Co mě ale vždy velmi bavilo, byla vojenská cvičení. Skoro každý rok jsem se do nich dobrovolně hlásil. Často jsem je trávil na letišti v Žatci. Protože jsem své povinnosti plnil vzorně, tak jsem to dotáhl až na hodnost plukovníka, říká Vladimír Feix a ukazuje uniformu, kterou má ve skříni ve své kanceláři.