„Zrušil jsem obytné prostory domu a muzeum roztáhl po celém přízemí i do všech suterénů. Z původních 60 metrů čtverečních je tu nyní kolem 260 metrů čtverečních výstavních expozic. Dál už to zvětšovat neplánuji, spíš chci průběžně expozici obměňovat, aby tu bylo k vidění pořád něco nového,“ říká majitel muzea Martin Chrenko.
Muzeum sídlí v nárožním domě na návsi v Libočanech. Na první pohled je nepřehlédnutelné, na boku domu s kamuflážním nátěrem je střílna, z níž míří do ulice atrapa kulometu. Uvnitř lidé uvidí do scén stylizované figury v uniformách Němců, Čechoslováků, Američanů, Britů i Sovětů. Všechny vypadají velmi realisticky.
Dále jsou tu různé ruční zbraně, válečné motorky a vozy, dobové fotky a vojenské doplňky. Návštěvník přitom není zahlcen dlouhými texty, zajímavosti o exponátech vypráví majitel a průvodce.
„Jsou zde stovky modelů pancéřové techniky, originální kusy techniky z různých bojišť. Expozice je postavená tak, aby byla atraktivní a hlavně realistická. Historie tu na návštěvníky doslova dýchá a vše mají v dosahu. Až na jedinou pušku, kterou mám vypůjčenou, je všechno z mé sbírky,“ říká Chrenko.
Armádu má doslova v krvi, pochází z vojenské rodiny a sám je povoláním voják. V muzeu jsou tak i autentické rodinné exponáty.
Poprvé se otevřelo v roce 2019 na výročí 74 let osvobození ČSR. Vzniklo ve zchátralém domě, který musel být kompletně zrekonstruován.
Zajímavostí je, že v domě, kde muzeum sídlí, se narodil kapitán Adolf Vodička, který v roce 1937 odešel jako dobrovolník do Španělska a bojoval na straně republikánů ve španělské občanské válce. Začátek druhé světové války ho zastihl ve Francii, přihlásil se do vznikající československé zahraniční armády, po porážce Francie pak odešel do Velké Británie. Zemřel roku 2012.
Oprava domu a vybudování expozic stály několik milionů. „Vše jsme zainvestovali sami, bez jediné koruny nějaké dotace. Jsou to stovky a stovky hodin práce, naučil jsem se plno řemesel,“ zmínil Chrenko. Původně se dovnitř vcházelo přes repliku vchodu vojenského bunkru řopíku. Dnes lidé nejprve vejdou do vstupní haly, kde je kromě pokladny expozice věnovaná armádě ČR.
Tenhle bar je rarita...
Další místnost, která byla původně kuchyní, je zasvěcená tankům. Prostoru dominuje velký bar z originálních dílů vozu Panzer 1. „Hrdý jsem na celé muzeum, ale tenhle bar je opravdová rarita,“ zmínil majitel.
Další prostor je zasvěcen sovětské armádě a Čechoslovákům, kteří bojovali na východní frontě. Vystaven je tu třeba terénní armádní vůz GAZ 67 z roku 1945.
„Moc jich po Čechách nejezdí. Koupil jsem ho asi před sedmi lety v Litvě. Byl to úplný vrak, zrenovoval jsem ho a dnes je pojízdný. Do práce bych s ním ale jezdit nechtěl, má strašnou spotřebu,“ ukazuje Chrenko.
Dál se pokračuje do expozice německé, americké a československé armády, nechybí americký Jeep Willys MB či německý motocykl BMW R-71 se sajdkárou.
Jeden ze dvou suterénů je stylizován do podoby velitelského štábu německé armády, druhý pak připomíná skrýše, které si během války budovalo civilní obyvatelstvo v Sudetech ve svých domech.
Muzeum nemá pravidelnou otevírací dobu, otevřené je při mimořádných příležitostech několikrát ročně. Lze si ale domluvit skupinové prohlídky. „Cílem je připomenout lidem minulost, na kterou bychom neměli zapomínat,“ dodal Chrenko.
