iDNES.cz

Vzít bronzovou sekeru a rozdělat oheň. V Mostě postaru vyrábějí pravěký člun

  10:46
V mosteckém muzeu vzniká replika rybářské lodě, která mohla před třemi tisíci lety plout po hladině někdejšího Komořanského jezera. Za myšlenkou vytvořit pouze pomocí dobových nástrojů a ohně takzvaný monoxyl, tedy plavidlo vydlabané z jednoho kmene, stojí historik a archeolog muzea Jiří Šlajsna.

Šlajsnu inspiroval zhruba sto let starý nález dvou dřevěných rybářských lodí, které byly objeveny při těžbě uhlí u dnes již neexistující obce Dolní Jiřetín.

„Oba monoxyly máme v našem muzeu, ale tím, že byly ve dvacátých letech velmi špatně zakonzervované, tak se v průběhu 50. a 60. let z velké části rozpadly a nejsou vystavitelné. Dnes ani nevíme, jak byly staré, mohly být raně středověké, slovanské, ale i pravěké. Ze břehů Komořanského jezera také máme poměrně dost nálezů z doby bronzové, včetně velkých bronzových háků na lov ryb, a tak jsme se rozhodli pro výrobu monoxylu z doby bronzové,“ přibližuje důvody Jiří Šlajsna.

Jezero dnes už neexistuje, poslední zbytky nechali v první polovině 19. století vysušit tehdejší majitelé panství Lobkovicové.

V muzeu nyní vyrábějí vyšší člun pro rybáře, kteří v něm mohli i stát. Dva nalezené jsou výrazně nižší. „Na něm si právě chceme vyzkoušet tu správnou techniku a postupy,“ doplňuje Šlajsna. Získané zkušenosti by pak chtěli historici využít při výrobě přesné repliky nízkého typu monoxylu uloženého v muzeu.

Kmen z lesů nad Jezeřím

Dvojmístný člun vzniká pouze pomocí dobových technik a replik historického nářadí. K dlabání a vytesávání kmene nechalo muzeum speciálně vyrobit bronzové sekery, které využívali lidé mezi 1 800 až 3 300 lety. Tedy v mladší, střední i starší době bronzové.

„Například sekera ze starší doby bronzové slouží na nejhrubší práci. Bronzové sekyrky jsou k jasanovému topůrku přidělané přírodní pryskyřicí a stažené koženými řemínky,“ popisuje historik netradiční nářadí. K zahlubování lodi se využívá také zmíněný oheň, který dřevo postupně propaluje a celý proces urychluje a zjednodušuje.

Technika výroby člunů stará tisíce let se v některých částech světa používá dodnes. „Například na Ukrajině nebo v Rusku se s ní můžeme setkávat poměrně často,“ upozorňuje Šlajsna.

Kmen pro člun pochází z červeného dubu z lesů nad zámkem Jezeří a muzeum ho získalo jako dar. Dubové dřevo je totiž ideální materiál, který ve vodě nehnije. Kmen původně vážil zhruba půl tuny, po dokončení má člun vážit kolem 150 až 200 kilogramů.

Pomoci může přijít každý

Vytesávání člunu odborníci věnují pouze svůj volný čas, a i proto jeho výroba potrvá zhruba dva měsíce. Šlajsna odhaduje, že pokud by se výrobě věnovalo několik lidí pravidelně, tak by mohl být hotový již během pěti až osmi dní.

S výrobou člunu však mohou pomoci odborníkům i dobrovolníci. Kdy přesně je možné do muzea dorazit, lze zjistit na facebookových či webových stránkách muzea.

Podle současných plánů by měl být v květnu či červnu příštího roku částečně opracovaný kmen přenesený k jezeru Most, kde by mělo dojít přímo na vodě k jeho vyvažování. 

Na konci celého procesu čeká zhruba dva a půl metru dlouhý monoxyl ještě opalování z vnější strany a napouštění přírodním dřevěným dehtem, který ho zakonzervuje. Poté by mohl konečně vyplout.

zpět na článek