Preparátora vinili z trávení zvířat karbofuranem, soud ho očistil

„Obrovská radost, bylo naprosto nezvratitelně prokázáno, že jsem žádná zvířata netrávil, ani jsem to nikdy neměl v úmyslu,“ reagoval po vyhlášení rozsudku Michal Fišer.

Obžalovaný preparátor Michal Fišer

Podle obžalob preparátor v přesně nezjištěné době v průběhu let 2011 a 2012 otrávitl u rybníčku, který má poblíž domu, volavku popelavou, když na ni nastražil uhynulého kapra s dávkou karbofuranu. V létě 2013 aplikoval podle spisu stejný jed do vajíčka a usmrtil kunu, o rok později otrávil dvě straky obecné. 

Tvrdili to tři svědci, kteří se s ním nerozešli v dobrém – Fišerova bývalá družka Markéta Zichová, jeho další expartnerka a někdejší pomocník.

„Viděla jsem, když to aplikoval do vajíček nebo tím natíral rybu. Čekal, až se tam otráví volavka, pak tu volavku přinesl. Vždycky si bral dvoje rukavice. Říkal, že to je strašně nebezpečné,“ tvrdí Fišerova bývalá družka Zichová. 

Žena popírá, že celou kauzu vyvolala kvůli sporu o syna Matyáše, kterého mají s Michalem Fišerem ve střídavé péči. Preparátor je ale přesvědčen o opaku, podle něj ho trojice chtěla veřejně očernit (podrobněji v článku Je to msta, říká obviněný z trávení divoké zvěře).

„Paní Zichová chce syna vychovávat sama, což Matyáš odmítá. Nikdy jsem žádné zvíře neotrávil. Nikdy jsem nenastražil žádnou jedovatou návnadu. Ochraně přírody se věnuji od základní školy,“ vysvětloval Fišer.

Fišerův bývalý pomocník vypovídal u soudu, obhájce ho griloval (7. 6. 2018):

Trojice svědků senát nepřesvědčila. „Pokud jde o nastražení otrávených návnad, soud má k dispozici jen svědectví osob, které ale bezpečně neprokazuje, že byly pasti nastraženy a že v důsledku toho zemřela zvířata,“ uvedl předseda senátu Vlastimil Nedvěd. Kvůli pochybnostem soud rozhodl ve prospěch preparátora a obžaloby ho v tomto směru zprostil.

Jed jste skladoval, řekl soud

Policie se začala případem zabývat v létě 2015 na základě písemného oznámení Fišerovy bývalé družky Zichové. Kriminalisté provedli 30. července u Fišera domovní prohlídku a v jeho dílně našli na nejvyšší přihrádce čtyři lahvičky s neznámou látkou označené nápisy Seibokal a smrtelný jed. 

Chemici ze Státního veterinárního ústavu v Praze (SVÚ) provedli v říjnu rozbor a policii předali protokol, z něhož vyplývá, že v lahvičkách má být celkem 28,5 gramu zakázaného karbofuranu.

Fišer oponuje, že ve sklenicích skladoval volně prodejný přípravek určený pro preparátory nazvaný Seibokal ES. Toto činidlo působí proti hmyzím škůdcům, bakteriím a plísním. Kůži drobných živočichů konzervuje a zvláčňuje.

Karbofuran jeden z nejjedovatějších karbamátových pesticidů několik kapek tohoto nervového jedu dokáže spolehlivě usmrtit prakticky cokoliv živého karbofuran způsobuje ochrnutí dýchacího svalstva a vede ke smrti udušením chemikálie se používala v zemědělství k hubení rostlinných a živočišných škůdců v České republice se karbofuran prodával do prosince 2008 a to pod názvem Furadan, byl ve formě postřiku a granulí pak bylo jeho užívání, prodej i skladování zakázáno mezi lidmi je stále značné množství zásob, za jejichž uchovávání hrozí postih zdroj: karbofuran.cz, cs.wikipedia.org

Znalkyně Eva Kolářová

U soudu vypovídala znalkyně Eva Kolářová, kterou si přizvala obhajoba. Z protokolu SVÚ podle ní vyplývá, že Seibokal obsahuje stejnou aktivní látku (sloučeninu karbamát), jaká je i v karbofuranu. 

Expertka práci chemické laboratoře kritizovala. „V protokolu není uvedeno, kolik vzorky vážily. Neexistuje o tom žádný záznam, zřejmě si (pracovníci laboratoře) mysleli, že je zvážila policie. Použitá metoda (kapalinová chromatografie) je navíc velmi nepřesná, uvádí se zde plus mínus 50 procent. Laboratoř vydala neakreditovaný protokol, tuto zkoušku zjevně nemají akreditovanou,“ uvedla před soudem Kolářová. 

„Na základě dokumentů, které mi byly předloženy, se nedá říct, zda byl ve sklenicích (povolený) Seibokal, nebo (zakázaný) karbofuran,“ uzavřela znalkyně.

Šéf chemického oddělení SVÚ Praha Jan Rosmus si za provedenou analýzou stojí. Je přesvědčen, že ve vzorcích, které mu policie ke zkoumání předala, byl karbofuran. 

Jan Rosmus z SVÚ Praha

„Metodou kapalinové chromatografie hmotnostním detektorem lze karbofuran jednoznačně stanovit a není možné ho zaměnit s jinou látkou. Dithiokarbamát obsažený v Seibokalu nemá s karbofuranem nic společného. V posudku (znalkyně Kolářové) je několik 'nerozumění'. Je otázkou, zda ty věci byly psány z neznalosti, nebo z nějaké jiné pohnutky,“ tvrdí Rosmus. 

Zkoušku zaměřenou na možnost, že je v lahvičkách Seibokal ES, chemici neprovedli. Policisté o to nežádali.

Rozpor mezi odborníky by za normálních okolností vyřešil soud zadáním revizního znaleckého posudku. Jenže už není co zkoumat, policie lahvičky se spornou chemikálií zničila.

Trestní senát je však přesvědčen, že Fišer prudce jedovatý karbofuran skutečně skladoval. „Věděl, co to je za látku, z dokazování vyplynulo, že při manipulaci s ní používal dvojí rukavice,“ uvedl soudce Nedvěd. 

Vzhledem k padesátiprocentní odchylce uvedené v protokolu o analýze soud snížil prokázané množství nelegálně přechovávané nebezpečné látky z 28,5 gramů na 14 gramů. Za adekvátní trest považuje rok vězení s podmíněným odkladem na zkušební dobu v délce dvou let.

„Rozhodně se odvolám, trvám na tom, že ve sklenicích byl Seibokal,“ říká Fišer. Odvolání zvažuje i státní zástupce.