřeší skryté záškoláctví

Snížená čísla z jeho školy jsou však stále nad krajským průměrem. Všichni oslovení ředitelé se shodují, že velkým problémem, proti kterému jsou prakticky bezmocní, je takzvané skryté záškoláctví, tedy kryté omluvenkami od rodičů.

„Ty jsou často velmi nedůvěryhodné. Děti se nám pak leckdy samy svěří, že musely hlídat mladší sourozence nebo že prostě byly doma,“ popisuje Barbora Schneiderová, ředitelka ZŠ Za Chlumem v Bílině, která se nachází v sociálně vyloučené lokalitě.

„Dost často se také děje, že ve chvíli, kdy jsou rodiče pozváni na orgán sociálněprávní ochrany dětí, protože nedodali omluvenky, tak pak chtějí dopsat omluvenky třeba několik měsíců zpětně a chtějí po nás, abychom jim napsali přesná data, kdy žáci chyběli,“ dodává Schneiderová.

Právě sociální struktura obyvatelstva se nabízí jako odpověď na otázku, proč jsou v kraji tak vysoká čísla absencí.

Příčiny jsou ve strachu ze zkoušení i v nezájmu rodičů

„Nejčastějším důvodem záškoláctví je strach ze zkoušení, zejména písemných testů, šikana a bohužel také nezájem o školu, který je velmi úzce svázán s rodinným prostředím a hodnotami, které jsou v daných rodinách preferovány,“ míní děkan pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Jiří Škoda.

„Tím lze zřejmě vysvětlit i alarmující počty neomluvených hodin žáků v Ústeckém kraji,“ dodává Jiří Škoda, jenž se problematikou zabývá.

„Nezájem rodičů o školu, velmi nízká hodnota vzdělání, svébytné normy v sociálně vyloučených lokalitách, ze kterých se rekrutují mnozí žáci v Ústeckém kraji, to všechno jsou příčiny záškoláctví,“ doplňuje.

Rodiče přitom mohou být v krajních případech za záškoláctví svých ratolestí na základních školách trestně stíhaní.

Záškoláci moderní doby chodí hrát hry do showroomů (duben 2019):

15. dubna 2019