Silnice momentálně propojuje Mělník ve středních Čechách s Českou Lípou v Libereckém kraji, aniž by protínala Ústecký kraj.
S trasou v okolí Úštěku na Litoměřicku počítá vyhledávací studie, jejímž úkolem je nalézt nový koridor pro silnici, která dnes vede v úseku Liběchov – Dubá – Zahrádky přes Chráněnou krajinnou oblast Kokořínsko a po níž projede v průměru pět tisíc vozů denně.
Nová trasa by se měla za středočeským Liběchovem stočit víc na sever a vést v okolí Štětí, Snědovic, Julčína či Rašovic u Úštěku a dále na Blíževedly v Libereckém kraji.
Zatím existují dvě varianty vedení koridoru, které by se na Litoměřicku dotkly více či méně jednotlivých obcí. Místním obyvatelům se však nelíbí žádná. Obávají se, že tisíce osobních a nákladních vozů naruší krajinu, která sice nemá nálepku chráněné krajinné oblasti, přesto v blízkosti plánované trasy leží hned několik přírodně významných lokalit.
Nová zhruba třicet kilometrů dlouhá silnice, na niž upozornil jako první server Hlídací pes, má v budoucnu pojmout i nákladní dopravu, která vzroste kvůli plánované výstavbě spalovny odpadu ZEVO Mělník a rozšiřování zpracování dřeva v papírnách ve Štětí.
Starosta nám nic neřekl
Byť je projekt v samém počátku, obyvatelům Úštěcka vadí i minimální informovanost. „O plánech na vznik nové silnice jsem se dozvěděl, až když mi začali volat obyvatelé Rašovic, kteří se o stavbě dozvěděli při zasedání zdejšího osadního výboru,“ říká úštěcký radní Josef Petrus (Sportovci pro Úštěk) s tím, že informace k plánované trase přitom obdržel starosta Úštěku, pod který Rašovice spadají, již dříve bez toho, aniž by informoval další členy vedení města.
Stejný názor má i opoziční zastupitelka Andrea Elísek (Pro úštěcký region). „O nové silnici jsem se dozvěděla až z médií. Na jednání zastupitelů, které proběhlo 10. března, nás starosta o přeložce nakonec informoval. Bylo to ale až poté, co se rozběhla diskuse na veřejnosti. Podle původně dodaných podkladů ze strany vedení města záměr probrat přeložku nebyl,“ doplňuje Elísek.
Podle postřehů účastníků jednání zastupitelstva navíc z diskuse vyznělo, že o postoji města k vyhledávací studii rozhodne starosta sám nebo pouze ve spolupráci s radními a že ani zastupitelé nedostanou příležitost se ke znění stanoviska vyjádřit.
Víme to měsíc
„Nelíbí se nám, jak s námi město komunikuje. Podle dostupných zpráv se chce hlavně opírat o názor osadních výborů, které však reprezentují jen část místních,“ domnívá se Dana Dudová z Rašovic, která se také obává výstavby frekventované silnice.
Starosta Úštěku Jan Mazíni (UHAF) tvrdí, že o záměru ŘSD se vedení obce dozvědělo před měsícem. „Podle toho, jaká se rozvířila kolem stavby diskuse, je vidět, že o věci informujeme a komunikujeme. Díky tomu je to z hlediska veřejného mínění ve stadiu, v jakém to je,“ upozorňuje Mazíni.
„Vzhledem k tomu, že není možné v této době svolat veřejné shromáždění občanů a věc s nimi projednat, byli k prvnímu projednání pozvaní pouze předsedové osadních výborů obcí Rašovice a Julčín, které jsou tímto záměrem dotčeny,“ uvádí dále starosta s tím, že smyslem tohoto postupu byla příprava argumentů pro očekávané další projednávání.
Osadní výbor Julčína se proti přeložce postavil okamžitě. Město pro obyvatele dotčených obcí přesto nakonec připravilo ještě dotazník. Vyplněných se jich před pár dny vrátilo na radnici zatím přes čtyři sta, kolem šesti set podpisů pak posbírala petice, která proti záměru vznikla již dříve.
Celé proti ochraně přírody
Petice proti výstavbě vznikla i v nedalekých Blíževedlech, které leží na okraji CHKO Kokořínsko. „Nevidím v tom žádný smysl, přínos. Jde to celé proti ochraně přírody, zdraví obyvatel, proti všem trendům, kterými bychom se měli v současnosti vydávat. Žili bychom ve smogu rovnajícímu se městu, ale bez jeho výhod. Kam se pak dál přestěhovat, když ani v CHKO nemáme jistotu,“ ptá se Kristýna Lánská, iniciátorka zdejší petice.
Jasný vzkaz proti silnici vyslaly i Snědovice s 800 obyvateli, které leží sedm kilometrů od Štětí. Zdejší starostka Zuzana Petkovová poslala negativní stanovisko společnosti Pudis, která pro ŘSD vyhledávací studii zpracovává, již 9. března.
A kdy by mohlo být jasno, kudy komunikace I/9 nakonec povede? „V tuto chvíli se dá stěží odhadovat, jedná se o dlouhou přeložku vedoucí na území tří krajů, proces stabilizace trasy a vymezení koridoru v územně plánovací dokumentaci všech tří krajů může trvat v řádu několika let i se protáhnout třeba na 10 let,“ poznamenává mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.