Inspirací pro knihu byly rytířské příběhy i okolí Ohře, říká historik

  6:32
Na výpravu po středověkých hradech v okolí Kadaňska zve nová publikace historika Petra Hlaváčka. Knižní průvodce Kadaňsko – kraj středověkých hradů čtenářům prozradí nejen, jaké jsou dějiny osmi po staletí opuštěných hradů a s nimi spojené zajímavosti, ale i jak se k nim dostat.

Hrad Egerberk stojí na Černém vrchu u Klášterce nad Ohří. | foto: Miroslava Strnadová

Co vás motivovalo k napsání knihy Kadaňsko – kraj středověkých hradů?
Různých vlastivědných knížek o Kadaňsku jsem už napsal asi tři desítky, ale vždy jsem kroužil kolem hradů tohoto kraje, vlastně jsem se po nich toulal odmalička. Jsem založením romantik, takže mne fascinovaly rytířské příběhy, které se staly součástí mojí klukovské imaginace. Teprve později jsem zjistil, že romantičtí básníci srovnávali řeku Ohři s Rýnem. A prvorepublikoví kadaňští učitelé Jaroslav Šabata a Jaroslav František Urban dokonce popisovali část Kadaňska mezi Kadaní a Stráží nad Ohří jako „České Porýní“, a to právě kvůli malebné a zároveň divoké krajině s tajemnými hradními zříceninami. Knihu o hradech na Kadaňsku jsem prostě musel napsat.

O jakých konkrétních hradech píšete?
V knize nejsou zařazeny všechny středověké hrady a tvrze historického Kadaňska, ale pouze ty, které najdeme v kadaňském Poohří. A těch je celkem osm – od Kadaňského hradu, Hasištejnu, Egerberku a Klejnštejnu přes Šumburk a Perštejn až po Himlštejn a Hauenštejn.

Jde o čistě edukační publikaci, nebo i fiktivní příběhy?
Ani jedno, ani druhé. Žánrově je to průvodce po hradech, z něhož se dozvíte, jak se na konkrétní hrad dostat, jaké jsou jeho dějiny a s ním spojené zajímavosti. Kromě popisu hradního areálu je velká pozornost věnována i tamějším pověstem. Kdo dnes například ví, kolik českých králů pobývalo na Kadaňském hradě? Anebo že na Hasištejně žil v pozdním středověku černý Afričan jménem Martin?

Petr Hlaváček

  • historik, filozof a publicista
  • vyrůstal v Kadani
  • vede Collegium Europaeum při Univerzitě Karlově a Akademii věd ČR v Praze
  • věnuje se náboženským a intelektuálním dějinám, zejména problematice evropské identity
  • píše vlastivědné publikace

Pro koho je kniha určená?
Knihu jsem koncipoval jako rodinnou, je tudíž určena pro čtenáře všech generací. Měla by fungovat jako pobídka k cestě do starobylého města Kadaně, které je ideálním východiskem pro putování po hradních zříceninách v okolí, pro odvážné rodinné výpravy a romantická snění.

Čím podle vás čtenáře nejvíce zaujme?
Myslím, že by malé i velké čtenáře mohla zaujmout množstvím hradních pověstí, často jen málo známých, které navíc doprovázejí poetické ilustrace výtvarníka Antonína Grafnettera. Vyprávějí nejen o statečných rytířích a krásných hradních paních, ale také o všelijakých pokladech, tajných chodbách a strašidelných bytostech. Slyšela jste někdy o zakleté panně Kordule z Klejnštejnu a její zlaté kouli? Nebo o Kočičím příkopu na Šumburku?

Kdy jste začal knihu psát?
Strukturu knihy jsem měl rozmyšlenou již dávno, ale psát jsem začal až koncem minulého roku, a to souběžně s knihou Staré pověsti kadaňské, kterou pro změnu ilustroval známý výtvarník a karikaturista Jiří Slíva. Asi bych měl připomenout, že psaní vlastivědných publikací je můj koníček, avšak primárně se věnuji akademické práci. Letos na jaře jsme například s ústavním právníkem Janem Kyselou vydali knihu Demokracie a občanské ctnosti k 80. narozeninám Petra Pitharta.

Knihu o hradech ilustroval Antonín Grafnetter. Proč jste si vybral pro tuto knihu právě jeho?
S výtvarníkem Antonínem Grafnetterem spolupracuji už několik let a toto je naše třetí kniha. V roce 2015 to byla publikace Řeka Ohře v bájích a pověstech, o rok později kniha Karel IV. v Poohří. Obě se zabývají krajem od pramene Ohře v bavorských Smrčinách až po její soutok s Labem u Litoměřic. Kolega Grafnetter je středoškolský učitel ze Sokolova, milovník řeky Ohře a severozápadních Čech, takže si dobře rozumíme. 

Plánujete nějaké další vlastivědné knihy?
Ano a hned na příští rok. Když pominu, že dokončuji například Karlštejnské pověsti, tak pracuji i na dvou publikacích o Kadaňsku. Ta první, pracovně nazvaná Kadaňské sedmihoří, bude kulturně-historickým průvodcem po významných horách obklopujících město Kadaň. Druhá připravovaná kniha bude opravdu hodně náročná, neboť sepisuji knihu kuchařských receptů z Kadaňska. Víte, jak se v Kadani před 150 lety připravoval třeba losos? Více nebudu prozrazovat, nechte se překvapit.