„Jsme skutečně evropskou opravnou. Naši zákazníci jsou od Švédska po Itálii a od Irska po Slovensko. Nejvýznamnější jsou ti, jejichž vozy jezdí v chemičkách na obou stranách Krušných hor a podél Labe. Opravujeme tisíce vozů ročně. Dá se říci, že v Děčíně opravíme dvanáct vozů denně, další pak v Kralupech nad Vltavou a Mladé Boleslavi, kde jsou naše další pracoviště. Ročně jsou to tedy tisíce vozů a tisíce dvojkolí,“ říká ředitel firmy Martin Vošta.

Můžete přiblížit, co všechno při opravě vozů děláte, co je nejsložitější a jaký je váš nejnáročnější zákazník a co vyžaduje?
Náš hlavní úkol je technická kontrola, podobně jako STK na silnici. Garantujeme bezpečnost železničních vozů po dobu až šesti let. Krom toho zajišťujeme i řadu dalších služeb, jako jsou tlakové zkoušky, přejímky z nájmů nebo mobilní servis. Při kontrole vozů ověřujeme zejména dvojkolí, brzdu, nárazníky a táhlo, ale třeba také těsnost tlakové nádoby. Další opravy pak souvisí s průměrným stářím vozů, které je hodně přes 30 let. Jde o opravu poškozených a korozí zeslabených částí vozů. Naši zákazníci mají vysoké nároky, především v oblasti digitalizace a technologické vyspělosti. Za náš servis nám platí poměrně hodně peněz, takže naše služby musí být stoprocentní.

4 fotografie

Vaše firma má 330 zaměstnanců, ale ti odborní stále chybějí. Před dvěma lety jste se s okolními firmami propagací pokusili přilákat studenty na děčínskou strojní průmyslovku. Pomohlo to?
Naše podpora děčínské průmyslovky je trvalá záležitost. Letos tu máme například stážisty. Nejlepším šesti studentům průmyslovky dva týdny ukazujeme, jak fungujeme. Tato stáž je pro ně velmi dobře placená. Mohou si tak udělat vlastní názor, co má a nemá smysl studovat a jaké různé profese máme. V našem případě to začínají být lidé schopní naprogramovat robota nebo ovládat počítač zkoušející brzdu vagonu. Potřebujeme lidi s technickým rozhledem a těch je pořád nedostatek.

Loni vaše firma meziročně zvýšila tržby o 17 procent na 415 milionů korun. Jaký výsledek očekáváte v letošním roce a jak moc vás zasáhl koronavirus?
Naše firma je založena na dobrých základech, na dobrém místě a stará se o perspektivní oblast – železniční dopravu. Nepřekvapí tedy, že náš přirozený růst pokračuje. Přibíráme zaměstnance a plánované výsledky nejsou ohroženy. Předpokládáme nárůst většiny ukazatelů o dvojciferné procento. Dále rostou mzdy, a to zejména v nenárokové složce díky výborným výsledkům našich zaměstnanců. Naše náklady na zvládnutí pandemie byly v řádu malých jednotek milionů korun.

Onemocnění covid-19 se opět vrací a v kraji přibývá nemocných. Přijala firma nějaká opatření?
Jsme připraveni na různé varianty a kapitálově i lidsky dostatečně silní, abychom případné výkyvy přežili. Pro nás je důležitá stabilita a vítáme, pokud jsou kroky státu předvídatelné a rozumné. V minulém týdnu jsme se rozhodli preventivně otestovat 80 zaměstnanců napříč fabrikou a všichni byli negativní. Nabádáme k opatrnosti a vybavujeme naše zaměstnance vším potřebným. Máme připravené tisíce roušek a stovky litrů dezinfekce. Naší hlavní strategií je dál opravovat vagony při maximální ochraně a bezpečnosti zaměstnanců. Uvidíme, jak to do konce roku dopadne, jsme ale připraveni na různé scénáře.

Máte řadu klientů ze zahraničí, které koronavir postihl také. Začínají už s vámi tyto firmy spolupracovat, nebo v současnosti máte spíše tuzemské klienty?
U nás nedošlo k žádné změně. Naši zákazníci s námi mají smlouvy na roky dopředu. Ohledně dodavatelů jsme se díky naší finanční síle předzásobili. Musím poděkovat týmu lidí z nákupu, že nám i v té nejkritičtější fázi nic na skladě nechybělo a mohli jsme opravovat vagony nepřerušeně. S našimi zákazníky jsme v pravidelném kontaktu, a to často přes video, které jsme si zvykli používat. Někteří mají situaci ve své zemi lepší, jiní horší, všichni ale oceňují, že se na nás mohou spolehnout a že fungujeme nepřerušeně.

Loni jste za více než 16 milionů korun vybudovali novou vlečku, což je v zemi velmi výjimečné. Odstavené vozy po ní k opravě míří kilometr. Jak se vám tato investice vyplatila?
Naše možnosti, díky rozhodnutí akcionářů, zahrnují i investice s delší návratností jako třeba právě vybudování vlečky. Letos jsme se díky koronaviru nechlubili, ale máme další kilometr vlečky, který je od minulého týdne ve zkušebním provozu. Odstavná místa jsou pro nás životně důležitá. Ve firmě máme aktuálně přes 300 vagonů na opravu.

Opravovalo se i v minulosti tolik železničních vagonů, nebo jich bylo méně třeba kvůli tomu, že byla řada firem, které je opravovaly, a dnes nejsou?
Ryko vzniklo jako soukromá firma v roce 1992, ale historie oprav vagonů v Děčíně sahá do začátků železnice, tedy do roku 1871. Stejně jako Ryko vznikly i mnohé další soukromé opravny vagonů. Většina z nich ale do dneška nepřežila. Je to dáno investiční náročností, nízkou rentabilitou a nutností mít kvalitní lidi. V dnešní době zanikají opravny i v Německu, kdy jsou cena práce a požadavky odborů s provozem prakticky neslučitelné. Opravny se stávají nekonkurenceschopné a zanikají.

Chystáte ve firmě i nějaké další inovace?
Naším hlavním plánem je vybudovat ultramoderní linku na opravy dvojkolí. Aktuálně probíhají výběrová řízení na robotická pracoviště a plánujeme rozmístění technologií. Jdeme cestou automatizace, snížení uhlíkové stopy a úspor materiálů, energií a lidského úsilí. Naším druhým velkým projektem je vybudovat výrobnu elektrické energie na našich střechách a být z jedné třetiny soběstační při spotřebě elektrické energie. Oba projekty budou dokončeny v roce 2021, tedy 150 let od založení opravny v Děčíně, a myslím, že se s nimi budeme chlubit. Jsou podle mého názoru unikátní nejen na Děčín.

Vystudoval jste dopravní fakultu ČVUT a nyní šéfujete jedné z největších opraven vagonů v Evropě. Představoval jste si vždy, že něco podobného budete dělat?
Můj profesní životopis je od začátku do konce spojen se železnicí. Můj původní záměr ale byl stát se velvyslancem ve Francii. Chtěl jsem studovat mezinárodní vztahy na VŠE. To mi ale nevyšlo, a protože jsem chtěl studovat v Praze, tak jsem se pustil do železniční dopravy. Je to asi osud, neboť i můj táta je železničář, byť se věnoval celý život infrastruktuře.