Ani to u nás neviděli, kritizuje ústecký primátor rušení bezdoplatkových zón

  16:56
Primátor Ústí nad Labem Petr Nedvědický (ANO) kritizuje rozhodnutí Ústavního soudu, který na návrh několika senátorů zrušil bezdoplatkové zóny, v nichž neměli nově příchozí nájemníci nárok na doplatky na bydlení. „Budeme teď muset začít vyžadovat po státu, aby se své role ujal daleko intenzivněji,“ říká.

Likvidace skládky v Předlicích, zbývá ještě 300 tun odpadu, který se tu léta válí. | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

Rozhodnutí Ústavního soudu tedy podle vás může zhoršit situaci ve městě?
Doplatek znemožňoval mobilitu sociálně nepřizpůsobivých občanů. Někteří podnikatelé si začali uvědomovat, že je pro ně výhodnější mít dlouhodobější ubytovací smlouvy s občany, kteří se snaží dodržovat pravidla. Neměli demolované své byty a měli jistotu, že obyvatelé se snaží dostat ze své těžké situace. Nyní vše padá a podle mého názoru to bude mít negativní dopad na město, protože je zde možnost, že problém vyloučené lokality, jako například Mojžíř, se podle mne bude přesouvat i do jiných částí města.

Bezdoplatkové zóny, od počátku kritizované senátory i sociálními organizacemi, se tedy podle vás osvědčily tím, že bránily v migraci?
Přivítal jsem, že docházelo ke stabilizaci té části občanů, kteří chtěli dodržovat pravidla, měli snahu se ze své tíživé situace dostat. Měli jistotu bydlení právě proto, že věděli, že v případě jejich migrace by už nedosáhli na doplatky na bydlení a bylo by to pro ně složitější. Přizpůsobili tomu svůj vzorec chování a současně si i majitelé bytů uvědomovali, že pro ně má větší cenu svůj majetek udržovat ve stavu, který je vhodný k bydlení, protože mu ji tato část nájemníků neničila. Opatření mělo pozitivní dopad jak na majitele nemovitostí, tak i na tu část obyvatel v životních těžkostech, kteří mohli pracovat na své budoucnosti.

Tak jaký podle vás bude mít vliv zrušení vyhlášky na život ve městě?
Ve městě jsou stížnosti na skupiny obyvatel, kteří nechodí do zaměstnání, je s nimi velmi těžká domluva ohledně jejich chování ve veřejném prostoru i posílání dětí do škol i hledáním zaměstnání. Já se domnívám, že tito obyvatelé se začnou potulovat po městě a budou hledat další místa, kde by mohli bydlet. Tím, že jsme otevřeli tuto možnost pro majitele nemovitostí. Nyní si řeknou, že je to příležitost, „protože stát je velmi štědrý, já ten svůj byt začnu pronajímat této skupině obyvatel, protože dosáhnu na poplatky i doplatky, které přichází ze státní kasy.“ Je to určitě podle mne pro ně zajímavější než byt nabídnout rodině o tisíc, dva nebo pět tisíců levněji. A to je to největší nebezpečí, které je s tím spojeno. Pokud dnes víme, že v Ústí je obyvatel spojených s chudobou a sociopatologickými jevy zhruba 25 až 30 procent, tak už je to tak vysoká koncentrace, že s ní lze velmi těžko pracovat klasickými vzorci. Já v tomto momentě nevím o jediném evropském státě, který by dokázal s takto strukturovanou částí obyvatelstva pracovat.

Jakou má nyní magistrát podle vás možnost znovu zklidnit situaci ve městě a ovlivnit migraci, aby do Ústí nepřicházelo stále více sociálně slabých obyvatel?
Budeme muset jít cestou zintenzivnění sociální práce, ale na druhé straně budeme muset nyní naprosto vážně začít vyžadovat po státu, aby se své role ujal daleko intenzivněji. Přiznám se, že postrádám funkci úřadů práce, které to mají na starost. Proč jeho úředníci nechodí kontrolovat, zda bydlení pro určitou část obyvatel odpovídá svými hygienickými, technickými i jinými parametry skutečně normálnímu bydlení? Vím, že zde existuje bydlení, kde není voda, elektřina ani toalety, přesto zde ubytovaní občané dostávají příplatky na bydlení. Přesto dostávají sociální dávky, přesto dostávají pomoc státu, protože nikdo nechodí na kontrolu, zda je pomoc vyplácena oprávněně. 

Občané, kteří se dostanou do složité životní situace, mají možnost sáhnout na materiální pomoc, dostávají podporu, aby mohli mít ledničku, pračku a základní bytové vybavení. Ale opravdu ze zjištění našich orgánů, nikdy už tu pračku či ledničku neuvidíme v jejich bytě. Proč nechodí státní orgány na kontrolu a neptají se, kde ta pračka a lednička jsou? Kde jsou prostředky, které jsme investovali? Povinnost města nyní bude skutečně oslovovat stát, který nese odpovědnost, a vyžadovat od státu, aby kontroloval zdroje, které jsou dnes naprosto zbytečně vydávány. Stát by měl v tomto momentě nastoupit a říci, že standardizované bydlení pro jednu osobu je x metrů čtverečních a je povinnost mít v bytě toaletu. Umím si představit, že by existovaly základní podmínky výše jak příspěvků, tak doplatků na bydlení.

Ale už od roku 2011, od demonstrací na Šluknovsku, kde starostové sepsali desatero, se dá o tlaku na vládu mluvit. Už tehdy starostové začali mluvit o tlaku. Přitom výše sociálních dávek jen narostla. Jak chcete nyní na vládu tlačit „nově a lépe“?
Část zákona týkající se bezdoplatkových zón byla napadena sedmnácti senátory... Samozřejmě by se ale vláda měla snažit intenzivněji prosadit své plány. Před dvěma lety jsme situaci probírali s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou, která se důkladně seznámila se sociálními, zdravotními a patologickými poměry ve městě a jasně řekla, že se musí dělat kontroly, musí se zajistit standardy bydlení, ale v dnešních zákonech, vyhláškách nebo předpisech se žádné toto opatření neobjevuje. 

Prvním opatřením je „Zákon třikrát a dost“. (Jde o zákon, kdy neplatiči pokut za vážné přestupky mohou přijít o část dávek – pozn. red.) To je jediné opatření, které budeme mít. Jsem ale přesvědčen, že opět pár senátorů toto opatření napadne u Ústavního soudu. Vážně bych se velmi začal zabývat tím, že páni senátoři nebydlí ve Sklářské ulici v Ústí nad Labem, kterou tím pádem nikdy neviděli. Oni se procházejí po nádherném Karlíně. Ale před 10 nebo 15 lety měl ten Karlín stejný problém, jako má dnes u nás Mojžíř. Kam se ti lidé poděli? No samozřejmě migrovali na místo, které se nemohlo bránit developerským snahám a tak dál.

Čeká tedy nyní Ústí další příchod sociálně slabých?
Zcela jednoznačně, předpokládám další a další migraci z oblastí, kde jsou tito občané vytlačováni už jen proto, že tam netvoří tak významnou komunitu, jako je v našem městě. Pro město to rozhodně bude další zátěží.

Ministryně Maláčová chce navrhnout, aby stát vykoupil desítky ubytoven ve stovce zrušených bezdoplatkových zónách. Pomůže to podle vás?
Já to jen vítám. Pokud stát přijme nějakou míru odpovědnosti, jen dobře. Ale mně tam schází ještě jeden prvek. Město musí mít šanci regulovat a ovlivňovat sociální složení obyvatel. To je podle mne ten nejdůležitější nástroj města, který může pomoci. Ale znamená to, že město musí byty vlastnit a potom může jako jejich majitel stanovit podmínky, které samozřejmě nesmí být omezující, ale mohou mít takový charakter, že nebude docházet k sociálně patologickým jevům. Tady bychom potřebovali obrovskou pomoc od státu, protože město se nechce zbavit své úlohy a povinnosti ve vztahu k občanům. Potřebujeme tedy pomoc, abychom byty mohli vykoupit od majitelů nemovitostí, kteří skutečně jen zneužívají sociální státní systém.