František bouchá na počmárané dveře prvního bytu v prvním patře jednoho z paneláků. Za nimi to vypadá na velkou párty. Hudba naplno, smích, štěkot psů. Červeňákovi, možná Kovácsovi, možná Sivákovi. Další příjmení jsou přeškrtnutá. Jmen napsaných černým fixem na dveřích je spousta. Protože ve dva plus jedna tu bydlí tři rodiny. Okolo patnácti lidí.