Když zdobíte slámou, musíte na pole i několikrát, říká malířka kraslic

  8:08
V galerii v Libotenicích na Litoměřicku mají mimořádnou sbírku velikonočních kraslic. Ukazují je po České republice i ve světě. Obdivovali je i hosté prezidenta Václava Havla na Pražském hradě.

Za normální situace by v galerii kraslic v Libotenicích bylo živo už od ledna. Každoročně tady probíhají přípravy na velikonoční výstavy nebo kurzy pro děti, které se chtějí naučit zdobit kraslice některou z tradičních technik.

„Ročně děláme tak sedm velkých výstav nejen u nás, ale i v zahraničí. Příprava je časově náročná, každou kraslici musíme vzít do ruky několikrát,“ říká Olga Hovorková, předsedkyně Asociace malířek a malířů kraslic České republiky.

Asociaci tady založili už v roce 1998 a jejím cílem je udržet tradiční způsob zdobení velikonočních kraslic. Díky pomoci obce se jim to daří dosud. „V takové míře jako u nás se tato tvorba nevyskytuje v žádné jiné zemi na světě,“ dodává Olga Hovorková.

V papírových krabičkách označených číslem a jménem malířky či malíře je v galerii uskladněno téměř sedm tisíc kraslic, část z nich je k vidění v expozici. A každý sudý rok se na zhruba 1 500 exponátů mohou podívat i návštěvníci výstavy, kterou asociace pořádá v místním kulturáku.

Kraslice Dany Zátopkové

Nejrozšířenější technikou zdobení je podle Olgy Hovorkové reliéfní, kdy se na vejce nanáší vosk špendlíkovou hlavičkou. „Jedno namočení rovná se jeden tah. Myslím, že reliéfní technika je asi nejlehčí,“ říká.

Kraslice se také zdobí slámou. Tato technika je časově dost náročná. Malířka musí jít na pole i několikrát, aby si vybrala klásky v různé době zralosti. „Aby měly různou barvu, kraslice pak vypadá jako stínovaná,“ upřesňuje Olga Hovorková. Kraslice se také batikují nebo se motivy vyškrabují na už obarveném vejci.

Svoji techniku má i Podřipsko – olepování kraslic jezerní sítinou, což je tráva, která roste na vlhkých loukách a pastvinách. Pro účely zdobení se používá dužina z trávy. „Jezerní sítina se na kraslice lepí. Víme že se u nás tato technika používala už někdy od roku 1890,“ poukazuje na historii předsedkyně.

Zdobit lze prakticky každé vejce, které se dá sehnat. Maluje se nejen na vajíčka slepičí nebo kachní, ale i na vajíčka od andulek, křepelčí nebo bažantí. Oblíbená jsou také velká pštrosí vejce.

Všechny kraslice v libotenické galerii jsou originálem, těch v krabičce se jménem Dany Zátopkové, slavně oštěpařky, si obzvláště považují. „Pocházela z Moravy a byla naší dlouholetou členkou. Říkala, že Ťopek (Emil) všechny její kraslice rozdá,“ usmívá se Olga Hovorková.

Nazdobené míčky na ping pong

Kraslice z libotenické galerie už viděli lidé ve Španělsku, Nizozemsku nebo Bulharsku. Ne všude se to obešlo bez potíží. „Kraslice jsme představovali v Santiagu de Compostela při přijetí republiky do Evropské unie. Španělé si mysleli, že to jsou nazdobené míčky na ping pong. Ťukali s nimi o pult, museli jsme je dát z dosahu,“ vzpomíná Olga Hovorková.

„Několikrát jsme také vystavovali v kapli Sv. kříže na Pražském hradě, když byl prezidentem Václav Havel. Cizinci si mysleli, že na kraslicích zdobených slámovou technikou je nalepené zlato. A na kraslicích zdobených jezerní sítinou mysleli, že jsou na nich makarony,“ dodává.

I když vládní nařízení nedovolují pořádat žádné výstavy, jedna se přesto koná. V muzeu v Mimoni si jí mohou zájemci prohlédnout na webu - online. Kraslicemi jsou vyzdobena také okna knihovny v Roudnici. Až se protiepidemická opatření uvolní, galerie se znovu zájemcům otevře, prohlídku stačí domluvit telefonicky.