Historický důl v Krušných horách mizí. Co bude místo něj, není jasné

  14:18
Areál bývalého železnorudného dolu v Měděnci na Chomutovsku pomalu mizí. Jeho vlastník začal před několika týdny s demolicí většiny zchátralých budov, které lákaly sběrače kovů, vandaly, ale i dobrodruhy. Památkáři usilují o zachování aspoň dvou těžebních věží a strojovny.

„Na jednu stranu s demolicí souhlasím. Budovy čtvrt století chátraly a byly život ohrožující. Lezli tam cizí lidé,“ říká místní obyvatel Ivan Cáder.

„Je to škoda, důl má svoji historii, plno místních tam pracovalo,“ zmínil jiný místní, který si nepřál zveřejnit jméno. „Ale přes dvacet let areál chátral. Teď se tam snad něco bude dít, vlastník to chce prý rekultivovat,“ dodává.

Demolice začala na konci léta, většina budov už je srovnána se zemí. Nad zasněženou plochu se teď tyčí 44metrový komín, na druhé straně areálu stojí 50metrová tzv. skipová věž a vedle ní menší příhradová těžní věž. Právě o zachování věží usilují památkáři. Zachovat chtějí také strojovnu s těžním strojem.

„Tyto objekty mají historickou hodnotu. Skipová věž je jedinou stojící v republice. A zároveň jsou důležitou pohledovou a symbolickou součástí krajiny,“ uvedla vedoucí odboru péče o památkový fond Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem Lucie Radová. Povolení k jejich demolici vlastník nezískal, proti rozhodnutí se ale odvolal.

Jaký bude jejich další osud, se tak teprve ukáže. Stejně jako v případě celého areálu. Vlastní ho velká investiční skupina, která ho koupila před nedávnou dobou od jiné soukromé firmy. Ta se o areál ani o jeho osud nijak nezajímala, vedení obce se s ní v minulosti snažilo několikrát domluvit na zabezpečení, ale bez úspěchu.

Vyjádření současného vlastníka, co přesně tu chystá, se nepodařilo získat. Firma plánovala rekultivaci za více než 400 milionů, kdy chtěla vytěžit hlušinu z odkaliště, využít podzemní vodu zatopeného dolu jako zdroj tepla či pro výrobu balených vod a provést rekonstrukci některých objektů na muzeum a další turistické cíle.

Vyplývá to ze stručného projektu, kterým na to vše žádala o podporu z evropského fondu, z něhož míří miliardy korun do uhelných regionů. Se žádostí ale neuspěla. Jaký bude další osud projektu, tak není vzhledem k mlčení vlastníka jasný.

K plánům se nevyjadřuje ani obec. „Areál chce vlastník nějak rekultivovat, ale víc se k tomu nebudu vyjadřovat, nezlobte se,“ sdělila pouze starostka Valérie Marková.

Těžilo se necelých třicet let

Výstavba dolu začala v roce 1960, první železnou rudu tu vytěžili horníci o osm let později. Mezi lety 1968 a 1992 z něj vyjelo přibližně 2,7 milionu tun rubaniny, což představuje asi 936 tisíc tun železa. Nějakou dobu se tady těžily i rudy mědi a stříbra. V letech 1994 až 1997 pak probíhala v dole těžba nerudných surovin – granátu a slíd pro stavební průmysl.

Pro odbytové a následně finanční potíže však byla v roce 1997 zastavena. Důl byl následně zatopen a začal chátrat. Podle ústeckých památkářů stály před demolicí v Měděnci hodnotné pozůstatky moderní těžby v Krušnohoří. „Hodnota dolu spočívala zejména v ucelenosti, protože jednotlivé objekty dokládaly celý postup těžby i následného zpracování rudy,“ zmínila Radová.

Navíc v těsném sousedství se nacházejí středověké hornické štoly, které jsou památkově chráněné a zapsané na seznam UNESCO. V minulosti proto památkáři podali návrh na prohlášení areálu za kulturní památku. Ministerstvo to ale zamítlo.