„Například prstnatec májový se v celých Krušných horách před sto lety uváděl jako hojný, běžně rozšířený. V posledních 50 letech se ale v celém okrese Most dal najít už jen zhruba na čtrnácti patnácti lokalitách,“ upozorňuje botanik Vít Joza z Oblastního muzea a galerie v Mostě.
Několik desítek těchto rostlin s růžovofialovými květy bylo možné v uplynulých týdnech spatřit třeba u Hory Svaté Kateřiny a Českého Jiřetína na Mostecku. Už dávno jich ale nejsou stovky či tisíce, jako tomu bývalo dříve.
Stejný osud potkal i kdysi nejrozšířenější druh orchideje v Čechách, vstavač kukačku. Ještě naše babičky ho braly jako běžnou součást okolí. Dnes se jeho roztroušené lokality dají v Čechách spočítat na prstech rukou. A v Ústeckém kraji je známá pouze jediná lokalita mezi Ústím nad Labem a Děčínem.
Mnoho orchidejí je navíc velmi nenápadných, takže pokud jich je navíc málo, laik je snadno přehlédne. Nedaleko Hory Svaté Kateřiny se v úkrytu jiné zeleně uchytilo u lesní cesty asi 12 rostlinek silně ohroženého vemeníku zelenavého. Rostlinu s jemnými bílými květy lze dnes najít na čtyřech krušnohorských lokalitách od Ústí po Klínovec.
„Věřím, že jeho výskyt však bude brzy častější. Vypadá to, že se v posledních letech postupně do přírody vrací jak u nás, tak v sousedním Německu,“ doufá botanik.
Rozdupané lokality
Pro krušnohorské orchideje se stalo osudným, hlavně na české straně, vysídlení pohraničí a úplná změna způsobu hospodaření na horských loukách. Dříve je lidé využívali šetrně jako zdroj sena pro domácí zvířata. To odsunem padlo a místa, kde se orchideje běžně vyskytovaly, začala zarůstat nepůvodními druhy rostlin a náletovými dřevinami.
„Jakmile krajina přestala mít pro člověka význam, došlo i k vymizení citlivějších druhů rostlin. K hojnějšímu rozšíření nepomáhá ani dnešní systém péče navázaný na dotační politiku,“ upozorňuje Joza.
Například lokality s výskytem prstnatce májového v okolí Boleboře či Svahové na Chomutovsku jsou kvůli intenzivní pastvě zcela rozdupané. Rostlinám neprospívá ani špatně načasované velkoplošné sekání trávy. To však je podle odborníka problém celé republiky, nikoli jen Krušných hor.
Většina druhů vstavačovitých je v Česku chráněná zákonem a podléhá i mezinárodní ochraně. Nesmí se z přírody přesazovat a je zakázáno odebírat jakékoli jejich části.
Přesto botanik věří, že ještě není pět minut po dvanácté, ale „teprve“ dvanáct, a že orchideje stále mají šanci na návrat do naší krajiny. „Po sto letech se na Mostecku podařilo objevit vstavačovitý druh bradáček vejčitý. Roste na dvou lokalitách poloopuštěné výsypky na dohled od litvínovského Unipetrolu. V centru Mostu, v parku Šibeník, na jaře zase vyrůstá okrotice bílá,“ vyjmenovává Joza netradiční místa, která si orchideje vybraly k životu.
Díky odsíření uhelných elektráren a zlepšení životního prostředí se v půdě opět objevují symbiotické houby, jež umožňují množení orchidejí. Spory rostlin, které se dokážou přemisťovat vzduchem na velké vzdálenosti, tak mají šanci se tu uchytit. A pokud lidé nebudou přírodě házet klacky pod nohy, má stále naše okolí podle odborníků potenciál, aby se v něm orchideje opět zabydlely.