„Já osobně jsem se o této kauze dozvěděla až z médií. Nastalá situace mě velmi mrzí. Rozpory v koalici nezkomplikují moji situaci, ale poškodí zoo. Ta teď víc než cokoli jiného potřebuje podporu napříč politickým spektrem,“ uvádí Ilona Pšenková, která se zoo ujme od července (o sporu čtěte v infoboxu).

Ústecká zahrada má řadu problémů, kontrola EAZA - Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií - zde zjistila před třemi lety nedostatky. Takové, že zoo hrozí ztráta ikonických zvířat i konec chovných programů. Nosorožec Zamba uhynul a v současnosti hrozí odchod osamělé slonice Delhi, převoz do vhodnějších podmínek čeká i orangutany. Dokdy má zoo podle vás čas na změny, aby o členství v EAZA a chovné programy definitivně nepřišla?
Čas má ústecká zoo pouze do dalšího kontrolního screeningu EAZA. Tam už musíme být schopni prokázat změny a napravení hlavních problémů, které kontrolní komise EAZA zjistila.

Co bude váš první krok po nástupu do funkce?
Určitě analýza současného stavu organizace. Dále představení řídícího týmu zaměstnancům, zástupcům zřizovatele a stálému okruhu partnerů, tedy například dodavatelům nebo sponzorům a dalším. Nebude chybět stručné seznámení s hlavními úkoly zoo v období do konce roku. Důležité bude také zaslání informace na EAZA a WAZA (Světová organizace zoologických zahrad a akvárií, pozn. red.) o změně ve vedení zoo, včetně informace o odborných kontaktních osobách za Zoo Ústí, zahájení komunikace vedoucí k obnovení plného členství.

Řízení dlouhodobě podfinancované zoo nebude jednoduché, vy jste zooložka. Neobáváte se třeba trochu své nové manažerské role? A co bude podle vás pro zoo v začátcích nejdůležitější?
Pokud bych měla obavy, určitě bych přihlášku na místo ředitele nepodávala. Mám praktické zkušenosti přímo s provozem ústecké zoo. Velmi dobře vím, kde je potřeba zlepšení a co v minulosti fungovalo a co nefungovalo. V začátcích bude kromě toho, co jsem již popsala v materiálech zaslaných a představených zřizovateli (magistrátu, pozn.red.), důležité právě narovnat deformace v hospodaření. Jsem přesvědčena, že to s tím podfinancováním nebude tak hrozné. Mám ovšem nyní na mysli provoz, nikoli investice. Nějaká finanční částka již k dispozici je a předmětem řešení bude, jak ji co nejdříve efektivně využít.

Řada obyvatel očekává v zoo změny. Lze už nyní říci, kdy na první viditelné dojde?
Zásadní novinky jsou ve fázi projektové přípravy, takže na začátku. Organizace financovaná z veřejných rozpočtů to jako investor nemá jednoduché a musí se řídit velmi přísnými regulemi. Je celá řada situací, kvůli kterým se projekty odkládají o týdny, měsíce i roky a mým úkolem bude všechna tato rizika maximálně zredukovat nebo se jim pečlivou přípravou vyhnout. V řadě případů jsou změny podmíněny získáním nových zvířat, nebo naopak přesunutím zvířat stávajících. A to jsou faktory, které jsou naprosto nezávislé na tom, co chceme nebo co plánujeme. Konkrétní termíny tedy momentálně sdělit neumím. Zanedbaná zoo se bohužel nemůže změnit ze dne na den, bude potřeba trpělivost ze strany návštěvníků.

Na řadu zahrad dopadají opatření spojená s koronavirem, chybí jim peníze ze vstupného. Jak tuto situaci vidíte vy v souvislosti se Zoo Ústí?
Stačí si letmo projít webové stránky ostatních českých a slovenských zoo a hned vidíme, jak se s touto situací poprali jinde. Masivní působení přes internet a využívání jeho možností – to je i moje odpověď. Tento krok podle mého dosud ústecká zoo adekvátně nezvládla.

Podle vašeho konceptu představeného zastupitelům by se zahrada měla změnit v jakousi archu ohrožených zvířat. Jak toho chcete dosáhnout, když nároky na chov zvířat i jejich životní prostor stále rostou. Je možné všechny v prostoru zoo vhodně chovat a vyhovět podmínkám EAZA za investice zhruba 300 milionů korun, se kterými počítáte v projektu? Zvládnete to, když ceny stavebních prací i materiálu výrazně rostou?
Klíč jsem uvedla ve své koncepci. Je to změna druhového složení umožňující využití stávajících objektů do doby, dokud nevzniknou nové, velké projekty. Chov je o prostoru a o tom, jak ten daný prostor využijete. Odpověď organizace financované z veřejných zdrojů na rostoucí ceny je jednoduchá – kvalitní příprava projektu, jeho důsledné řízení a sledování, kvalitně připravená a vedená výběrová řízení.

Na chod a proměnu zahrady počítáte s běžným rozpočtem zoo a speciálním fondem města na záchranu, kde je ročně 20 milionů korun. Lze podle vás opravdu s tímto rozpočtem zoo změnit? Kdy budou první nové výběhy pro nejdůležitější zvířata?
Vedle fondu jsou tu další zdroje vyplývající ze zásad hospodaření zoo. Ta generuje prostředky na odpisy, má možnost obracet se na soukromou sféru a čerpat prostředky z externích zdrojů. Jednou z mých snah bude dosáhnout toho, aby se fond rozvoje stal trvalým a pevně zakotveným nástrojem financování investic. Postup přerodu zoo jsem jinak popsala ve své koncepci. Mým úkolem bude zajistit, aby se tento plán od svého optimálního tvaru příliš neodchýlil.

Počítáte i s novým zázemím slonů za 180 milionů korun. Přitom například plzeňská zoo staví sloninec za více než půl miliardy korun. Je možné to zvládnout za méně peněz tak, aby chov odpovídal požadavkům EAZA?
Ve své koncepci počítám se dvěma variantami. První je pasivní pavilon pro slony odhadem za 180 milionů korun, což by bylo hrazeno i z výzvy FST (dotační program z Fondu pro spravedlivou transformaci, pozn. red.). Druhá varianta je sloninec za zhruba 100 milionů korun v případě, že žádost o dotace bude neúspěšná. Stavbu pasivního pavilonu prodražují využívané technologie nutné pro chod a fungování pasivního pavilonu. Jsem přesvědčena, že stavbu nového pavilonu pro slony lze zvládnout za rozumné peníze. Existuje mnoho přístupů, jak tento pavilon pojmout. Stavba musí samozřejmě splňovat nejnovější požadavky pro chov. Jinak z hlediska potřeb evropského chovného programu by se ústecká zoo měla zaměřit na chov sloních samců. V současnosti je takových zařízení nedostatek, navíc jsou sloní samci nesmírně atraktivní.

Zahrada má téměř 100 zaměstnanců, čímž výrazně převyšuje podobně velká zařízení. Lze očekávat propouštění?
Ústecká zoo má v současné době zhruba 80 zaměstnanců. Rozhodně je nejprve potřeba vyhodnotit pracovní náplně jednotlivých zaměstnanců a jejich nezbytnost pro chod organizace. Změny budou muset určitě nastat. Mým cílem je vybudování silného a kompetentního týmu, který táhne za jeden provaz. Všichni zaměstnanci musí respektovat novou filozofii směřování zoo.

Kvůli nové práci se chcete ze Zlína, kde žijete, přestěhovat do Ústí?
Ano, přestěhování je nutné, a to v co nejkratší době. Dělat tuto práci na dálku není možné.

Která zvířata osobně máte nejraději a proč?
Nemám preference, každé zvíře je pro mě něčím zajímavé.

Váš soupeř Petr Fejk hovořil o návštěvnosti v zoo kolem 300 tisíc lidí ročně, s jakou počítáte vy?
Ano, návštěvnost 300 tisíc návštěvníků je z mého pohledu výhledově reálná, ale samozřejmě nejprve musíme být schopni návštěvníkům něco nabídnout - zajímavá zvířata, moderní expozice, kvalitní služby… Jedním z mých cílů bude přivést do Ústí německé návštěvníky.