Stavět skleníky u elektrárny se přímo nabízí, říká úspěšný pěstitel rajčat

  17:22
V místech, kde v Tušimicích na Chomutovsku do roku 2005 stávala uhelná elektrárna, dnes stojí dva obří skleníky s rajčaty. „Areál průmyslového brownfieldu se přímo nabízí ke skleníkovému zemědělství,“ říká pěstitel Lukáš Rázl. Na trh odtud putuje pod značkou Naše rajče 6,5 tisíce tuny této zeleniny ročně.

Lukáš Rázl by chtěl, aby jeho firma nabízela ucelený sortiment zeleniny i ovoce té nejvyšší kvality. | foto: Miroslava Strnadová, MF DNES

Od uhelné elektrárny Tušimice II odebírá odpadové teplo na vytápění skleníku a elektřinu.

„Byli bychom rádi, aby nám výhledově dodávala i skleníkový plyn CO2 , který je pro růst rajčat klíčový, a nyní ho musíme za docela draho vykupovat,“ doplňuje Rázl s tím, že v přípravě je už i projekt na výstavbu skleníku v nedalekém areálu u elektrárny Prunéřov, kde by měly růst okurky a papriky.  

Když jsem si s vámi telefonicky domlouvala termín rozhovoru, zeptal jste, zda jsem kuřačka a pokud ano, byl by to problém. Proč?
Protože na tabákových listech žije virus, který člověka nijak neohrožuje, ale pro rajčata je velmi nebezpečný a mohl by u nás natropit katastrofu. Tento virus se přenáší kontaktem. Ruce každého kuřáka přichází do styku s cigaretou a teoreticky i s tímto virem. Pokud by se po vás stejného místa dotkl náš zaměstnanec, mohlo by dojít k přenosu na rostliny.

Znamená to tedy, že žádný z vašich zaměstnanců nekouří?
Ano, je to tak. Už při pohovoru zájemce o práci upozorníme, že kuřák by u nás nemohl pracovat. Respektive by musel být celou dobu oblečen v ochranném obleku, což není komfortní.

Kolik lidí zaměstnáváte?
Pracuje tu kolem 75 lidí. Máme asi nejlepší produktivitu práce ze všech skleníků v České republice a jsme na to velmi pyšní.

Skleník stojí na místě, kde do roku 2005 stávala uhelná elektrárna. Na dohled od skleníku se nachází druhá uhelná elektrárna. Proč jste si vybrali právě tohle místo?
Skleník stojí od roku 2019. Záměr jsme připravovali řadu let. Už někdy v roce 2015 jsme si se dvěma dalšími společníky říkali, že kvalita dovážené zeleniny ze zahraničí, která se sklízí ještě nezralá a putuje k nám tisíce kilometrů, není vůbec dobrá. Poptávka po české zelenině roste a jsem přesvědčen, že tento trend potrvá i nadále. 

Areál průmyslového brownfieldu se přímo nabízí ke skleníkovému zemědělství. Od elektrárny odebíráme odpadové teplo na vytápění skleníku a elektřinu. Byli bychom rádi, aby nám výhledově dodávala i skleníkový plyn CO2, který je pro růst rajčat klíčový, a nyní ho musíme za docela draho vykupovat.

Uhlí by se mělo v České republice přestat využívat pro výrobu tepla, jak navrhuje Uhelná komise, v roce 2038. Bude to tedy znamenat i konec skleníků v Tušimicích?
Společnost ČEZ připravuje v této lokalitě na výsypkách výstavbu obrovského solárního parku. Máme uzavřenou dohodu, že se připojíme na solární energii. V tu chvíli se stoprocentně staneme zeleným projektem.

Je těžké vypěstovat dobré rajče?
Je to docela věda. Používáme nejmodernější technologii, mozkem každé sekce ve skleníku je počítačová řídící jednotka, která přesně zajišťuje přísun tepla, živin, závlahu, odvětrávání, svícení a CO2. Avšak jestli si někdo přestavuje, že si koupí počítač a nějakým kabelem ho napojí na skleník a ono to za něj vypěstuje rajčata, je na omylu. Největším bohatstvím naší firmy jsou lidé, kteří vědí jak na to.

Jsou vaše rajčata BIO?
Ne, přestože jsme maximálně ekologičtí, označení BIO získat nemůžeme. Sazenice by musely být kořeněné v hlíně. My pěstujeme metodou hydroponie. Rostliny vyrůstají z kokosové drti, do ní je přiváděna přesně dávkovaná voda s výživou. Nepoužíváme žádné pesticidy, využíváme veškerou dešťovou vodu, která na skleník naprší a kterou zachytáváme. Dokážeme využít i zbytkovou vodu, kterou rostliny nespotřebují.

Kolem nás poletují čmeláci, kteří se starají o opylování rostlin. Proč ne včely?
Čmeláci jsou hodně pracovití a jsou fajn. Skleník neustále střežíme před různými škůdci, ať jde o hmyz či nemoci. Jsme pro ně velké lákadlo, jako takový dort pod skleněným poklopem. Zároveň ale musíme skleník větrat, proto je mírně přetlakový a vzduch tak proudí neustále ven. Včely jsou průzkumnice, lákalo by je to dostat se ven a chtěly by i zpátky. Jsou natolik silné, že by proud vzduchu překonaly a vlétly by zpátky do skleníku. Riziko zavlečení nějaké nákazy na rostliny by bylo příliš velké. Čmelák je takový brumla, kterému stačí to, co tu má, a nemá chuť proklouznout ven.

Jaké druhy rajčat pěstujete?
Pěstujeme dva typy rajčat – velká keříková a koktejlová. Loni jsme získali ocenění kvality Klasa pro keříkové rajče. Víc než diplom nás ale těší, když naše rajče zákazníkům chutná.

Pěstujete rajčata od osiva, nebo si je necháváte předpěstovat?
Rostliny kupujeme předpěstované, nejčastěji z Holandska. Pěstování od semínka je náročné a tady to nikdo nedělá. V daleké budoucnosti se možná do toho pustíme.

Kolik toho vypěstujete?
Roční produkce je kolem 6,5 tisíce tun rajčat. To představuje zhruba deset procent české spotřeby této zeleniny, přesněji řečeno toho, co projde přes pulty maloobchodu.

Kdo jsou vaši odběratelé?
Naše rajčata v prodejnách nabízí několik velkých potravinových řetězců, a to Kaufland, Albert, Tesco. Určitý podíl produkce jde přes Rohlik.cz.

Tušimické skleníky

Naše rajče provozuje společnost Agro Kadaň, jejímž většinovým vlastníkem je společnost Solotron bývalého vrcholného manažera firmy ČEZ Vladimíra Schmalze.
Farma zabírá plochu 7,5 hektaru na pozemcích společnosti ČEZ.
Vznikla na místě zaniklé uhelné elektrárny.
Ročně tam vypěstují 6,5 tisíce tuny rajčat, to představuje zhruba deset procent spotřeby rajčat v České republice.
Jedním ze tří jednatelů společnosti Agro Kadaň je Lukáš Rázl (48 let). 

Jak dlouho trvá, než se dostane vaše rajče k zákazníkovi?
Rajčata, která tu dnes utrhneme, jsou zítra na pultu prodejen. Rychlost je klíčová. Například v Maroku se musí rajčata sbírat ještě nedozrálá, aby sem následně putovala několik dní. Když k nám dorazí, nemají dobrou chuť ani vůni, výživová hodnota je také jinde. Stejně jako rychlost je důležité i uchování plodů ve správné teplotě. Po cestě jim musí být věnována správná péče, nesmí prochladnout, jinak ztrácejí chuť.

Jak tedy správně skladovat rajčata? Když si ho přinesu domů z obchodu, ukládám ho hned do lednice, aby vydrželo co nejdéle. To je špatně?
Ano, to je takový nešvar českých hospodyněk, upřímně i moje žena to dělá taky. Rajče do lednice nepatří, nemělo by být v teplotě pod deset stupňů, jinak ztrácí chuť a vůni. Dobře mu bude na tmavém místě v pokojově teplotě.

Před časem se diskutovalo o zavedení povinných kvót na české potraviny. Návrh nakonec neprošel. Co vy si o tom jako „domácí“ pěstitel myslíte?
Pro české pěstitele zeleniny to není potřeba. Zákazník ví, co chce, a sám se rozhodne, zda chce rajče z Maroka, které se musí utrhnout ještě zelené a putuje k nám tisíce kilometrů několik dní, nebo si koupí rajče z české farmy, které bylo sklizeno před několika hodinami. Jiným českým zemědělcům a především těm malým z venkova by to ale mohlo pomoci a pozitivně by se to odrazilo v celkovém rozvoji venkova. Nesměli by z toho ale těžit jen zemědělští baroni.

Jak jste se dostal k pěstování rajčat. Máte zemědělství v rodině, či jste vystudovaný zemědělec?
(smích) Vůbec ne. Maminka je herečka Regina Rázlová. Nejsem ani vystudovaný zemědělec, profesí jsem manažer.

Jaké plány s farmou máte?
Mám vizi, aby naše farma v budoucnu nabízela ucelený sortiment zeleniny i ovoce v té nejvyšší kvalitě. Aktuálně připravujeme projekt na výstavbu dalšího skleníku v nedalekém areálu u elektrárny Prunéřov, kde bychom chtěli pěstovat okurky a papriky.

Máte nějaké podnikatelské motto, kterým se řídíte?
Vždycky mi říkali, dělej svoji práci, jak nejlépe umíš a to je i moje osobní motto. Náš tým se snaží dělat dobrá rajčata, aby lidem chutnala a měli radost z toho, že jí českou potravinu a bylo to lepší než ze zahraničí. A to si myslím, že se nám daří. Určitě se toho ale můžeme ještě hodně naučit a dělat to lépe.